Do penzijních fondů by v příštím čtvrtstoletí mělo přitéct nejméně bilion korun, tedy 1000 miliard. Napsal to v pondělním vydání deník Právo s odvoláním na dosud nezveřejněné materiály ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministerstvo prý plánuje, že z odvodů ve výši 28 procent hrubé mzdy, které nyní míří do státního důchodového systému, by postupně až pět procent šlo v rámci takzvaného opt-outu do správy soukromých fondů.

První tři roky od spuštění nového penzijního systému by to byla tři procenta, za tři roky na to by se sazba zvedla na čtyři procenta a po dalších třech letech by se ustálila na pěti procentech.

Většina politiků z vlády Petra Nečase si od opt-outu, tedy vyvedení části odvodů na důchody do penzijních fondů, slibuje především rozložení nákladů a rizik mezi státní a soukromý pilíř důchodového systému. Současně se spoléhají na to, že především v době zdravého ekonomického vývoje by komerční fondy měly být schopné úspory lidí na stáří významně zhodnocovat.

Právo uvádí, že se zmíněnými materiály se seznámilo díky zdroji v resortu. Povinné odvody do penzijních fondů by se podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí měly týkat všech daňových poplatníků, kterým je nyní méně než čtyřicet let.

Nad tuto věkovou hranici by si pak lidé spořili dobrovolně. List míní, že současný návrh MPSV je k penzijním fondům ještě vstřícnější než veškeré dosavadní plány koaličních stran a Bezděkovy komise.

Tato komise jako poradní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí letos v červnu představila dvě varianty důchodové reformy. V obou navrhla snížení pojistného z 28 procent superhrubé mzdy na 23 procent. Propad příjmů by kryla jednotná sazba DPH ve výši 19 procent, což by se dotklo cen většiny potravin a služeb.

V první variantě by člověk musel odvádět z 23 procent tři procentní body na individuální penzijní účet. Ve druhé variantě by všech 23 procent odváděl do státního pilíře, ze svého by si ovšem mohl další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinil, stát by mu přispěl stejnou částkou. Individuální penzijní účty by v obou variantách investičně spravovaly nestátní penzijní fondy.

Podle propočtů Práva vycházejících z plánů ministerstva práce a sociálních věcí by se průměrný roční opt-out v příštích 25 letech měl pohybovat kolem 3,5 procenta z celkového objemu hrubých mezd.

„Příjmy státu z pojistného na sociální zabezpečení včetně dobrovolného pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dosáhly v loňském krizovém roce 338 miliard korun. O rok dříve to bylo o 37 miliard víc,“ uvádí Právo.

Uvedených 3,5 procenta z 28 procent hrubé mzdy, které by lidé posílali do privátních společností, představuje 12,5 procenta. Pokud by měl stát v rámci důchodového pojištění vybrat ročně 300 miliard korun, fondy by si z této sumy odkrojily zhruba 37,5 miliardy. Za pětadvacet let by pak Češi jen v rámci povinných odvodů poslali do fondů zhruba 940 miliard Kč.

Další desítky, možná stovky miliard by ale dobrovolně zřejmě přidali i lidé, kterým je dnes přes čtyřicet, a povinnost těchto odvodů by se tak na ně nevztahovala. Celý systém má navíc k dobrovolnému opt-outu motivovat zejména lidi s vyšším příjmem — při výpočtu důchodu z průběžného systému se totiž jejich vyšší příjem při zápočtu výrazně krátí.

Odvrácenou tváří záměru ministerstva práce a sociálních věcí je podle Práva to, že kvůli opt-outu bude v průběžném systému stejná částka chybět. „Tím ale celý problém nekončí. Po 25 letech teprve poslední ze „starodůchodců“ nastoupí do důchodu a další transformační deficit, podle odhadů celkem až čtyři sta miliard Kč, bude přibývat, dokud tato generace nevymře,“ uvažuje autor článku.

Drábek tak podle Práva bude muset vymyslet, od koho stát vybere zhruba 1,5 biliónu korun na pokrytí tohoto výpadku. Výnosy z chystaného sjednocení DPH na 19 procentech totiž ODS a TOP 09 hodlají využít na snížení sociálních odvodů zaměstnavatelů.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 počátkem října na mezinárodním fóru Zlatá Koruna prohlásil, že cílem, kdy by měla být důchodová reforma připravena, je nadále 1. leden 2012.

„Ale neberme to tak, že je to jednokroková záležitost," upozornil tehdy. Realizace reformy je podle něj dlouhodobá záležitost. Vytvoření kapitálového pilíře není záležitost, která se dá udělat z měsíce na měsíc, řekl.

Koalice po jednání ekonomických ministrů, které se konalo minulý čtvrtek, oznámila, že se shodla na „jízdním řádu“ důchodové reformy. Podle představ vlády by měla být spuštěna k 1. lednu 2012.