NERV navrhuje zvýšit DPH a snížit sociální pojištění

Dušan Radovanovič, ČTK

Podle premiéra Nečase doporučil NERV vládě to, co sama zamýšlela udělat. Podle ekonomky Švihlíkové je ale politika snižování sociálních odvodů neúčinná a zvýšení DPH zasáhne nejchudší.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhuje pro zvýšení konkurenceschopnosti země v oblasti daní snížit odvody na sociální pojištění a zavést jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty (DPH). Na čtvrteční tiskové konferenci o tom informoval premiér Petr Nečas (ODS).

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

NERV hodnotí zdanění práce, tedy odvody na sociálním pojištění, jako nejvíce zatěžující daň. Dále by se podle NERVu měl omezit počet daňových výjimek u daně z příjmů. „V oblasti daní NERV kopíruje snahu vlády," uvedl premiér. Jedna třetina příjmů rozpočtu tvoří odvody ze sociálního pojištění. „Když to změníme například ve prospěch DPH, tak rozpočet činíme více odolný vůči případným krizím," dodal premiér.

Ekonomku Ilonu Švihlíkovou tato doporučení nijak nepřekvapují. „Je zde patrná silná kontinuita klasické neoliberální politiky již od dob Topolánkovy vlády. Ta tvrdí, že náklady musí být co nejmenší, což napomůže zaměstnanosti. Jenže sociální odvody se snižovaly již několikrát, a nikdy to nemělo pro pracovní trh očekávaný přínos,“ tvrdí ekonomka.

Podle Švihlíkové je motivací vlády snaha o podtržení státních příjmů ze sociálního pojištění tak, aby bylo možné následně tvrdit, že není dost zdrojů, důchody není možné ufinancovat a je třeba přistoupit k privatizaci.

Sjednocení sazby DPH kritizovaly ve čtvrtek rovněž vládní Věci veřejné. Podle zahraničních zkušeností je takový krok neefektivní, napsala v tiskové zprávě nejmenší vládní strana. „Jednotná sazba DPH je evropské unikum, které má pouze Dánsko. Evropské státy mají dvě, nebo dokonce tři sazby," uvedl poslanec VV a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Radim Vysloužil.

Pokud se podle něj úroveň DPH ustálí na devatenácti nebo dvaceti procentech, pocítí zdražení většina společnosti. „Náklady pro čtyřčlennou rodinu se měsíčně zvýší až o 1500 korun," uvedl Vysloužil. Věci veřejné už dříve oznámily, že budou prosazovat sníženou sazbu DPH pro základní potraviny.

S nevhodností zvyšování DPH souhlasí i Ilona Švihlíková. „Je to extrémně degresivní politika, která zasáhne nejchudší, jichž se zvýšení dotkne disproporčně nejvíc. Z mého pohledu jsme svědky absolutní rezignace na pokus získat zdroje tam, kde skutečně jsou.“

Reformu daňového systému chystá ministerstvo financí představit na přelomu února a března. Již dříve ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že chce systém co nejvíce zjednodušit a zrušit řadu daňových výjimek. O sjednocení sazeb DPH na devatenácti nebo dvaceti procentech uvažuje vláda kvůli získání peněz na financování důchodové reformy.

V legislativní oblasti NERV v materiálu navrhuje zkvalitnit hodnocení dopadu nových zákonů, a to i z hlediska korupce. Takto posuzovat by se měly i poslanecké, senátní i evropské návrhy. Nad kvalitou hodnocení by měla dohlížet Národní rozpočtová rada. Velké mezery má Česko i ve školství. Podle NERVu zde nefunguje monitoring kvality vzdělávacího systému. „Bez mezinárodních studií bychom dnes ani nevěděli, že klesá úroveň základního a středního školství," upozornil premiér. Vláda by podle něj měla i podporovat nadané studenty na prestižních vysokých školách v zahraničí.

Mezi další návrhy NERVu patří prodej menšinových částí státních firem přes burzu, podpora proexportně orientovaných firem nebo digitalizace všech výstupů veřejné správy. Proexportní politika ve spojitosti se zvýšením DPH je ale podle Švihlíkové velmi riskantní.

Výrazně podporovat export totiž znamená orientaci především na Německo, pro něž by ČR fungovala spíše jako dodavatel komponentů. „Budeme taková sedmnáctá Bundesland, ovšem bez transferů z německého rozpočtu. Taková politika je  nebezpečná, protože se zcela vydáváme všanc globální ekonomice, na kterou máme minimální vliv,“ uzavírá ekonomka.

    Diskuse
    SH
    February 18, 2011 v 18.59
    Hlavní paradoxon polistopadového vládnutí.
    Zákonodárci zakázali třídní boj, přesněji pouze jeho symboly a rétoriku, ale exekutiva ho v co nejširší míře reálně provádí. Především pak současná vláda sociálního nečasu, která zatím prosazuje pouze zákony ku prospěchu svých sponzorů, čti, mafiánských bratří a k postihu ostatních obyvatel země.