Jsem politik v emigraci ve svobodné zemi. To je něco jako umělec v hladovění od Franze Kafky. Nedoporučuji moc následovat. Občan potom vidí svou minulou realitu v dalších, nečekaných formátech. Nejen 2D.

Například téměř za domem mi taje ledovec. V létě tam při závalu málem zemřela skupinka turistů. Průvodce říká, že si za chvíli bude muset hledat jinou práci, když se s ním dáte do dialogu na téma klimatických změn.

V České republice nejsou žádné ledovce. Není tam ani normální politika úměrná naší spoluzodpovědnosti za svět. Deset milionů občanů je permanentně masírováno novou normalizací.

Novoroční projev občana Václava Klause a zištné, úlisné nekonfrontační komentáře všech lídrů politických stran na tuto nebezpečnou břečku populismů nám budiž posledním varováním, že se milovaná vlast neubírá dobrým směrem.

Diskuze v České republice se vedou mělké. Postavičky, pardon, předsedové stran, jsou neerudovaní herci, kteří záměrně buranizují občanský dialog. Svět je trochu jinde.

Vraťme se ale k projevu Václava Klause. Nejdříve jsem chtěl rozebírat jeho pasáže, a to konkrétně na téma ekologie, jelikož jsem spoluzakladatelem ekologické platformy ČSSD. Proč to ale dělat? Polemizovat s populisty?

Redaktor Jakub Patočka má pravdu, že s takto zištnými populisty se dialog vést nemá. Také říkám, že srážka s blbostí vyčerpává, a proč mu tím dávat ještě prostor?

Politolog Jiří Pehe nedávno psal v Právu, že potřebujeme „civilizační injekce ze zemí, které nezmeškaly několik dekád vývoje“ a to vidí jako cestu. Souhlasím. Komparujme tedy.

Posílám na bolavé rány přátelům a lidem dobré vůle část novoročního projevu sociálnědemokratického premiéra Norského království Jense Stoltenberga a přeji nám všem lepší rok, jelikož tvrdě pracující občané České republiky si ho bezesporu zaslouží:

„Je to již více než 40 let od doby, kdy měl člověk poprvé možnost vidět odvrácenou stranu Měsíce na vlastní oči. Apollo 8 bylo první expedicí, která obletěla Měsíc, a to na Štědrý den roku 1968. Kosmonauti s sebou přivezli úplně nové fotografie zobrazující nejen Měsíc, ale i Zemi, jak je vidět z kosmu.

Tyto fotografie s modrou a živou planetou ve středu, s pustým povrchem Měsíce v popředí a nekonečným vesmírem v pozadí ovlivnily celý svět. Umožnily nám uvědomit si, jak jedinečná je naše planeta. Ale také jak je zranitelná.

Nyní se nabízí otázka: pečujeme opravdu dobře o naši křehkou planetu? Odpověď zní ne. Planeta se otepluje, polární ledy tají, hladina moře se zvedá.

Před vánočními svátky se světoví lídři sešli v Kodani, aby dojednali novou závaznou dohodu o klimatu. Cíle jsme nedosáhli, ale udělali jsme první důležitý krok.

Shodli jsme se na základním cíli zabránit zvýšení teploty o více než dva stupně. Dohodli jsme se, že musíme pokročit od Kjótské dohody, která zahrnuje jen několik málo vyspělých zemí. Nyní jsou ve hře všechny významné emitující země.

Shodli jsme se na způsobu kontroly dodržování dohodnutých závazků. A co je nejdůležitější: shodli jsme se, že bohaté země budou poskytovat finanční pomoc na boj s klimatickými změnami v rozvojových zemích.

Bohatý svět je historicky největším znečišťovatelem, ale rozvojové země budou představovat největší emisní zátěž v budoucnu. Čína předběhla USA a stala se největšího světovým emitentem skleníkových plynů.

Stali jsme se bohatými tím, že jsme zvýšili svoje emise. Problém je v tom, že dnešní chudé země si už nemohou dovolit zbohatnout stejným způsobem jako my. To prostě planeta ani světové klima neunese.

Proto se klimatický problém vyřeší pouze tehdy, poskytnou-li bohaté země finanční pomoc na snížení emisí v chudých zemích. To je důvod, proč Norsko tolik investuje do opatření proti odlesňování ve třetím světě. Budeme-li schopni zastavit odlesňování, snížíme emise o třetinu toho, co je zapotřebí.

Navíc musíme vyvinout technologie šetrné k životnímu prostředí, které nám umožní kombinovat ekonomický růst a nižší emise. Pokud se nám podaří očistit elektrárny a průmyslové závody prostřednictvím technologie zachycování uhlíku, získáme účinné opatření aplikovatelné po celém světě. Záchrana lesů a zachycování uhlíku. Zde bude Norsko pracovat na svém dílu zodpovědnosti.

Norsko má historicky podmíněnou vysokou míru občanské angažovanosti i politického odhodlání, což nám v některých případech umožňuje zastávat větší roli ve světě, než by nám příslušelo dle velikosti populace.“

Další informace:

Projev v norštině