Svět si v úterý připomíná pětadvacáté výročí výbuchu v černobylské elektrárně — dosud nejhorší jaderné havárie v dějinách. I čtvrtstoletí po tragédii se v postižené oblasti zvyšuje výskyt rakoviny a jsou uzavřeny tisíce čtverečních kilometrů na území Ukrajiny a Běloruska.

Celkový a dlouhodobý dopad výbuchu není doposud úplně zanalyzován, nová studie mezinárodního vědeckého týmu amerického Národního institutu pro zdraví ale ukazuje, že vystavení radioaktivnímu jódu-131 z černobylského spadu je s největší pravděpodobností zodpovědno za zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy. Ta se objevuje zejména u lidí, kteří byli v době havárie dětmi nebo adolescenty.

Podle výzkumníků také neexistují žádné důkazy, že by výrazněji klesalo zvýšené riziko rakoviny u těch, kteří v okolí Černobylu v roce 1986 bydleli.

Dle analýz Černobylského fóra, jež tvoří zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost OSN a vlád Ruska, Běloruska a Ukrajiny, je v důsledku havárie očekáváno až devět tisíc předčasných úmrtí. Tyto údaje ale zpochybňují různé skupiny nezávislých vědců při univerzitách a angažovaných institutech. Podle těch jsou dopady ještě závažnější.

Sociální důsledky

Méně kritizované jsou odhady sociálních, ekologických a ekonomických následků. V nejvíce zasažené oblasti a jejím bezprostředním okolí o celkové rozloze 200 tisíc čtverečních kilometrů žilo původně pět milionů obyvatel. Krátce po havárii bylo vystěhováno na 116 tisíc lidí z nejbližší třicetikilometrové zóny. Dalších 214 tisíc muselo opustit domovy v následujících měsících.