Vyjednavači vládních stran se ve čtvrtek ráno sejdou se zástupci ČSSD k diskusi o přímé volbě hlavy státu. Pro ČTK to řekl sociálnědemokratický stínový ministr vnitra Jeroným Tejc, který svou stranu bude na schůzce zastupovat. Návrh na přímou volbu hlavy státu měla vláda připravený od počátku měsíce. K jeho projednávání se hodlá vrátit v březnu právě poté, co bude jasný postoj ČSSD.

Zatímco Nečasova koaliční vláda vybírá ze tří variant přímé volby prezidenta, Věci veřejné přišly v posledních dnech se svým návrhem jednokolové přímé volby prezidenta, kterým vycházejí vstříc občanským demokratům. Ti totiž byli doposud striktně proti dvoukolové volbě.

Věci veřejné navrhují tzv. Bordovo hlasování, kde volič nevybírá pouze jednoho z kandidátů, nýbrž jich seřadí více podle svých preferencí. ČSSD pak dlouhodobě preferuje dvoukolovou přímou volbu obdobnou s volebním systémem do Senátu.

Výsledek jednání napoví leccos o stavu politické kultury v České republice, neboť ke schválení přímé volby prezidenta bude potřeba nejen shody mezi stranami vládní koalice, nýbrž i mezi kabinetem Petra Nečase a opozicí.

Vláda zvažuje tři varianty přímé volby

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo tři varianty přímé volby hlavy státu. První počítá se zvolením prezidenta hned v prvním kole. Druhá počítá s volbou dvoukolovou, přičemž do druhého kola by postupovali dva nejúspěšnější kandidáti. Poslední varianta je rovněž dvoukolová. Do druhého kola by postupovali kandidáti, kteří by získali nejméně 12,5 procenta platných hlasů.

Pokud by této hranice nedosáhli alespoň dva kandidáti, postoupili by do druhého kola dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby. Legislativní rada doporučila druhou variantu, tj. dvoukolovou volbu, kdy by do druhého kola postupovali dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního.

Legislativní radou doporučený postup počítá s tím, že by prezidentské kandidáty navrhovali občané České republiky starší osmnácti let peticí s nejméně padesáti tisíci podpisy, skupina nejméně dvaceti poslanců nebo alespoň deseti senátorů. Právo volit hlavu státu bude mít každý občan, který dosáhl věku osmnácti let.

Stejně jako v senátních volbách by byl v prvním kole zvolen kandidát, který by získal nadpoloviční většinu platných odevzdaných hlasů. Pokud se tak nestane, pak do druhého kola postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Zvítězí ten, který získá více hlasů.

Kdyby mezi prvním a druhým kolem volby některý z postoupivších kandidátů odpadl, například kdyby se vzdal kandidatury, nebo zemřel, pak na jeho místo postoupí z prvního kola další kandidát v pořadí. Kdyby však pro volbu ve druhém kole zbyl jen jediný kandidát, pak by voliči pouze potvrzovali většinou odevzdaných hlasů tohoto kandidáta.

Věci veřejné mají alternativní návrh

Věci veřejné nicméně v posledních dnech přišli se zcela odlišným návrhem, než které vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Podle předsedkyně Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně Věcí veřejných Karolíny Peake jde o tzv. Bordovo hlasování, které by mohlo být alternativním systémem pro volbu prezidenta České republiky.

Jde o jednokolovou přímou volbu, kdy volič nevybírá pouze jednoho z kandidátů, nýbrž jich seřadí více podle svých preferencí. Vítězem se pak stává ten kandidát, který obdrží nadpoloviční většinu prvních preferencí. Pokud by takto nezvítězil nikdo, pak by se přerozdělovaly preference nejméně úspěšného kandidáta mezi ty úspěšnější, a to tak dlouho, dokud by někdo nezískal absolutní většinu.

Výhod tohoto volebního systému je podle Karoliny Peake hned několik. Jednou z nich je, že volič nemusí k volebním urnám dvakrát.

„Zkušenosti z naší země ukazují, že mezi voliči není příliš velká ochota k volbám chodit, a i když z výzkumů veřejného mínění vyplývá, že lidé přímou volbu prezidenta chtějí, platí zároveň pravidlo, že čím větší je počet voleb, tím menší je volební účast,“ uvedla Karolina Peake pro Deník Referendum.

