Přímá volba prezidenta zvolna mizí z obzoru
Jiří GuthÚstavní změny vyžadují dohodu mezi koalicí a opozicí. V případě přímé volby prezidenta se taková dohoda zatím nerýsuje. Snižující se pravděpodobnost úpravy připustil pro iDNES.cz i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Navzdory mnoha slibům a závazkům je pravděpodobné, že v roce 2013 bude prezidenta republiky volit opět Parlament, a ne občané v přímé volbě.
Vládní koalice totiž nedávno zamítla návrh z dílny sociální demokracie a vlastní dosud nepředložila. K jeho schválení bude navíc potřebovat i souhlas opozice. Ke změně ústavy je totiž potřebná mj. třípětinová většina senátorů přítomných na příslušné schůzi. ČSSD má v Senátu těsnou absolutní většinu.
×
Domov → Zpráva
27. prosince 2010 v 17.55
Související
Diskuse
PZ
Přímá volba prezidenta by zajistě byl jeden krok k zavádění přímé demokracii v ČR. Další nástroj je celostátní referendum.
Inspirace pro zavedení přímé demokracie v ČR můžeme najít ve Švýcarsku, kde lid má široké pravomoce přímo řídit svou země. Švýcarsko nemá zavedenou přímou volbu hlavy státu. Funkce hlavy státu nese Spolková rada (7-členná vláda) kolektivně. Spolková rada je volená z parlamentu na základě principu konkordance, tj. začlenění pokud možno největšího podílu stran do vlády. Prezident Švýcarska nemá žádné větší pravomoce než řadový člen Spolkové rady. Prezident je volen parlamentem na období jeden rok.
Pokud se nedohodne parlament na přímou volbu prezidenta, mohou politické strany (např. ČSSD a VV) vyhandlovat ústavní zákon o celostátních a krajských referend dle Švýcarského vzoru.
Švýcarsko má následné instituty přímé demokracií:
- Ústava se může měnit pouze referendem. Pro platnost referenda je nutná dvojnásobná majorita - majorita hlasů a kantónů (švycarské kraje, je jich 26).
- Referendem se schválí mezinárodní smlouvy o připojení k mezinárodní organizaci nebo ke kolektivní bezpečnostní organizaci. Pro platnost referenda je taky nutná dvojnásobná majorita hlasů a kantónů.
- Referendum o změně Ústavy se musí konat, pokud se seženou 100.000 podpisů (cca 2% všech oprávněných voličů).
- Referendum o zamítnutí parlamentem přijatého zákona se musí konat, pokud se zeženou 50.000 podpisů (cca 1% všech oprávněných voličů). Platnost zákona se odkládá do konání referenda. Pro schválení zákona stačí většina hlasů.
- Žádná pravidla pro platnosti referenda co se týče minimální volební účasti nebo minimální účasti voličů které získali majoritu hlasů.
- Stát nebo parlament nemůže vyhlásit referendum, pouze občané.
- Vláda může navrhnout protinávrh o kterého se hlasuje spolu s původním návrhem. Volič může hlasovat jak pro původní návrh tak pro protinávrh vlády. V tomto případě určí volič který z dvou návrhů preferuje více.
- Kantony mají vlastní ústavou, legislativou, mohou vybírat daně, řídí zdravotnictví a školství (rodiče volí ředitele škol).
- V kantonech mají občané právo navrhnout a schválit zákony pro daný kanton referendem.
- Referenda jsou v některých kantonů povinné při větších výdajů nebo pro platnost zákona na úrovni kantonu.
- Ústava švýcarska přímo upravuje jak se může část kantonu osamostatnit od ostatních částí kantonu.
Odkazy:
http://setfree.sweb.cz/texty/svyc_demokracie.htm
V AJ dále:
http://en.wikipedia.org/wiki/Politics_of_Switzerland#Direct_democracy
http://en.wikipedia.org/wiki/Cantons_of_Switzerland
Inspirace pro zavedení přímé demokracie v ČR můžeme najít ve Švýcarsku, kde lid má široké pravomoce přímo řídit svou země. Švýcarsko nemá zavedenou přímou volbu hlavy státu. Funkce hlavy státu nese Spolková rada (7-členná vláda) kolektivně. Spolková rada je volená z parlamentu na základě principu konkordance, tj. začlenění pokud možno největšího podílu stran do vlády. Prezident Švýcarska nemá žádné větší pravomoce než řadový člen Spolkové rady. Prezident je volen parlamentem na období jeden rok.
Pokud se nedohodne parlament na přímou volbu prezidenta, mohou politické strany (např. ČSSD a VV) vyhandlovat ústavní zákon o celostátních a krajských referend dle Švýcarského vzoru.
Švýcarsko má následné instituty přímé demokracií:
- Ústava se může měnit pouze referendem. Pro platnost referenda je nutná dvojnásobná majorita - majorita hlasů a kantónů (švycarské kraje, je jich 26).
- Referendem se schválí mezinárodní smlouvy o připojení k mezinárodní organizaci nebo ke kolektivní bezpečnostní organizaci. Pro platnost referenda je taky nutná dvojnásobná majorita hlasů a kantónů.
- Referendum o změně Ústavy se musí konat, pokud se seženou 100.000 podpisů (cca 2% všech oprávněných voličů).
- Referendum o zamítnutí parlamentem přijatého zákona se musí konat, pokud se zeženou 50.000 podpisů (cca 1% všech oprávněných voličů). Platnost zákona se odkládá do konání referenda. Pro schválení zákona stačí většina hlasů.
- Žádná pravidla pro platnosti referenda co se týče minimální volební účasti nebo minimální účasti voličů které získali majoritu hlasů.
- Stát nebo parlament nemůže vyhlásit referendum, pouze občané.
- Vláda může navrhnout protinávrh o kterého se hlasuje spolu s původním návrhem. Volič může hlasovat jak pro původní návrh tak pro protinávrh vlády. V tomto případě určí volič který z dvou návrhů preferuje více.
- Kantony mají vlastní ústavou, legislativou, mohou vybírat daně, řídí zdravotnictví a školství (rodiče volí ředitele škol).
- V kantonech mají občané právo navrhnout a schválit zákony pro daný kanton referendem.
- Referenda jsou v některých kantonů povinné při větších výdajů nebo pro platnost zákona na úrovni kantonu.
- Ústava švýcarska přímo upravuje jak se může část kantonu osamostatnit od ostatních částí kantonu.
Odkazy:
http://setfree.sweb.cz/texty/svyc_demokracie.htm
V AJ dále:
http://en.wikipedia.org/wiki/Politics_of_Switzerland#Direct_democracy
http://en.wikipedia.org/wiki/Cantons_of_Switzerland