Protesty v Egyptě a Tunisku nekončí, vynutily si další změny ve vládách
Roman BurešV obou arabských zemích, kde protivládní protesty způsobily pád autoritářských vládců, se stále demonstruje. Lidé jsou nespokojení převážně s pomalým postupem slíbených reforem.
Zatímco v Libyi opozice stále bojuje s režimem Muammara Kaddáfího, v Tunisku a Egyptě se po úspěšném svržení autoritářských prezidentů stále demonstruje. Protestující v ulicích obou severoafrických zemí se dožadují odstoupení zástupců starých režimů z vysokých postů ve vládě a rychlejšího posunu k demokracii.
Nejvyšší rada ozbrojených sil, která nyní vládne Egyptu, ve čtvrtek oznámila rezignaci premiéra Ahmada Šafíka, který byl jmenován ještě svrženým prezidentem Husním Mubarakem na sklonku února. Nahradí ho bývalý ministr dopravy Essám Šaráf. Inženýr, který studoval ve Spojených státech, nyní bude muset sestavit kompletní novou vládu.
Podle agenturních komentářů přistoupila egyptská armáda k dohodě o odstoupení Šafíka nejspíše pro to, aby zabránila dalším masovým protestům na káhirském náměstí Tahrír. Ty se i po svržení Mubaraka opakují každý týden. Jejich iniciátoři tak chtějí připomínat novým vládcům země slibovaný přechod k demokracii.
Na odstoupení premiéra a dalších představitelů bývalého režimu, kteří v přechodné vládě zastávali stále pozice ministrů spravedlnosti, zahraničí a vnitra, trvaly také opoziční politická uskupení včetně Muslimského bratrstva.
Opozice teď volá po vytvoření čistě úřednického kabinetu, kteří budou zemi řídit do té doby, než dojde ke svobodným volbám, ve kterých bude vybrán nový parlament i prezident.
Essám se z tohoto pohledu jeví být optimální volbou. Vzhledem k tomu, že pozici ministra zastával pouze v roce 2004 a při protirežimních demonstracích se spolu s dalšími zaměstnanci káhirských univerzit přidal k protestům, je podle agentur i pro opozici přijatelným kandidátem.