Politologové různého zaměření se v úterý na konferenci v Senátu věnované důvodům i důsledkům změny způsobu vybírání hlavy státu shodli, že by zavedení přímé volby prezidenta mělo smysl pouze v případě přechodu českého politického systému od parlamentarismu k poloprezidentskému systému.

Hlava státu, kterou by místo zákonodárců mohli vybrat všichni voliči, by kvůli tomu měla silnější postavení, které by nutně oslabovalo vládu.

Profesor Michal Klíma uvedl, že role prezidenta není dána pouze ústavou a že v českých podmínkách má hlava státu roli „dobrotivého mocnáře a tatíčka, který působí nad ,pletichářskými' a rozhádanými stranami".

Přímá volba by tak posílila váhu prezidentského úřadu na úkor vlád, které se obvykle opírají o křehkou většinu ve Sněmovně. „Vytvořila by se dvouhlavá výkonná moc," uvedl Klíma s tím, že prezident už nyní svým aktivismem balancuje na hraně parlamentarismu.

Klíma, který je rektorem Metropolitní univerzity Praha, varoval stejně jako Tomáš Lebeda z olomoucké univerzity před konflikty a spory přímo voleného prezidenta s vládou, pokud by patřili k opačným stranám politického spektra. Podle něj by bylo vhodnější posílit soudržnost vládních většin například konstruktivním hlasováním Sněmovny o nedůvěře vládě, kdy by měla být známa podoba příštího kabinetu, nebo dvoukolovou většinovou volbou Sněmovny.

Proti změně způsobu volby dolní komory se postavil profesor politologie Miroslav Novák z Karlovy univerzity, podle něhož by to oslabilo standardní politické strany a „měli bychom samé Věci veřejné".

V otázce přímé volby prezidenta ale s Klímou souhlasil. Podle Nováka je v České republice tradice prezidentů, kteří překračují své pravomoci, a přímo volená hlava státu by k tomu mohla využívat argument, že byla zvolena nadpoloviční většinou občanů. Za nedostatečný důvod označil Novák to, že si přímou volbu přeje podle průzkumů většina občanů, neboť veřejné mínění je podle něj proměnlivé.

Pro proděkana Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Michala Kubáta nejsou důvodem pro přímou volbu ani výhrůžky zákonodárcům, které provázely znovuzvolení Václava Klause. Kubát je označil spíše za projev upadající politické kultury. Před přímou volbou by dal přednost zpřesnění parlamentní volby a posilování soudržnosti vládních většin a ministerského předsedy.

Lebeda pak také varoval před efektem únavy z příliš častých voleb vzhledem k tomu, že k trojím parlamentním, krajským a obecním by přibyly ještě prezidentské. Podle něj by to mohlo vést ke snížení voličské účasti. Lebeda poukázal také na to, že strany by svou dohodou mohly ovlivnit výsledek přímé volby, pokud jedna z nich nepostaví vlastního kandidáta.