Téměř tři čtvrtiny Němců mají strach, že s úplným otevřením německého pracovního trhu od 1. května pro Čechy, Slováky a obyvatele dalších nových členských zemí EU přijdou o práci. Vyplývá to z průzkumu institutu GfK pro německý nedělník Welt am Sonntag, podle něhož se Němci neobávají jen přílivu nevzdělaných dělníků, ale i kvalifikovaných pracovníků.

Ze zrušení všech zbývajících překážek pro zájemce o práci z osmi států střední a východní Evropy má podle GfK obavy 73 procent obyvatel Spolkové republiky. V klidu to podle šetření, jehož se účastnilo tisíc lidí, nechává jen 15 procent oslovených. Největší strach z pracovní síly z Východu mají obyvatelé spolkových zemí někdejší Německé demokratické republiky. Vyjádřilo se tak téměř 78 procent tamních respondentů.

Obavy u Němců podle průzkumu však nevzbuzují jen méně kvalifikovaní pracovníci. Že jsou jejich místa ohrožena i kvůli potenciálnímu příchodu kvalifikovaných sil, si myslí 43 procent účastníků. Na východě Německa je to dokonce celá polovina.

„Velký strach ze ztráty pracovních míst prochází celou společností a všemi jejími vrstvami,“ doplnil vedoucí výzkumného týmu GfK Klaus Hilbinger. „I mezi lépe vzdělanými s vyššími příjmy očekává sedmdesát procent, že volný pohyb (pracovních sil) povede ke ztrátám pracovních míst,“ dodal podle Welt am Sonntag.

Na konci dubna končí přechodné období, během něhož berlínská vláda uplatňovala omezení pro přístup lidí na německý pracovní trh ze zemí, které se členy EU staly v roce 2004. Od 1. května se tam budou moci volně o zaměstnání ucházet obyvatelé České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Estonska, Litvy a Lotyšska. V současnosti tak mohou činit jen občané těchto států s vysokoškolským titulem. Pracovní překážky pro Rumuny a Bulhary, kteří do EU vstoupili v roce 2007, mohou platit maximálně ještě tři roky.

Uvolnění podmínek se bude vztahovat i na firmy, které budou moci v Německu nabízet své služby stejně jako domácí podnikatelé. To kvůli neexistenci všeobecné minimální mzdy ve Spolkové republice vzbuzuje obavy, že by si němečtí zaměstnavatelé mohli začít ve větším pronajímat na práci levnější síly z Východu, aby ušetřili výdaje na platy. Odbory a opozice si proto na berlínské vládě vynutily zavedení minimální mzdy pro gastarbeitery, která by měla začít platit nejpozději od 1. května. Její výše bude teprve předmětem jednání.

Ekonomové však obavy Němců nesdílí. „Žádné stěhování národů nenastane,“ prohlásil v pondělním vydání listu Badische Zeitung specialista na pracovní migraci Herbert Brücker z univerzity v bavorském Bambergu. Na základě dat o odchodech Středo a Východoevropanů za prací do ostatních starých členských států EU odhaduje, že ročně do Německa zamíří za obživou z tohoto regionu zhruba 135 tisíc lidí. „To na zdejší pracovní trh nebude mít žádný větší vliv,“ tvrdí Brücker. Ředitel norimberského Institutu pro výzkum pracovního trhu a zaměstnanosti (IAB) Joachim Möller je ještě opatrnější a mluví jen o jednom stu tisíci osob za rok.

Žádný větší příliv žadatelů o práci zpoza východní hranice Německa neočekávají podle nedávných vyjádření ani například úřady v Sasku a tamní sdružení zaměstnanců a zaměstnavatelů. Některá odvětví nebo regiony se už naopak nechaly slyšet, že by více českých či polských dělníků dokonce nutně potřebovaly. Stejně jako Německo musí poslední omezení v přístupu na svůj pracovní trh k 1. květnu uvolnit i sousední Rakousko.