Navzdory mnoha slibům a závazkům je pravděpodobné, že v roce 2013 bude prezidenta republiky volit opět Parlament, a ne občané v přímé volbě.

Vládní koalice totiž nedávno zamítla návrh z dílny sociální demokracie a vlastní dosud nepředložila. K jeho schválení bude navíc potřebovat i souhlas opozice. Ke změně ústavy je totiž potřebná mj. třípětinová většina senátorů přítomných na příslušné schůzi. ČSSD má v Senátu těsnou absolutní většinu.

Podle návrhu ČSSD by se měly poněkud změnit pravomoci prezidenta: například by sám rozhodoval o jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, naopak jmenování členů bankovní rady ČNB by musel spolupodepsat člen vlády.

„Budu zcela upřímný. ČSSD se pouští do změn pravomocí prezidenta. Při více změnách těžko dosáhneme shody ústavní většiny ve Sněmovně i v Senátu. Takto je ohrožen vůbec samotný návrh," připustil pro server iDNES.cz ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Času na potřebnou dohodu přitom není mnoho. „Aby mohl být návrh projednán do konce roku 2011, měl by být předložen v první polovině příštího roku," cituje iDNES.cz poslance Jeronýma Tejce z ČSSD. „Pak se budou blížit volby. Čím blíže jim budeme, tím účelověji se strany budou snažit ten zákon sestavit," vysvětlil Tejc.

Podle něj sociální demokraté zvažují předložit svůj návrh znovu, ale bez kritizovaných částí. Stejně by ale nebyla podpora vládní koalice jistá. „Byl by v tom stejný problém, jako když nám koalice předloží svůj vlastní hotový návrh,“ upozornil Tejc. „Buď si sedneme a dohodneme se předem, co chceme, nebo se nad tím pak budeme přít. Ministr Pospíšil by si ale měl ujasnit, co vlastně chce — zda měnit ústavu postupně po kouscích, nebo jít cestou komplexní změny."

ČSSD navrhuje dvoukolovou volbu prezidenta republiky, přičemž do druhého kola by postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. ODS několikrát uvedla, že upřednostňuje jednokolovou volbu.

V návrhu sociálních demokratů je také možnost odvolání prezidenta během funkčního období, a to lidovým hlasováním čili referendem na základě usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu. Kdyby občané nesouhlasili, znamenalo by to naopak rozpuštění Sněmovny.

„V Rakousku to funguje tak, že dolní komora parlamentu navrhne referendum nadpoloviční většinou všech a zároveň dvoutřetinovou většinou přítomných členů. O vypsání referenda pak rozhodují obě komory dohromady," popsal pro iDNES.cz situaci v sousedním státě odborník na volební systémy politolog Tomáš Lebeda. On sám však s takovou úpravou nesouhlasí. „Nemyslím si, že by možnost odvolání prezidenta z politických důvodů byla správná. Jsou věci, které se dají populisticky velmi snadno zneužít," argumentuje. Něco jiného podle něj jsou trestní důvody. „Myslím, že absolutní beztrestnost prezidenta také správná není, to se hlava státu stává monarchou," řekl Lebeda iDNES.cz.