0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Miroslav Patrik

Profese:
E-mail: dz.brno@ecn.cz
Už jsem to psal několikrát, tak jen krátce: Prvnim ministrem ŽP byl vlastně Václav Jireček v letech 1988-1989, a to jako ministra vnitra a ŽP, pak vzniklo MŽP, kde do unora 1991 byl Moldan, Dejmal pan cca do června 1992 (shodou okolností se kolem 25.2.1991 zúčastnil na jižní Moravě Akce špunt, tj. happeningu za vypuštění třetí novomlýnské nádrži, tzn. asi 3 dny po nástupu do funkce - to by se nějakemu ministrovi ŽP nestalo). No a J.Skalický se stal ministrem ŽP na 1,5 roku (1996-8) nejen proto, že ODA měla tehdy papírově vynikající ekol. program, ale hlavně proto, že měl silnější pozici v ODA, což pak vyústilo v r. 1997 v to, že se stal šéfem ODA, kdežto I.Dejmal byl stále jen řadový člen...
Pěkný text. Je sice pravda, že ekologické hnutí jako celek se nijak výrazně nedistancovalo od P.D., proč taky. Nicméně je také pravdou, že např. NESEHNUTÍ dne 23.7.2010 (http://www.nesehnuti.cz/index.php?rubrika=500&tex=&polozka=5&umisteni=1&layout=2&jazyk=1#103) vydalo při jeho nástupu kritickou tiskovou zprávu.

Na druhé straně třeba postoj Dětí Země byl takový, že na různé tlachy a nesmysly jakéhokoliv politika či poličiky, není nutné se snižovat na jejich velmi velmi nízkou úroveň. Proto to "zvenčí" může vypadat jako slabost, nikoliv síla.

Kromě toho, jestli nějaký politik či politička dělá na nějakém ministerstvu personální čistku, tak jednak mu v tom asi nikdo nezabrání a jednak není třeba ze strany nevládek "zakejhat" na obhajobu toho či jiného úředníka.

MŽP či jiné státní instituce jsou prostě jakýkoliv státní úřad a nevládky jsou nevládní "úřady". Není to "mé" či "naše" ministerstvo, ale občanů ČR, tak je zbytečné se tvářit, že bude šlapat, jak se mě/nám zlíbí.

Přežili jsme Františka B., přežili jsme Pavla D. Měnící se vládní figurky nejsou až tak z hlediska večnosti zajímavé.

Nicméně já jsem naopak smutný, že to P.D. nevydržel aspoň do ledna 2011, abych ho třeba mohl brát jako úctyhodného oponenta, který by mi stál za nějakou výraznou mediální čí silnou názorovou reakci. A už jsem si na ni připravoval pro tento server, ale nedozrálo to.

V tom mě zklamal, že byl až tak slabý a vlastně "neviditelný" - Fr. Benda (KDS/ODS) aspoň za svou "blátovitou" činnost na MŽP během let 1992-6 pod vedením premiéra V.Klause dostal toho Ropáka. Drobil ani to ne.

Proto je třeba ho litovat, protože svými slovy, že si tvrdě posvítí na ty "ekologické vyděrače" jen dokázal svou myšlenkovou a ideovou chudost a vlastně frustraci.

Kromě personální čistky na MŽP, SFŽP, ČIŽP, na Správě NP Šumava či kde ještě měl možnosti si už nějak nevzpomínám na nic pro eko-hnutí a ochranu ŽP v ČR zajímavého, co by stálo za řeč.

Ano, zmizel pryč dříve, než nevládkám stálo za to udělat nějakou protireakci - mediální, slovní, ideovou. A proč by taky měly řešit každého podivína, který se zrovna připletl při rozdělování vládních funkcí. Vždyť život je tak krátký! :-)
Ač se kultuře až tak detailně nevěnuji, tak i já jsem silně očekával, že by to Ostrava mohla vyhrát, a to nejen proto, že přípravu měl "na povel" Čestmír Kopecký, ale proto, že Ostrava skutečně kulturou žije svébytně, protože má kulturní osobnosti. Potíž byla ale zřejmě v tomto (a P. Minařík to i naznačuje): Projekt byl tak originální, tak nekonveční, že se zdálo, že nemůže být splněn. Cílem podávání grantů (což je možná vynález Západu před Východem) prostě není být nejlepší či nejoriginálnější, ale "správně vyplnit" příslušné kolonky v žádosti. Průměrnost totiž znamená přesvědčivost, že se realizace podaří a nebude žádná blamáž. Průměrnost si dokáží představit hodnotitelé, kteří rozhodují. Prostě sázka na jistotu nikdy nezklame! Hlavně ne nějaké experimenty, protože to by se pak celá akce o "kulturní město Evropy" mohla vymknout z rukou. A navíc, cílovou skupinou jsou masy, ne underground či jiná kulturní elita. A jak z toho ven? Prostě českou (slezskou) cestou: Stát se kulturním městem Evropy i bez titulu - sveřepě pokračovat v projektu i bez toho "jejich" titulu a zkusit ukázat, že kultura není v betonu a v penězích, ale v lidech a jejich hlavách a rukou. A v srdcích, samozřejmě. Třeba to trochu pozmění ty kolonky v žádosti pro další města. A to by mohlo být druhé morální vítězství Ostravy pro Evropu - stát se městem kultury "druhé" Evropy a ještě změnit pravidla pro titul té "první". Evropě to osladíme, osolíme, opepříme, okmínujeme... :-)
Autorizovaná verze, která žel v lidovkách nevyšla, Miroslav Patrik.

