Svět si v úterý připomíná pětadvacáté výročí výbuchu v černobylské elektrárně — dosud nejhorší jaderné havárie v dějinách. I čtvrtstoletí po tragédii se v postižené oblasti zvyšuje výskyt rakoviny a jsou uzavřeny tisíce čtverečních kilometrů na území Ukrajiny a Běloruska.

Celkový a dlouhodobý dopad výbuchu není doposud úplně zanalyzován, nová studie mezinárodního vědeckého týmu amerického Národního institutu pro zdraví ale ukazuje, že vystavení radioaktivnímu jódu-131 z černobylského spadu je s největší pravděpodobností zodpovědno za zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy. Ta se objevuje zejména u lidí, kteří byli v době havárie dětmi nebo adolescenty.

Podle výzkumníků také neexistují žádné důkazy, že by výrazněji klesalo zvýšené riziko rakoviny u těch, kteří v okolí Černobylu v roce 1986 bydleli.

Dle analýz Černobylského fóra, jež tvoří zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost OSN a vlád Ruska, Běloruska a Ukrajiny, je v důsledku havárie očekáváno až devět tisíc předčasných úmrtí. Tyto údaje ale zpochybňují různé skupiny nezávislých vědců při univerzitách a angažovaných institutech. Podle těch jsou dopady ještě závažnější.

Sociální důsledky

Méně kritizované jsou odhady sociálních, ekologických a ekonomických následků. V nejvíce zasažené oblasti a jejím bezprostředním okolí o celkové rozloze 200 tisíc čtverečních kilometrů žilo původně pět milionů obyvatel. Krátce po havárii bylo vystěhováno na 116 tisíc lidí z nejbližší třicetikilometrové zóny. Dalších 214 tisíc muselo opustit domovy v následujících měsících.

Podle závěrů Fóra je chudoba v postižených oblastech mnohem vyšší než v okolních oblastech bývalého Sovětského svazu. Havárie a následné nucené stěhování byly též pro většinu obyvatel traumatizující a zanechaly v nich dlouhodobé psychické následky.

„I když byli lidé, co se vrátili, odškodněni a postavili jim nové domy, mnoho z nich to stále považuje za nespravedlivé. Mnoho z nich zůstává bez zaměstnání (...) a žije vyloučeno ze společnosti,“ píše se doslova v poslední zprávě Černobylského fóra.

Nehoda zasáhla i ekonomiku obou nejpostiženějších zemí. Ukrajina a Bělorusko již dohromady na opatření spojená s Černobylem vynaložily 12 miliard dolarů. Podle Fóra tak na obou zemích leží dlouhodobé a neudržitelné ekonomické břemeno.

V postižených oblastech se ani dnes nemohou sbírat houby a lesní plody a lovit zvěř kvůli vysoké koncentraci radioaktivního cesia-137. Podle nového výzkumu organizace Greenpeace International se navíc mnoho Ukrajinců musí stále živit potravinami překračujícími povolené limity radiace. Abnormální hodnoty naměřili ekologové ve vzorcích mléka, ovoce, brambor a kořenové zeleniny ze dvou ukrajinských oblastí.

Rizika do budoucna

Že by se normální život alespoň výhledově vrátil i do nejpostiženější třicetikilometrové zóny kolem Černobylu, to je dle bilančních analýz takřka nemožné. V zóně bezprostředního dopadu havárie žije dnes přibližně 600 starousedlíků, kteří se po letech přesídlení na vlastní nebezpečí vrátili. Hodnoty radiace  v okolí Černobylu jsou stále extrémní.

Tým ukrajinských a mezinárodních vědců, zabývající se následky události, se současně snaží získat 13,5 milionu dolarů pro důležitá protipožární opatření. Obává se totiž, že kdyby v okolí elektrárny došlo k lesnímu požáru, mohlo by se do vzduchu uvolnit velké možství radioaktivního materiálu.

Od roku 1992 se v dané oblasti odehrálo až 1200 lesních požárů. Nový systém automatické detekce a nové vybavení pro místní hasičské jednotky by další měly údajně předejít.

Mezinárodní společenství také plánuje přikrýt do roku 2015 čtvrtý reaktor novým betonovým sarkofágem. Projekt by měl stát nejméně 1,6 miliardy eur (přes 38 miliard korun). Část prostředků přislíbila Evropská unie, USA a několik dalších států společně s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Zbylou část nákladů ponese Ukrajina. Pořád však v příslušném fondu chybí více než 200 milionů eur.

Výročí nehody v Černobylu nyní získává i velmi aktuální rozměr. Po ničivém zemětřesení a vlně tsunami 11. března byla poškozena japonská jaderná elektrárna Fukušima Dai-či, ze které stále uniká radioaktivita.

Japonsko hodnotí katastrofu maximálním stupněm sedm na mezinárodní stupnici jaderných krizí — stejně jako Černobyl. Nehoda ve Fukušimě tak znovu vyvolala otázky ohledně rizikovosti jaderné energetiky obecně.

Další informace:

The Guardian Chernobyl's legacy: no likely return to normality and a never-ending bill

AFP World marks Chernobyl under shadow of Japan

The Guardian Forest fires around Chernobyl could release radiation, scientists warn