Vídeňské jaro

Lukáš Jelínek

Pražští radní by měli podniknout výlet do Vídně. Viděli by, jak mají vypadat čisté chodníky a jak funguje moderní městská hromadná doprava včetně víkendového nočního metra. Inspiraci by zde získali též běžní Pražané.

Několik příjemných dní strávených v jarní Vídni člověka povznese na těle i na duchu. Při toulkách městem jsem se znovu a znovu přesvědčoval o společných kulturních a historických kořenech a lahodný řízek ve schwarzenberské pivnici tento dojem pouze umocnil.

Podobný výlet by měli podniknout i pražští radní. Viděli by, jak mají vypadat čisté chodníky a jak funguje moderní městská hromadná doprava včetně víkendového nočního metra. Inspiraci by získali též běžní Pražané. Například od vídeňských seniorů, kterým nečiní problém ujít pár set metrů ke speciálním kontejnerům a do nich vytřídit odpad.

Čerstvý poradce ministra školství Bátora a jeho fanklub (včetně někdejších spolukandidátů za Národní stranu nebo hradního tria Klaus-Hájek-Jakl) by zase mohli studovat zdařilou integraci Turků a dalších vyznavačů islámu do rakouské společnosti. Vstřícností a ochotou, přinejmenším v oblasti služeb, vynikají nad domorodci.

Přesto mi jeden úkaz připomněl domovinu dokonale. V schönbrunnských zahradách mají neobyčejně čiperné veverky. Jsou všude, rády se ukazují a předvádějí roztodivné kejkle. Když od vás vyloudí oříšek, běží jej bleskurychle zahrabat k nejbližšímu stromu a už jsou zase zpátky a opět házejí smutné, žádostivé oči.

Máme v našich luzích a hájích politickou stranu, jíž se také přezdívá veverky. Herecké výkony a lákavé sliby jí zajistily angažmá na prknech zvaných Parlament. Kdeže ale loňské sliby a grimasy jsou. Například progresivní zdanění, sociálně citlivá penzijní reforma, vypořádání se s církvemi, které ekonomicky nepoškodí města a obce, střízlivé nakládání s poslaneckou imunitou. To vše skončilo zahrabáno v podzimním listí. Zůstala jen ta dojímavá očka. K nim přibylo klanění se před koaličním oltářem a pár dinosauřích zlozvyků (policejním ředitelem bude „náš člověk“, odvolání pražského vrchního státního zástupce nechť projedná koalice apod.).

Kamarád tvrdí, že veverka je jen myš v lepším kabátě. Ale nemějme na faunu přehnané nároky. Podstatné je, aby se každý na tomto světě držel své role a nebral si úkoly, na které nestačí.

Rakouská politika působí možná až příliš unyle. Dvojnásob to platí o velkokoaliční rudo-černé ose. Občas vody zčeří hnědí extremisté, svůj hlas připojují zelení. Oč je ale cennější nuda panující u našich jižních sousedů než cirkusová čísla českých veverek nebo hroší kůže ministrů lpících na svých postech bez ohledu na míru politických chyb a dopuštěných ekonomických škod.

Snad je nejvyšší čas, aby jaro z usedlé Vídně dorazilo i do rozdováděné Prahy…

    Diskuse (7 příspěvků)
    HK
    Hanuš Karlach, překladatel
    April 2, 2011 v 0.0
    výtka
    Pane Jelínku, deverbativa (podstatná jména vzniklá ze sloves), pokud jejich původ je ve slovesech zvratných, ztrácejí příslušnou zvratnou částici. Takže " klanění se", "vypořádání se" je špatně; správně je "klanění", "vypořádání". (Nehledě na to, že čeština je jazyk flexivní, takže hezčí je vyjádření určitým tvarem slovesným.) Ona ztráta zvratnosti u substantiv se učí na střední škole.
    Milan Znoj, univerzitní učitel
    April 2, 2011 v 0.26
    Hurá, jazykový koutek
    Deník R se dá docela číst, ale říkal jsme si, neco k dokonalosti mu pořád chybí. Díky panu Karlachovi jsem na to přišel. Chce to jazykový koutek. Jenom ten nabízí příležitost předvést se a nic neříci ... Na tom zvratném se ovšem trvám.
    Roman Kanda
    April 2, 2011 v 9.29
    Mohlo by být hůř
    Doporučuji autorovi, aby si někdy udělal výlet po katovickém okruhu. Garantuji mu, že zažije kulturní šok: zčernalé omítky domů, rozježděné chodníky, na nichž parkují bezohlední řidiči, zruinované opuštěné budovy a neuvěřitelně špinavá nádraží. Ale pozor, Katovice nejsou celé Polsko - např. krakovské centrum je čistší než centrum pražské a na wawelské trávníku nenajdete ani smítečko.
    Jan Kopecký, sociolog
    April 3, 2011 v 8.41
    nejen otázka perspektivy
    * Ta "zdařilá integrace Turků" vypadá jinak z pohledu turisty a jinak když vidíme masu nevyučených a nezaměstnaných mladých Turků třetí generace (narozdíl od těch dvou předchozích). Oni sami se ve Vídni cítí docela dobře. Otázkou je ovšem čím společnosti v budoucích desetiletích přispějí a jaký to bude mít dopad na fungování sociálního státu.

    * Bizarním - a dost výstižným - obrazem dosaženého stupně "integrace" jsou turecké dívky v šátcích a s piercingem pod krátkým tričkem.

    * Apropos: minulý týden předstihla FPÖ poprvé v průzkumu volebních preferencí SPÖ a ÖVP. I to něco vypovídá o "zdařilé" integraci.
    SH
    Stanislav Hošek, Penzista
    April 4, 2011 v 11.35
    Každý podle svého gusta
    Každý čtenář si vybírá z přečteného to, co mu konvenuje. Někdo špatnou češtinu, jiný vedlejší poznámku o Turcích, jiný připomene, že si udělal výlet jinam než do Vídně. Mně se pane Jelínku zase líbil tento příměr o veverce jako myši v honosnějším kožichu, především samozřejmě v souvislosti s předvolebním naparováním a povolební realitou strany VV.
    ML
    Mária Laburdová
    April 4, 2011 v 13.4
    Bezdomovci
    Mě až tak moc nezajímá čistota chodníků. Ta je možná ve Vídni o něco lepší ale ani Praha na tom není špatně. Více mě zajímá jak to, že jsem nikdy ve Vídni nepotkala bezdomovce. To se o ně umí tak dobře postarat a nebo žádní nejsou?
    Roman Kanda
    April 4, 2011 v 14.3
    Panu Hoškovi a paní Laburdové dvě drobničky
    Pane Hošku, jen maličkost: já jsem si neudělal výlet jinam, já v Polsku pracuji, takže můžu leccos srovnávat. Vidím zde důsledky finančně oslabeného státu, který má sníženou schopnost přerozdělování - to jsou především poměrně značné rozdíly mezi jednotlivými regiony. A přesně tam má poznámka směřovala.

    Paní Laburdová, čistota chodníků je možná banalita - ovšem jen do určité míry: obecně to souvisí s naším vztahem k veřejnému prostoru. Nemůžu si pomoct, ale holt u nás je ten vztah veskrze macešský (vezměte si brněnské nádraží a přilehlý prostor). A bezdomovce jsem ve Vídni taky nepotkal. Že by náhoda?