Zavedení přímé volby prezidenta bude zřejmě záležet na tom, zda se strany dokážou shodnout na úpravě jeho pravomocí. Naznačil to dnes na konferenci v Senátu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS. Debatu o změnách prezidentských kompetencí při jednání se sociální demokracií, která tlačí na oslabení pozice přímo volené hlavy státu, označil za otevřenou.

Změny pravomocí podle Pospíšila nejsou nezbytné vzhledem k tomu, že asi budou mít spíše kosmetický charakter. Výraznější změny by totiž měly vazbu na další ústavní instituce, v takovém případě se ale Pospíšil obává, že do příštího roku by se je nepodařilo uskutečnit.

Debata se podle něj vede o tom, že prezident by jmenoval členy bankovní rady ČNB nově buď se souhlasem Senátu, nebo vlády. Dalším okruhem je jmenování členů Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády a možnost stíhat hlavu státu také za hrubé porušení ústavy na podnět obou komor parlamentu.

Sociální demokraté podle svého poslance Jeronýma Tejce také chtějí, aby prezident mohl zastavovat trestní stíhání nově jen se souhlasem vlády a aby se funkční období hlavy státu prodloužilo o rok na šest let kvůli úsporám, které by přineslo spojení výběru prezidenta s volbami senátními a regionálními.

Podle politologa Lukáše Jelínka lze právě nad délkou prezidentského mandátu a nad jeho pravomocemi, které chce ČSSD zpřesnit, respektive omezit, očekávat ještě vášnivou debatu.

„Vyhráno proto ještě není. Cítím zde dvě protichůdné tendence. Jednak žádná ze stran není příliš žhavá do přímé volby, a můžeme se tak setkat ještě s řadou dodatečných návrhů, které by přímou volbu oddálily či sabotovaly. Na druhou stranu žádná z partají nestojí o to, aby právě jí zůstal v ruce černý Petr. To je možná nakonec ta nejlepší pojistka přímé volby,“ uvedl Jelínek před časem pro Deník Referendum.

Politiky také čeká debata o tom, zda by mezi prvním a druhým kolem volby byla lhůta jeden, nebo dva týdny. Dvoutýdenní lhůta by podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřiny Klasnové z Věcí veřejných umožnila rozeslání volebních lístků voličům do domácností a současně by znamenala i další čas na volební kampaň kandidátů před druhým kolem.

„KSČM přímou volbu preferuje a bude ji podporovat," oznámil předseda komunistů Vojtěch Filip. Zásadní podmínkou ale podle Filipa je prosadit omezení výše nákladů na kampaň kvůli rovnosti šancí kandidátů. Filip je také proti požadavku ČSSD, aby Senát měl podíl na jmenování rady ČNB, neboť horní komora nerozhoduje o rozpočtu. Místo Senátu by proto souhlas měla dávat Poslanecká sněmovna, uvedl Filip.

Proti zavedení přímé volby se naopak postavil lidovecký místopředseda Senátu Petr Pithart, podle něhož by tato změna mohutně posílila legitimitu prezidenta a znamenala zavedení poloprezidentského systému, podobného „sarkozyovské Francii" nebo „putinovskému Rusku".

Taktéž současný prezident Václav Klaus je proti zavedení přímé volby. Jeho názor v Senátu tlumočil prezidentův kancléř Jiří Weigel. „Na základě svých zkušeností při výkonu funkce prezidenta je přesvědčen, že nevidí jasné důvody pro změnu způsobu volby a nevidí, v čem si její proponenti představují, že se u nás zlepší správa věcí veřejných a způsob vládnutí touto jedinou procedurální změnou," uvedl Weigl. Podle Klause by totiž zavedení přímé volby mělo smysl v případě, že by byly posíleny jeho pravomoce na úkor vlády.

Podle Pitharta by pak přímá volba neměla šanci na schválení, pokud by parlamentní volba prezidenta před třemi lety měla hladký průběh. Řešení vidí spíše v přijetí 18 let odkládaného zákona o vztazích obou komor, který by lépe upravil pravidla volby hlavy státu poslanci a senátory.