Egypťané schválili ústavní změny, nehlasovala jich však ani polovina
Roman BurešVíce než sedmasedmdesát procent Egypťanů se v sobotu vyslovilo pro přijetí nových ústavních dodatků. Stát se tak posunul k uspořádání demokratických voleb. Váhu referenda ovšem snížila relativně nízká účast i četná kritika nedůslednosti přijatých změn.
Přes sedmasedmdesát procent egyptských voličů se podle výsledků víkendového referenda vyslovilo pro ústavní dodatky, navržené armádou jmenovanými experty. Změny uvolňují pravidla pro zakládání a existenci politických stran, krátí počet povolených funkčních období jednoho prezidenta a institucionalizují účinný dohled nad všemi typy voleb. Účast u referenda ale nebyla nijak vysoká. K urnám se dostavilo jen 18,5 milionu lidí, to jest jednačtyřicet procent osob s volebním oprávněním.
Výsledek nyní umožní vojenskému velení, které v zemi od pádu Husního Mubaraka vládne, uspořádat do půl roku parlamentní volby. Nového prezidenta by si Egypťané měli podle předchozích plánů zvolit v srpnu.
Podle liberálních a levicových stran ale zvýhodní brzké volby zejména ustavené politické síly, zvláště pak Muslimské bratrstvo. To také pro ústavní dodatky mohutně agitovalo.
Menší opozičních strany se ústavním změnám stavěly spíše kriticky a vesměs požadovaly sepsání úplně nové konstituce.
Sobotní referendum bylo nicméně po desetiletích zfalšovaných voleb nebo voleb s jedním kandidátem prvním hlasováním, u kterého nebyl výsledek předem jistý. Většina pozorovatelů jej proto oceňuje.
Pro hlavně NDP a muslimští bratři
Jack Shenker v deníku Guardian kriticky připomíná, že referendum je vedle prvního kroku k demokracii země, také prohloubením politického rozdělení země.