„Bordovo hlasování podle mého názoru splňuje všechny požadavky na vhodný volební systém: velká reprezentativnost vítěze, podpora umírněným kandidátům, jednoduchost a jednokolová volba, jako pozitivum můžeme rozhodně brát i větší možnost voličů ovlivnit výběr reprezentanta. Je také velice flexibilní z hlediska nastavení,“ doplnila Karolina Peake pro Deník Referendum.

Podle Peake je Bordovo hlasování opomíjenou možností pro přímou volbu prezidenta, nicméně podle jejího názoru jedinou jeho nevýhodou je jeho malá známost. „Jeho pozitivní vlastnosti však tuto nevýhodu jednoznačně přebíjejí. Domnívám se tedy, že by se Bordovo hlasování mělo stát plnohodnotnou alternativou v diskuzi při výběru volebního systému pro volbu prezidenta republiky,“ uvedl Karolina Peake.

Podle politologů je nicméně nevýhodou tohoto volebního systému nejen jeho malá známost v českém prostředí, nýbrž především jeho složitost. Podle Pavla Šaradína z olomoucké katedry politologie by totiž obecně volební systémy měly být co nejjednodušší, aby volič pokud možno přesně věděl, co se z jeho hlasem stane.

S Šaradínem pak souhlasí i Lukáš Jelínek, podle kterého není na místě vést osvětu o vzdálených volebních systémech, nýbrž je třeba debatovat o těch nám civilizačně nejbližších. „V opačném případě bychom přímou volbu také mohli zabít, což bych ani Věcem veřejným nerad podsouval,“ doplnil Jelínek pro Deník Referendum.

I pro sociální demokraty je návrh Věcí veřejných nepřijatelný. „Jsme ochotni jednat v podstatě o čemkoli, ale Bordovo hlasování odmítáme. Jde o složitý, netransparentní a voličům nevysvětlitelný volební systém," uvedl pro Deník Referendum Jeroným Tejc.

„Přeci jen návrh Věcí veřejných je v tomto směru složitější než kupříkladu systém absolutní většiny. Na ten si již český volič zvykl, proto bych jej doporučil i pro prezidentské volby,“ uvedl Šaradín pro Deník Referendum. I on tak preferuje variantu, kterou kabinetu Petra Nečase doporučila Legislativní rada vlády a kterou upřednostňují i sociální demokraté.

ČSSD preferuje dvoukolový většinový volební systém

Mezi koaličními stranami doposud nepanovala shoda, kterou z variant přímé volby prezidenta upřednostnit. Zatímco například TOP 09 preferuje variantu, kterou doporučila legislativní rada, občanští demokraté doposud upřednostňovali jednokolovou přímou volbu. A právě tomuto požadavku občanských demokratů se snaží vyjít vstříc návrh Věcí veřejných.

Protože je prosazení přímé volby prezidenta ústavní změnou, bude koaliční vláda Petra Nečase potřebovat i hlasy opozičních sociálních demokratů nebo komunistů. Pokud se koalice nakonec skutečně shodne na dvoukolové přímé volbě, kde by do druhého kola postupovali první dva kandidáti, existuje relativně vysoká pravděpodobnost, že ji prosadí.

Sociální demokraté jsou totiž taktéž jednoznačně pro dvoukolovou volbu, kde do druhého kola postupují první dva kandidáti z kola prvního. „ČSSD preferuje stejný model, jakým se volí do Senátu. Nicméně jsem skeptický, že k dohodě dojde. To, že má vládní koalice přímou volbu hlavy státu v programu, tolik nepřeceňuji, neboť klíčová bude dohoda o způsobu volby. Zatím nemáme žádné garance, že k tomuto druhému, avšak klíčovému kroku dojde,“ uvedl pro Deník Referendum Jeroným Tejc z ČSSD.

Návrh na přímou volbu by měl být přijat do konce roku 2012, neboť v dalším roce bude již třeba zvolit budoucího prezidenta. Se změnou jeho pravomocí navrhovaná novela ústavního zákona nepočítá, sociální demokraté by však chtěli jednat i o této možnosti.

Čtvrteční stranická schůzka má podle Tejce připravit půdu pro jednání lídra sociálních demokratů Bohuslava Sobotky a premiéra Petra Nečase na stejné téma. Diskuse těchto dvou politiků je předběžně plánovaná na příští týden.