Když tak koukám na všechny ty skandály kolem VV, říkám si, kde jsou zelení? Proč nějak netěží z toho všeho zklamání voličů Věcí veřejných: proč se nyní neprofilují jako ta správná alternativa?

Zelení se při minulých volbách do poslanecké sněmovny dočkali příšerného zklamání, protože se ti opravdoví voliči zelených cítili podvedení oportunistickou kolaborací s pravicovými stranami, tím, že Zelení svým chováním připomínali spíše vysloužilé prostitutky a přijali vše jenom proto, aby zůstali oddanými koaličními partnery. Zradili všechny „zelené“ principy, vše pod vedením Martina Bursíka, jakožto člověka bez věrohodných pověření ostatních Zelených a Kateřiny Jacques, která je nechvalně známá svou nevědomostí o tom, co je biomasa. Avšak Ondřej Liška by mohl mít vřelejší vztah k zeleným ideálům, ale jen stěží se může vymluvit z toho, že tyto ideály zaprodal za ministerský post.

Všude ve světě se Zelení velmi silně ztotožňují s levou částí politického spektra, zatímco v České republice ze z nich stali spíše asistenti nižšího managementu pravicové vlády...

Nyní by se ale mohli zavděčit většinovému publiku upozorňováním na všechny nebezpečné produkty, které ohrožují naše zdraví. Bránění průniku druhořadého zboží na náš trh by jim též zvedlo kredit u lidí bez názoru na ochranu stromů nebo budování nových dálnic...

Stejně jako VV a TOP09 vyhráli volby především díky marketingovému tahu — nabídkou sebe sama jako alternativou ke starým stranám, byli v této pozici Zelení již v roce 2006. Do jisté míry měla podobnou dohodu i Unie Svobody se čtyřkoalicí v dřívějších vládách.

Jelikož se Zelení nemohou dostat k moci jen se svými tradičními voliči, musí oslovit širší publikum tím, že budou hájit širší zájmy, jako je osobní zdraví nebo bezpečnost dětí.

Dobře si pamatuji, jak jsem se rozhodl pomoci s vytvářením obrazu Zelených jako reálné alternativy v roce 2006 tím, že hlas Zeleným nebude hlasem vyhozeným do koše. Jako šéfredaktor deníku Metro, který měl čtenost půl milionu lidí denně, z toho třetina byla středoškoláků a vysokoškoláků, nepočítám-li důchodce a kravaťáky, jsem se rozhodl dávat pokaždé na titulní stranu s velkými titulky každý průzkum, který ukazoval dosažení 5% hranice pro vstup do Sněmovny. Vědomě jsem při tom ignoroval fakt, že podobné průzkumy mají nějakou standardní chybu ± nějaké procento, což by mohlo být ale interpretováno i tak, že Zelení mají procenta jen tři.

Ještě před tím, než se psalo o tom, že Zelení mají reálnou možnost dosáhnout 5% volební hranice a dostat se do Parlamentu, jsem zjistil, že pět členů redakce sympatizovalo s ČSSD, tři s ODS, dva s lidovci a čtyři nevěděli, koho budou volit. Jakmile byl ale zveřejněn průzkum, kde Zelení získali 5%, čtyři ze sympatizantů ČSSD byli ochotni volit Zelené, stejně jako jeden příznivec lidovců a dva nerozhodnutí.

Takže si Zelení nechávají uplout úžasnou příležitost, aby se mohli znovu profilovat jako strana, která bojuje za dovoz zboží vyšší kvality, proti látkám poškozujícím náš organismus, kteří se kloní nalevo a získat tak zpět důvěru svých bývalých voličů a získat nové. Otázka zdravotnictví je navíc atraktivní pro tradičně apolitickou skupinu voličů — mladé matky a ženy středního věku. Volit Zelené by prostě dávalo smysl, což se silně liší od názoru, že voliči Zelených musejí být nutně mladí idealisté, neřku-li radikálové.