1) Bez názvu

Už více než patnáct let se sdružením Děti Země důsledně kritizuje dostavbu dálnice D8 přes České středohoří. Teď bude radit ministrovi dopravy, jak se podobným průtahům vyhnout.

Do poradního sboru Víta Bárty míří nejradikálnější z českých ekologických aktivistů předseda Děti Země Miroslav Patrik. „Ministr mě oslovil, zda bych se nemohl stát jeho poradcem. Vnímám to pozitivně, protože dosavadní trend byl zde zcela opačný, neboť se s ekologickými nevládkami nikdo slušně nebavil,“ říká novopečený Bártův poradce.

„Vůči aktivitám různých občanských sdružení jsem velmi ostražitý, ale chci učinit všechno proto, aby jsme spolu uměli mluvit. Jestli se nám to povede nebo ne, to je otázka. Považuji to ale za natolik zásadní a kritický bod, že chci nad ním mít osobní dohled,“ potvrdil spolupráci ministr Bárta.

Nový poradce by se mohl Bártovi velmi hodit. Patrik by totiž chtěl ve své nové poradenské funkci využít zkušeností z dlouhého boje proti D8 a ministrovi poradit, kudy má vést nové silnice, aby se do podobných problémů nedostal.

„Máme zkušenosti a nástroje , jak dopravní stavby ovlivňovat a její schvalovací řízení vést dle zákona. A také víme, že mnohdy by bylo rychlejší a levnější, vést silnice jinudy. Cílem mé spolupráce je tak upozorňovat ministra na právní a ekologická rizika a šetřit státní kasu,“ říká Patrik.

Toho bude ministerstvo za jeho poradenské služby platit. Kolik peněz Patrik dostane ale v tuto chvíli neví ani on ani ministerstvo.

2) Angažování Patrika by mohlo pomoci zrychlit schvalování dálnice D8

„U této dálnice už zkoušíme hledat kompromisní cesty, aby zbývající rozhodnutí proběhla standardním způsobem dle zákona a aby se vše urychlilo. Třeba nedojde ani na připravované žaloby,“ říká Patrik.

Šéf Dětí Země se zatím s ministrem sešel pouze jednou a proto netuší, co bude jeho prvním úkolem. Chtěl by se pokusit ovlivnit návrh rozpočtu dopravního resortu na příští rok.

„Ministrovi hodlám předložit seznam staveb, u jejichž výstavby jsou velká rizika, neboť jejich příprava není dotažená a bylo by zbytečné do nich teď investovat ,“ říká.

„Budu se snažit, aby se stavěly takové dopravní stavby, které jsou nezbytně nutné a aby se bralo v úvahu více variant, pokud existují. A samozřejmě vše podle zákona a s účastí všech dotčených subjektů, včetně občanských sdružení, jejichž názory byly dosud spíše ignorovány,“ pokračuje.

U některých vícepruhových silnic chce Patrik třeba Bártovi navrhovat jejich levnější variantu. Týká se to například silnice R52 z Brna přes Mikulov na rakouské hranice.

„Podle propočtů dopravních intenzit tam není do roku 2040 potřeba stavět celou stavbu, která by stála až 8 miliard korun,“ tvrdí Patrik. A Bárta takové plány kvituje. „Já vítám to, že diskuze s Patrikem není jen o ekologii, ale i o tom, jak tu stavbu maximálně zlevnit. V tom si můžeme v mnohém rozumět,“ tvrdí.
O tom, že jaderná energetika je pro lidstvo zcela nepřijatelná a souvisí nejen s vysokými riziky bezpečnosti, ale má i antidemokratické prvky, se lze dočíst ve vynikající knize Roberta Jungka Atomový stát - vydaly Děti Země - k dostání za 50 Kč zde: http://www.detizeme.cz/publikace.shtml. Prohlášení ekol. sekce ProAlt je v tomto smyslu zcela umírněné, neboť budˇ JE v ČR postupmně odumře sama nebo se její podíl bude jen snižovat. V každém případě tuto vysoce drahou, komplikovanou a bezpečnostními riziky obklopenou technologii nemuís ČR více využívat, když má obrovský potenciál úspor a vyššího použití alternativních zdrojů - včetně (aspoň trochu pro pobavení) vícr svetrů, čepic, rukavic a tepláků v našich domovech. :-)