Národní ekonomická rada vlády (NERV) v úterý zveřejnila patnáctibodový plán boje s korupcí. Autoři navrhují mimo jiné v rámci boje s korupcí snížit limit pro vypisování výběrových řízení, zavést elektronické aukce a u dopravních staveb soutěžit výhradně podle nabízené ceny.

Zákon o zadávání zakázek by měl přímo obsahovat principy hospodárnosti, účelovosti a efektivity. NERV v úterý představil patnáct opatření, jejich cílem má být zmenšení korupčního prostoru v zakázkách.

Premiér Petr Nečas na tiskové konferenci zdůraznil, že jde o preventivní opatření. Jejich smyslem má být i úspora veřejných peněz. V roce 2009 bylo podle Nečase na veřejných zakázkách vyplaceno šest set miliard korun. Pokud by se ušetřila dvě procenta, jde o třináct miliard, tedy o částku srovnatelnou se škrtem v mandatorních výdajích státu, uvedl premiér.

Většinu protikorupčních opatření chce Nečas uvést do praxe co nejdříve. Úpravy zákonů plánuje prosadit do konce roku 2011, další body, které jsou v pravomoci vlády, dřív. Jde třeba o využívání datových schránek, do nichž by se měly ukládat všechny dokumenty o tendrech. „Jde o evidenční systém, který zamezuje zpětné manipulaci s dokumentací v procesu zakázky," uvedl Nečas. Opatření je podle něj možné zavést do čtyř měsíců.

Limit pro výběrové řízení u stavebních zakázek je nyní šest milionů korun, u ostatních dva miliony. Podle návrhu by se měla hranice snížit na milion korun. Zakázky od tří set tisíc do milionu korun by se měly zadávat ve zjednodušeném řízení.

Firmy, které by se chtěly o zakázku ucházet, by měly podle předlohy splnit jen dva kvalifikační předpoklady. Jde o čestné prohlášení, že je uchazeč schopen zakázku provést a prokázat a že za posledních pět let uskutečnil obdobný, byť i menší projekt. Podle NERV nyní zadavatel často formuluje podmínky tak, aby omezil konkurenci a aby mohl zvítězit jen předem vybraný zájemce.

Mezi další návrhy patří předvýběrové řízení, povinné zveřejňování smluv a dodatků a vytvoření vzorových zadávacích dokumentací. U velkých zakázek by měla platit povinnost určit nejméně pět firem, které by se mohly do výběrového řízení přihlásit. Podle Nečase se nyní hlásí v průměru jen tři.

Elektronické aukce by se měly konat u menších zakázek. „Musí být jednoduchý elektronický nástroj, který bude používán u těchto malých zakázek," zdůraznil Nečas. Naopak údaje o prodeji veřejného majetku by měly úřady zveřejňovat s dostatečným předstihem na oficiálních serverech; cena by se stanovila v aukci. Vláda chce také každý rok vydávat zprávu o stavu veřejných zakázek.

Pehe: Jde o to, zda se opět nejedná jen o kouřovou clonu

Podle politologa Jiřího Peheho jde většina doporučení správným směrem. „Aby mohla ale skutečně fungovat, bylo by též nutné změnit celkový kontext. Například zrušit anonymní akcie, zpřísnit zákon o střetu zájmů tak, aby se nemohly k zakázkám dostávat firmy napsané na příbuzné politiků a různé fiktivní dceřiné společnosti či přijmout zákon o státní službě,“ uvedl politolog pro Deník Referendum.

„Je do jisté míry úsměvné, že vláda, která chce údajně bojovat s korupcí, chce zrušit zákon o státní službě, který jsme v roce 2002 přijali jako podmínku vstupu do EU, ale pak čtyřikrát odložili jeho účinnost,“ uvažuje Jiří Pehe.

Politolog si klade rovněž otázku, kdo bude na dodržování opatření navrhovaných NERV dohlížet, máme-li zpolitizovanou státní správu. Podle Peheho jsou problémem i poměrně neurčité a malé sankce za porušování pravidel či neochota politiků ustavit přesná pravidla pro lobbing.

„V ještě obecnější rovině mi není jasné, proč se u nás pořád znovu vymýšlí kolo, které bylo už dávno vynalezeno. Chce-li být vláda důsledná, stačilo by převzít nějaký úspěšný model ze země, kde je korupce minimální. Toto vynalézání českých cest tam, kde už jsou cesty dávno vymyšleny, mne pokaždé vede k podezření, že účelem návrhů, jako jsou ty NERV, je vytvořit jen jakousi mlhu, za níž se bude dál vesele krást,“ uzavřel politolog pro Deník Referendum.

Podobným směrem míří úvahy politologa Vladimíra Proroka z VŠE: „Klíčovou věcí na tomto dokumentu je okolnost, že ho prosazují lidé, kteří jsou povětšinou v politice už od roku 1989, kdy jsme začali budovat tzv. standardní západní společnost. Jako občan se mohu zeptat, proč se podobná opatření přijímají až nyní? Lze jen těžko věřit, že si někteří všimli existence podmínek pro korupční jednání až teď,“ uvedl Prorok v rozhovoru pro Deník Referendum.

Politolog Prorok rovněž usuzuje, že příčinou plánu je okolnost, že na korupci už není dostatek peněz. „Spíše se jedná o pokus zabránit eskalaci vnitřních konfliktů zájmových skupin, které politické strany sponzorují," uvedl politolog.

„Vzhledem k tomu, že nový systém budou prosazovat v řadě případů titíž, kdo profitovali ze systému starého, bylo by na hranici zázraku, kdyby nastaly očekávané změny. Můžeme jen doufat, že na vyhodnocení nebudeme čekat dalších dvacet let," uzavírá Vladimír Prorok své krátké hodnocení návrhu NERV pro DR.