Analýza ministerstva vnitra, která je součástí programu středečního jednání vlády, doporučuje zavedení přímé volby starostů v malých obcích, v nichž se nezřizuje rada. Vláda tak naplňuje koaliční smlouvu, ve které se strany zavázaly vytvořit podmínky pro přímou volbu starostů v malých obcích již pro volby v roce 2014.

Vláda Petra Nečase si také chce do letošního léta nechat zpracovat důkladnou analýzu a zajistit zpracování mezinárodní srovnávací studie pro možnost zavedení přímé volby starostů, primátorů a hejtmanů. Je pravděpodobné, že Nečasova vláda přímou volbu starostů v menších obcích prosadí, neboť ji podpoří i opozice.

ČSSD: přímou volbu starostů v malých obcích podpoříme

ČSSD je pro přímou volbu starostů v menších obcích, jak se o ní píše i ve vládním prohlášení a obsahuje ji návrh volebního kodexu předložený ministerstvem vnitra loni na podzim do připomínkového řízení.

Sociální demokraté by si stejně jako vnitro představovali přímou volbu v obcích do 1 500 lidí, a ve středu na tiskové konferenci zveřejnili i další podrobnosti svého návrhu. Přímou volbu starostů podporují také komunisté.

„Jsem jednoznačně pro přímou volbu starostů, neboť ji považuji za posilující prvek demokracie. Obnáší to ovšem jeden sporný moment: pokud je přímo zvolený starosta z jiné strany než většina v zastupitelstvu, může to komplikovat jejich spolupráci. To je věc, kterou bude třeba ještě diskutovat,“ uvedl pro Deník Referendum již dříve předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

A sociální demokraté mají ve svém návrhu i způsob, jak předejít Kováčikem zmíněnému problému. V obcích, v nichž by se přímá volba starosty konala, by totiž rada podle stínového ministra vnitra ČSSD Jeronýma Tejce nebyla zřizována. „Její pravomoc by přešla na starostu," uvedl Tejc. Starostu by podle sociálních demokratů měli lidé volit ve dvou kolech.

„Starosta by se volil ve dvoukolové volbě. Jen tak lze zajistit, aby měl podporu většiny občanů a nebyl jen reprezentantem nejsilnější menšiny (pokud by byl volen jen v jednom kole). Zároveň dvoukolová volba částečně eliminuje riziko, že starosta bude reprezentovat zcela odlišné názory než většina v zastupitelstvu, a bude tak docházet ke sporům blokujícím chod obce,“ myslí si Jeroným Tejc.

Vyřešit by se ale podle jeho názoru musel způsob odvolávání starosty. Pokud by se tak mělo dít bez omezení v referendu, mohlo by to přinést permanentní volby, případně častá neúspěšná referenda o odvolání.

„Pokud by byl starosta bez dalšího omezení odvoláván místním referendem, mohlo by se stát, že budou probíhat permanentní volby a každé 3 měsíce se bude konat, byť neúspěšné, referendum o odvolání starosty,“ doplnil Tejc.

Jednou z možností, jak takovým situacím předejít, je podle sociálních demokratů například možnost starosty rozpustit zastupitelstvo v případě, že starosta v referendu odvolán nebude. Podle Tejce by to byla pojistka proti zneužívání opakování referend o odvolání.

Sociální demokraté by současně s tím změnili způsob voleb do zastupitelstev obcí nad 1 500 obyvatel. Lidé by podle Tejce měli mít možnost volit jednotlivé kandidátní listiny s možností dát přednostní hlasy kandidátům, jako je tomu nyní při sněmovních volbách.

Nynější možnost vybírat kandidáty mezi všemi listinami by pak zůstala jen v malých obcích.

Vnitro: rozšiřme kompetence NKÚ

Další materiál, který vnitro kabinetu zaslalo, označil za žádoucí rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k hospodaření krajů a obcí. S tím ostatně počítá i návrh nové strategie vlády v boji proti korupci.

„Zde dospěla analýza k závěru, že zamýšlené rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu se jeví jako žádoucí," sdělil úřad k analýze, která se týká kontrol územních samosprávných celků a jejich hospodaření.

Tento krok by podle ministerstva mohl odstranit jeden ze současných problémů — časové omezení kontrol. „V rámci přezkoumávání hospodaření lze kontrolovat toliko údaje za příslušný kalendářní rok, a nelze jít dále do minulosti," uvedlo ministerstvo.

Analýza upozornila na to, že v současnosti neexistuje ústřední úřad pro oblast kontrol, což má vliv na stávající poměrně roztříštěnou úpravu a nepřehlednost kontrol ve veřejné správě. Dokument ministerstva tak doporučil zřídit nový úřad nebo svěřit toto postavení Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.

Se zavedením kontrolních pravomocí NKÚ pro oblast nakládání s majetkem územních samospráv a dalších veřejnoprávních korporací počítá návrh protikorupční strategie, kterou vládě před Vánoci předložilo ministerstvo vnitra.

Úřad chce, aby NKÚ kontroloval hospodaření obcí, krajů, právnických osob s majetkovou účastí státu a veřejnoprávních korporací, tedy například veřejných vysokých škol nebo České televize.