Noví vládci Egypta z Nejvyšší rady ozbrojených sil chtějí uvolnit politickou scénu zrušením zákona, který omezoval vytváření nových politických stran. Katarské televizi Al Džazíra to řekl jeden z představitelů nového kabinetu. Zákon dával prezidentovi praktickou možnost veta, pokud s vytvořením nového politického tělesa nesouhlasil.

Úředník, který nechtěl být jmenován, protože nemá oprávnění jednat s médii, dále uvedl, že by ke kroku mělo oficiálně dojít příští týden - po referendu ohledně přijetí pozměněné ústavy.

Rozhodnutí vlády a vojenské junty je dalším krokem k liberalizaci země a vypořádání se s dědictvím třicetileté vlády autoritářského prezidenta Husního Mubaraka. Ten odstoupil 11. února, po osmnácti dnech masových protestů na náměstí Tahrír v Káhiře, Alexandrii, Suezu a dalších městech na severu země.

Představitel vlády dodal, že jediná povinnost při zakládání politické strany bude povinnost oznamovací.

Snaha o další uvolnění egyptské politické scény přichází pouze den poté, co nový premiér Isám Šaraf oznámil jména lidí, kteří by měli v reformovaném kabinetu obsadit důležitá ministerstva spravedlnosti, vnitra a zahraničí. Země se tak dle Al Džazíry pomalu přibližuje k demokratickým a otevřeným volbám.

Hlasy kritiků

Zároveň se ovšem množí svědectví o zvyšující se nespokojenosti s ústaními změnami, které část opozičních skupin vnímá jako nedůsledné. O novelizovaném dokumentu mají Egypťané hlasovat už 19. března.

Upravená ústava zaručuje malým opozičním i islamistickým a jiným náboženským skupinám kandidaturu ve volbách a omezuje počet povolených prezidentských období na dvě.

Podle kritiků, ke kterým se v poslední době přidala liberální strana Wafd, levicová Tagammú a malé nově se utvářející lidové strany, sdružené do Lidové fronty na ochranu revoluce, by se však měla celá ústava sepsat od začátku a ne pouze upravovat.

„Tato ústava je nelegitimní a z nově zvoleného prezidenta dělá diktátora,“ uvedla strana Wafd v oficiálním tiskovém prohlášení s poukazem na fakt, že pravomoci hlavy státu zůstávají i po úpravách velmi rozsáhlé.

Ke kritikům se přidala i na Západě populání postava egyptské opozice Mohamed Baradej, který potvrdil, že chce kandidovat v letošních prezidentských volbách. Učiní tak prý ale jen za podmínky, že proběhnou reálné změny ústavy a stylu vedení země.

Nové protesty

Kvůli ústavě se také v pátek na káhirském náměstí Tahrír sešlo několik set demonstrantů, kteří se v rámci takzvaného Pátku národní jednoty dožadovali odmítnutí úprav a jmenování nové komise, která by sepsala základní dokument egyptského státu úplně od začátku.

Den předtím rozehnala armáda podobně laděné shromáždění, které napadl i ozbrojený dav, jenž s požadavky demonstrantů nesouhlasil. Podle lidskoprávních organizací byli dva lidé zraněni. Vojáci údajně žádali všechny zúčastněné, aby šli domů, a začali rozebírat stany demonstrantů i mobilní kliniky, které pomáhaly zraněným při předchozích protestech.

Několika novinářům, kteří se celý zásah snažili natočit, byly zabaveny všechny záznamy.

Členové mládežnických sdružení a dalších hnutí, které organizovaly prvotní protirežimní protesty, se také staví proti rozhodnutí armády vypsat volby a předat moc civilní vládě již do šesti měsíců. Podle nich to nedá novým malým politickým stranám dostatek času na kampaň a organizaci. Hrozí tak, že by volby mohla znovu vyhrát Mubarakova Národnědemokratická strana, která po zimních protestech změnila vedení, nebo Muslimské bratrstvo. To bylo jako politická organizace v Egyptě léta zakázáno, stále však představuje nejlépe organizovanou opoziční sílu v zemi.

Sami zástupci Muslimského bratrstva minulý týden prohlásili, že dodatkovaná ústava je podle nich dostačující, a vyzvali své příznivce, aby ji v referendu přijali.

Další informace:

AL Džazíra Egypt opens up political space

Al Arabíja More Egyptians reject constitutional amendments

The Guardian Activists attacked in Tahrir Square as El Baradei confirms his candidacy