Senátoři pravděpodobně svůj souhlas se zavedením přímé volby prezidenta nevymění jen za podíl na jmenování členů rady ČNB. Změnu ústavy, o které vyjednávají zástupci strany vládní koalice se sociálními demokraty, by chtěli využít i k dalším úpravám postavení horní komory.

Část odpůrců změny výběru hlavy státu ale při středečním jednání senátního ústavně-právního výboru a ústavní komise odmítla takovéto kupčení jako nedůstojné.

Vyjednávání navíc oddálila vládní krize a zadrhlo se na sporu ODS a TOP 09 se sociálními demokraty o změnu prezidentských pravomocí, které chce ČSSD omezit. Uvedla to účastnice vyjednávání, předsedkyně senátorského Klubu TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová.

Debata se vede i o odpovědnosti budoucí hlavy státu. Sociálnědemokratická místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková moc nevěří tomu, že se změnu ústavy podaří schválit včas, aby lidé volili prezidenta v přímé volbě již za dva roky.

„Senátoři napříč politickým spektrem mají více či méně oprávněné obavy z toho, co může s naším parlamentním systémem provést přímá volba prezidenta republiky," uvedla Paukrtová, podle níž by to byl posun k poloprezidentskému systému. Podotkla, že přímo volený prezident by mohl být velkou komplikací při řešení vládních krizí. „Nemůžeme mu bránit, aby dělal svou vlastní politiku," doplnila.

Předsedkyně ústavní komise Jiřina Rippelová z ČSSD uvedla, že se v souvislosti s přímou volbou mluvilo o rozšíření okruhu zákonů, u kterých by Poslanecká sněmovna nemohla Senát přehlasovat. Gajdůšková nadnesla možnost, že by se Sněmovna mohla se Senátem podělit o výběr členů mediálních rad.

„Není nijak zvlášť dobře, že mediální rady sestavuje jenom Sněmovna," prohlásila Gajdůšková. Jaroslav Kubera z ODS pak připomněl chybějící zákon o vztazích obou parlamentních komor, jehož existenci ústava předjímá.

Lidovecký místopředseda Senátu Petr Pithart označil debaty o výměnném posílení pravomocí horní komory za nepřípustné a Senát degradující. Obavy má spíš z toho, že u přímo voleného prezidenta bude větší pokušení překračovat kompetence a pokračovat v „tradici tolerování porušování pravomocí prezidenta", kterou založil už Tomáš Garrigue Masaryk.

Pokušení překračovat pravomoci bude větší, i z té nejušmudlanější volby Parlamentem nejspíš nebude posazen na Hrad nějaký arcipopulista nebo demagog, doplnil Pithart.

Kubera podotkl, že kromě kandidátů stran se budou o úřad hlavy státu ucházet lidé s podporou různých finančních skupin, ale o vítězi rozhodnou média, konkrétně deník Mladá fronta DNES.

„Protože koho bude chtít odpárat, toho odpáře, protože na něj najde, že se počůrával ještě ve dvanácti letech," uvedl. Přímá volba podle něj zkrachuje na tom, že se zákonodárci neshodnou na kompetencích hlavy státu. Teplický primátor Kubera pragmaticky přiznal, že je ochoten svůj hlas „vyobchodovat" jen za změnu ústavy tak, aby výkon státní správy na radnicích hradil stát, což prosazuje dlouhodobě.

Přímá volba prezidenta by měla být dvoukolová

Na začátku března se vládní strany se sociálními demokraty shodly, že přímá volba prezidenta by měla být dvoukolová, podobná nynějším volbám do Senátu. Podle politologa Lukáše Jelínka šlo o vstřícný krok všech politických stran. „Byla tak odškrtnuta jedna z klíčových technických položek,“ okomentoval tehdy dohodu koalice a opoziční ČSSD politolog.

Mezi stranami dosud nepanuje shoda na tom, zda by se mělo vedle změny kompetencí prodloužit funkční období prezidenta o rok na šest let. A například sociální demokraté budou podle jejich stínového ministra vnitra Jeronýma Tejce i v dalších jednáních usilovat o změnu kompetencí prezidenta republiky.

„Začíná se rýsovat shoda na tom, že vedle velezrady by byl prezident odpovědný za hrubé porušení ústavy," uvedl před časem Pospíšil. Naopak u trestní odpovědnosti hlavy státu zůstává podle něj řada otázek, silnou podporu měl ale návrh, aby nynější doživotní prezidentská imunita za trestné činy spáchané v době výkonu mandátu byla omezena právě jen na toto období.

„Prostor pro posílení nezávislosti justice a posílení role prezidenta vidíme zejména v zachování jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu ČR výhradně prezidentem (současný stav) a zrušení kontrasignace u jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu (nově nebude prezident potřebovat ke jmenování žádný souhlas),“ uvedl již dříve Tejc v tiskovém prohlášení.

Podle Pospíšila je naopak největší průnik v otázce jmenování bankovní rady České národní banky, kde by měl s výběrem zřejmě nově souhlasit právě Senát. Dál se bude diskutovat i o otázkách případných kontrasignací prezidentských milostí a jmenování vysokých soudních funkcionářů.

Senátoři se k tématu přímé volby vrátí znovu 24. května při konferenci, na kterou chtějí pozvat politiky i experty.