Někteří senátoři chtějí změnu ústavy využít k úpravám postavení horní komory. Odpůrci přímé volby prezidenta pak takovéto kupčení odmítli jako nedůstojné. Alena Gajdůšková z ČSSD pochybuje, že se změny stihnou schválit do příští volby prezidenta.
Senátoři pravděpodobně svůj souhlas se zavedením přímé volby prezidenta nevymění jen za podíl na jmenování členů rady ČNB. Změnu ústavy, o které vyjednávají zástupci strany vládní koalice se sociálními demokraty, by chtěli využít i k dalším úpravám postavení horní komory.
Část odpůrců změny výběru hlavy státu ale při středečním jednání senátního ústavně-právního výboru a ústavní komise odmítla takovéto kupčení jako nedůstojné.
Vyjednávání navíc oddálila vládní krize a zadrhlo se na sporu ODS a TOP 09 se sociálními demokraty o změnu prezidentských pravomocí, které chce ČSSD omezit. Uvedla to účastnice vyjednávání, předsedkyně senátorského Klubu TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová.
Debata se vede i o odpovědnosti budoucí hlavy státu. Sociálnědemokratická místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková moc nevěří tomu, že se změnu ústavy podaří schválit včas, aby lidé volili prezidenta v přímé volbě již za dva roky.
„Senátoři napříč politickým spektrem mají více či méně oprávněné obavy z toho, co může s naším parlamentním systémem provést přímá volba prezidenta republiky," uvedla Paukrtová, podle níž by to byl posun k poloprezidentskému systému. Podotkla, že přímo volený prezident by mohl být velkou komplikací při řešení vládních krizí. „Nemůžeme mu bránit, aby dělal svou vlastní politiku," doplnila.