Rada hospodářské a sociální dohody ČR, známější pod označením tripartita, projednává na svém mimořádném jednání ve čtvrtek 13. ledna jednak možnosti reformy důchodového systému, jednak plán ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) na zrušení zákazu připlácení za nadstandard a zvýšení poplatku za den v nemocnici z 60 na 100 korun.
„Předkládáme tripartitě k projednání materiál, který se týká rozhodnutí Ústavního soudu, ale také koncepci důchodové reformy v jednotlivých variantách," řekl ČTK ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Svůj návrh předloží také představitelé odborů. Podle něj by zůstala hlavní část důchodů v systému průběžného financování, kdy současní pracující povinně platí na důchody dnešních seniorů, a takzvaný druhý pilíř, tedy odvody do soukromých fondů by byly dobrovolné.
„Stát je nešetrný v tom, že přelévá řadu nemalých prostředků do fondů — do byznysu. Okrade tím lidi, protože ti tím samozřejmě budou zasaženi," prohlásil ve Studiu 6 České televize předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil.
„Tohle už není na demonstraci, to je snad na defenestraci," dodal s nadsázkou. „My ještě horujeme pro třetí pilíř, který by umožnil předčasný odchod do důchodu," doplnil Zavadil.
Tím by měly být nové fondy, ve kterých by zaměstnancům přispívali na důchod zaměstnavatelé. U některých profesí totiž podle odborů lidé nejsou plně schopni pracovat až do zákonem daného věku pro odchod do důchodu.
Dobrovolné spoření v soukromém pilíři by podle návrhu ČMKOS vypadalo takto: Lidé by si mohli spořit na individuální účty tři až devět procent superhrubé mzdy a stát by jim odstupňovaně přispíval jedním až třemi procenty. Do systému by vstupovali pouze ti lidé, kteří by si to mohli dovolit.
Pokud si totiž lidé budou muset podle vládních reforem doplňkově spořit na zdravotní pojištění či školné, nebudou jim na důchody zbývat prostředky, řekl pro ČTK Vít Samek z ČMKOS. Peníze, které by si lidé spořili na individuální účty, by přitom byly nad rámec odvodů na sociální pojištění.
Podle vrchního ředitele Sekce sociálně pojistných systémů ministerstva práce a sociálních věcí Jiřího Krále by se však prý návrh odborů prodražil. „Návrh znamená trvalé náklady pro stát, kdežto představy ministerstva nebo ODS si sice vyžádají velké transformační náklady, ale trvale nepovedou ke zvýšení výdajů," řekl Král pro ČTK s tím, že se jedná pouze o jeho názor.
Je nanejvýš sporné, jestli může stát nutit lidi investovat do soukromých fondů, aniž by za jejich vklady nepřevzal odpovědnost. Podle ODS by měl být jednou z povinně volitelných variant i nízkonákladový státní penzijní fond. Takový model by byla ochotna podpořit i ČSSD. „Umíme si představit jednání o podmínkách vzniku státního penzijního fondu s konzervativní strategií investic, který by byl určitou zárukou ve vzniklém systému soukromých penzijních fondů s větším rizikem investic," prohlásil před časem místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Odbory nesouhlasí ani s vládním návrhem na řešení nálezu Ústavního soudu. Ten rozhodl, že náhradový poměr důchodů u lidí s vyššími příjmy je příliš nízký. Řešení, které MPSV předložilo, však podle odborů zbytečně poškodí většinu budoucích důchodců. Na všechny občany by pak dolehlo zvýšení daně z přidané hodnoty, kterým chce krýt náklady reformy takzvaná Bezděkova komise.
Podle některých názorů je penzijní reforma pro Českou republiku nevyhnutelná. „Vzhledem k celkové bilanci státního rozpočtu a výdajů na důchodový systém je nezbytné, aby nějaká důchodová reforma co nejdříve začala," zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 prezident Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek.
„Problémem není první, průběhový pilíř, ale penzijní připojištění, které neplní svou funkci," oponuje tomuto názoru Vít Samek. Průběhový pilíř, ze kterého jsou v současnosti vypláceny důchody, funguje i přes výkyvy způsobené krizí dobře — na rozdíl od penzijního připojištění. To ani přes příspěvky státu neprodukuje prakticky žádné důchodové příjmy.
Ke zdravotnickému programu tripartity řekla ČTK místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková, že ministr sice podle slibu změnil vymezení standardu, ale jen nedostatečně. Základem má být nedokonalý současný seznam výkonů, takže každý by si mohl vyložit standard jinak — v jednom zařízení by pacientovi platila vše pojišťovna, jinde by platil sám.
Odbory rovněž zpochybňují Hegerův plán zvýšit v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění platbu za den v nemocnici z 60 na sto korun, s připravenou novelou proto nemohou podle Břeňkové souhlasit.