Přímá volba prezidenta by měla být dvoukolová, podobná nynějším volbám do Senátu. Shodli se na tom vyjednavači tří vládních stran a opozičních sociálních demokratů. Novinářům to řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil s tím, že nyní se bude diskutovat o podrobnostech.

Podle politologa Lukáše Jelínka se jedná o vstřícný krok všech politických stran. „Byla tak odškrtnuta jedna z klíčových technických položek,“ okomentoval středeční dohodu koalice a opoziční ČSSD politolog.

Pozoruhodná je ale na pozadí dohody poznámka, kterou na tiskové konferenci vyslovila vyjednavačka Věcí veřejných Karolína Peake, když uvedla, že kvůli technickým záležitostem se zřejmě nestihne připravit přímá volba prezidenta už na rok 2012. Je tedy otázkou, zda bude již Klausův nástupce volen v přímých volbách, či zda bude ještě volen Parlamentem.

„Taktéž mě to zarazilo. Tam šlo ale asi o to, že kdyby se měl prezident volit spolu se senátními volbami, tak bychom to v roce 2012 nestihli — zejména kvůli přípravě upřesňujícího zákona. Příští volba tak proběhne na jaře 2013, ať už přímá, nebo nepřímá,“ myslí si Lukáš Jelínek.

Na příští jednání chtějí zástupci stran pozvat i odborníky z ministerstva vnitra, aby s nimi probrali i nutnou novelizaci volebního zákona, která má platit od října příštího roku. „Uvidíme, zda se vše stihne," doplnila Karolína Peake. Kandidát na prezidenta by musel získat podpisy padesáti tisíc obyvatel. Nominovat by ho mohla také skupina deseti senátorů nebo dvaceti poslanců.

Dále se bude debatovat o tom, zda by mezi prvním a druhým kolem volby byla lhůta jeden, nebo dva týdny. Dvoutýdenní lhůta by podle místopředsedkyně Sněmovny Kateřiny Klasnové z Věcí veřejných umožnila rozeslání volebních lístků voličům do domácností a současně by znamenala i další čas na volební kampaň kandidátů před druhým kolem.

Poslanec Stanislav Křeček, který na jednání zastupoval sociální demokraty, upozornil, že v případě shody na dvoutýdenní pauze mezi koly volby by podobný model byl přijat i pro volby do Senátu. Právě v Senátu by se měla 14. března odehrát diskuse o prezidentské volbě, která by mohla situaci dále posunout, uvedli vyjednavači.

Podle jeho stranického kolegy Jeronýma Tejce nepanuje mezi stranami shoda na tom, zda by se mělo prodloužit funkční období prezidenta o rok na šest let. ČSSD při tomto svém návrhu argumentuje úsporami, protože volba hlavy státu by se mohla konat souběžně s jinými volbami.

Podle Tejce budou strany dále pokračovat v jednáních o úpravě pravomocí hlavy státu. Podle Pospíšila je největší průnik v otázce jmenování bankovní rady České národní banky, kde by měl s výběrem zřejmě nově souhlasit Senát. Dál se bude diskutovat i o otázkách případných kontrasignací prezidentských milostí a jmenování vysokých soudních funkcionářů.

Podle Lukáše Jelínka lze právě nad délkou prezidentského mandátu a nad jeho pravomocemi, které chce ČSSD zpřesnit, respektive omezit, očekávat ještě vášnivou debatu.

„Vyhráno proto ještě není. Cítím zde dvě protichůdné tendence. Jednak žádná ze stran není příliš žhavá do přímé volby, a můžeme se tak setkat ještě s řadou dodatečných návrhů, které by přímou volbu oddálily či sabotovaly. Na druhou stranu žádná z partají nestojí o to, aby právě jí zůstal v ruce černý Petr. To je možná nakonec ta nejlepší pojistka přímé volby,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

„Začíná se rýsovat shoda na tom, že vedle velezrady by byl prezident odpovědný za hrubé porušení ústavy," uvedl nicméně Pospíšil. Naopak u trestní odpovědnosti hlavy státu zůstává podle něj řada otázek, silnou podporu měl ale návrh, aby nynější doživotní prezidentská imunita za trestné činy spáchané v době výkonu mandátu byla omezena právě jen na toto období.

Například sociální demokraté budou podle jejich stínového ministra vnitra Jeronýma Tejce i v dalších jednáních usilovat o změnu kompetencí prezidenta republiky.

„Prostor pro posílení nezávislosti justice a posílení role prezidenta vidíme zejména v zachování jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu ČR výhradně prezidentem (současný stav) a zrušení kontrasignace u jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu (nově nebude prezident potřebovat ke jmenování žádný souhlas),“ uvedl Tejc v tiskovém prohlášení.

V rámci jednání bude pokračovat i diskuse o formě jmenování členů Bankovní rady ČNB. Podle Tejce bude sociální demokracie prosazovat stejnou proceduru, jaká dnes platí u výběru ústavních soudců prezidentem, tedy souhlas vyslovený Senátem na návrh prezidenta republiky. „Tímto způsobem by byl garantován skutečně nezávislý výběr členů bankovní rady,“ myslí si Tejc.