Plné otevření pracovního trhu v Rakousku pro občany východoevropských zemí Evropské unie od 1. května by mělo mít jen omezený a dočasný vliv na situaci rakouských zaměstnanců. Vyplývá to ze studie Rakouského ústavu pro výzkum profesního vzdělávání (öibf), jež byla zveřejněna ve Vídni v minulém týdnu.

Důsledky zrušení všech zbývajících překážek pro zájemce o práci z osmi států střední a východní Evropy včetně ČR by měly být pouze krátkodobé a měly postihnout spíše málo kvalifikované pracovníky. Profese s nízkým vzděláním a příjmem musejí proto počítat po určitou dobu se zvýšeným rizikem nezaměstnanosti a pomalejším růstem mezd, zatímco vzdělanější pracovní síly mohou ze situace spíše těžit, cituje ze zprávy agentura APA.

O pracovníky v oboru pečovatelství, o něž je v Rakousku velká poptávka, je však velký zájem i v Maďarsku, Česku či na Slovensku, upozorňuje studie a odvolává se přitom i na jiné obdobné výzkumy. Také rozdíl v životní úrovni mezi Rakouskem a jeho východními sousedy se stále snižuje, stejně jako porodnost v těchto zemích. Ti, co se chtěli vystěhovat, už tak většinou udělali. Nynější uvolnění je může naopak motivovat, aby se vraceli do rodných zemí, protože si nyní mohou být jisti, že si v Rakousku mohou kdykoli opět práci najít.

Ochota občanů zemí střední a východní Evropy odejít na Západ se obecně snižuje. Zatímco v roce 2004 chtělo svou vlast opustit 36 procent Slováků, v roce 2007 to bylo 22 procent a v roce 2009 jen 13 procent Slováků. Podle jiného průzkumu by z 1500 domácností ze západního Slovenska bylo ochotno do Rakouska odejít 7600 osob.

V souhrnu proto nelze očekávat žádné velké migrační pohyby ani přeshraniční dojíždění pracovníků. Může nastat pouze „určitý substituční proces v oblasti nekvalifikovaných sil“, ale jen v omezeném rámci, uvádějí autoři studie.

Odbory, které si studii zadaly, se jejími výsledky snaží bojovat proti obavám ve svých řadách. Otevření trhu práce považují za „nový podnět k boji proti práci na černo a dumpingovým mzdám“. Zaměstnavatelé budou nuceni od nynějška platit rovné mzdy všem, a zaměstnávání Slováků nebo Maďarů je nepřijde levněji než Rakušanů, zvláště když cizinci budou moci nerovnost žalovat, argumentují odbory.

Na konci dubna končí přechodné období, během něhož berlínská vláda uplatňovala omezení pro přístup lidí na německý pracovní trh ze zemí, které se členy EU staly v roce 2004. Od 1. května se tak budou moct volně o zaměstnání ucházet obyvatelé České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Estonska, Litvy a Lotyšska i v těch zemích, kde dosud platila omezení. Pracovní překážky pro Rumuny a Bulhary, kteří do EU vstoupili v roce 2007, mohou platit maximálně ještě tři roky.