Premiér Petr Nečas se v rozhovoru pro pondělní vydání Hospodářských novin vyslovil pro možnost sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na úrovni 19 procent. „Bylo by to systémové a nejčistší řešení," uvedl Nečas.

Případné zavedení jednotné sazby DPH by podle premiéra mohlo být doprovázeno kompenzacemi pro lidi s nízkými příjmy.

Plán na zvýšení spodní sazby DPH je součástí penzijní reformy. Z výnosu ve výši zhruba 50 miliard korun ročně by měly být kryty výpadky veřejných financí při zavádění reformy, uvádějí Hospodářské noviny.

Zavedení jednotné sazby DPH zvažuje v souvislosti s připravovanou důchodovou reformou i ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09. Věci veřejné ale slučování sazeb DPH odmítají. Obávají se totiž zvýšení cen potravin, což by podle Karoliny Peake zatížilo sociálně nejslabší vrstvy obyvatel.

Taktéž opoziční ČSSD je proti sjednocení DPH na úrovni 19 procent. Podle předsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky je v naprosté většině zemí Evropské unie uplatňováno několik sazeb DPH. „Sjednocení sazeb není součástí žádného trendu, ani společné politiky Evropské unie,“ doplnil Sobotka.

Zrušením snížené sazby DPH by podle Sobotky došlo k výraznému zdražení potravin, léků, bydlení, dodávek tepla, dětských plen, jízdného, vodného a stočného, knih a dalších sociálně citlivých položek.

„Od roku 2008 by se tak zdanění DPH u potravin a léků zvýšilo během 4 let z původních 5 na 19 procent. To by mělo velmi negativní dopad zejména na výdaje rodin s dětmi, na domácnosti důchodců a lidi se zdravotním postižením,“ zdůvodňuje stanovisko sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

Podle Nečase ale zachování nižší sazby DPH pro základní potraviny nedává ekonomický smysl. „Je to spíš politická proklamace," myslí si premiér a předseda občanských demokratů.

„Dovedu si představit řešení, které by v sobě zahrnulo sjednocení sazby DPH v jednom kroku s tím, že by se upravila výše životního minima, a tím pádem i výše některých kompenzačních sociálních dávek včetně základní výměry důchodů, aby pohyb cen potravin byl kompenzován sociálně citlivým skupinám," uvedl Nečas. Nevyloučil ale ani variantu postupného srovnávání obou sazeb DPH.

Premiér se rovněž vyjádřil k novele zákona o veřejných zakázkách. Podle jeho slov by mohla už v roce 2012 přinést úspory ve výši 15 miliard korun. Orgány veřejné správy podle Nečase vypíší veřejné zakázky v objemu více než 500 miliard korun ročně.

„Úspora, dejme tomu ve výši tří procent, by přinesla patnáct miliard korun. To už je velmi zajímavé číslo. To je třetina nákladů na státní sociální podporu," řekl premiér.

Kolem vzniku novely zákona o veřejných zakázkách vzniklo v uplynulých týdnech napětí. Člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout těsně po Novém roce oznámil, že ministerstvo pro místní rozvoj vedené Kamilem Jankovskýcm přípravu novely a připomínky NERV bojkotuje.

Ministr to odmítl, podle jeho mínění šlo o nedorozumění. To potvrdil i Nečas, který považuje tento spor za vyřešený. Podle premiéra novela bude založená na představě NERV, která bude upravena jen v malých nuancích.

„Třeba u evidence zakázek návrh NERVu počítá s datovými schránkami, ale nakonec bude použita jiná forma elektronické archivace," uvedl Nečas. Počítá i s tím, že se zjednoduší kvalifikační kritéria „bavíme-li se o klasických zakázkách, což jsou dodávky zboží, služeb a stavebních prací."

Premiér věří, že se vláda na penzijní reformě shodne do konce února, maximálně do začátku března. Pokud se ale koalice na penzích neshodne, pak podle Nečase „vláda nemá další smysl".