Svět si v úterý připomíná pětadvacáté výročí výbuchu v černobylské elektrárně — dosud nejhorší jaderné havárie v dějinách. I čtvrtstoletí po tragédii se v postižené oblasti zvyšuje výskyt rakoviny a jsou uzavřeny tisíce čtverečních kilometrů na území Ukrajiny a Běloruska.

Celkový a dlouhodobý dopad výbuchu není doposud úplně zanalyzován, nová studie mezinárodního vědeckého týmu amerického Národního institutu pro zdraví ale ukazuje, že vystavení radioaktivnímu jódu-131 z černobylského spadu je s největší pravděpodobností zodpovědno za zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy. Ta se objevuje zejména u lidí, kteří byli v době havárie dětmi nebo adolescenty.

Podle výzkumníků také neexistují žádné důkazy, že by výrazněji klesalo zvýšené riziko rakoviny u těch, kteří v okolí Černobylu v roce 1986 bydleli.

Dle analýz Černobylského fóra, jež tvoří zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost OSN a vlád Ruska, Běloruska a Ukrajiny, je v důsledku havárie očekáváno až devět tisíc předčasných úmrtí. Tyto údaje ale zpochybňují různé skupiny nezávislých vědců při univerzitách a angažovaných institutech. Podle těch jsou dopady ještě závažnější.

Sociální důsledky

Méně kritizované jsou odhady sociálních, ekologických a ekonomických následků. V nejvíce zasažené oblasti a jejím bezprostředním okolí o celkové rozloze 200 tisíc čtverečních kilometrů žilo původně pět milionů obyvatel. Krátce po havárii bylo vystěhováno na 116 tisíc lidí z nejbližší třicetikilometrové zóny. Dalších 214 tisíc muselo opustit domovy v následujících měsících.

Podle závěrů Fóra je chudoba v postižených oblastech mnohem vyšší než v okolních oblastech bývalého Sovětského svazu. Havárie a následné nucené stěhování byly též pro většinu obyvatel traumatizující a zanechaly v nich dlouhodobé psychické následky.

„I když byli lidé, co se vrátili, odškodněni a postavili jim nové domy, mnoho z nich to stále považuje za nespravedlivé. Mnoho z nich zůstává bez zaměstnání (...) a žije vyloučeno ze společnosti,“ píše se doslova v poslední zprávě Černobylského fóra.

Nehoda zasáhla i ekonomiku obou nejpostiženějších zemí. Ukrajina a Bělorusko již dohromady na opatření spojená s Černobylem vynaložily 12 miliard dolarů. Podle Fóra tak na obou zemích leží dlouhodobé a neudržitelné ekonomické břemeno.

V postižených oblastech se ani dnes nemohou sbírat houby a lesní plody a lovit zvěř kvůli vysoké koncentraci radioaktivního cesia-137. Podle nového výzkumu organizace Greenpeace International se navíc mnoho Ukrajinců musí stále živit potravinami překračujícími povolené limity radiace. Abnormální hodnoty naměřili ekologové ve vzorcích mléka, ovoce, brambor a kořenové zeleniny ze dvou ukrajinských oblastí.

Rizika do budoucna

Že by se normální život alespoň výhledově vrátil i do nejpostiženější třicetikilometrové zóny kolem Černobylu, to je dle bilančních analýz takřka nemožné. V zóně bezprostředního dopadu havárie žije dnes přibližně 600 starousedlíků, kteří se po letech přesídlení na vlastní nebezpečí vrátili. Hodnoty radiace  v okolí Černobylu jsou stále extrémní.

Tým ukrajinských a mezinárodních vědců, zabývající se následky události, se současně snaží získat 13,5 milionu dolarů pro důležitá protipožární opatření. Obává se totiž, že kdyby v okolí elektrárny došlo k lesnímu požáru, mohlo by se do vzduchu uvolnit velké možství radioaktivního materiálu.

Od roku 1992 se v dané oblasti odehrálo až 1200 lesních požárů. Nový systém automatické detekce a nové vybavení pro místní hasičské jednotky by další měly údajně předejít.