Barack Obama ve výročním projevu Zpráva o stavu unie varoval, že Spojené státy začaly v mnoha oborech zaostávat za světovou konkurencí a vyzval k potřebným inovacím, které mají USA dopomoci k lepší budoucnosti. V politické oblasti slíbil otevřenost k názorům opozice a snahu o užší spolupráci. Komentátoři hodnotí jeho řeč jako potvrzení pokrokového, ale zároveň pragmatického stylu politiky, k němuž se prezident přiklonil po podzimní porážce demokratů ve volbách do Kongresu.

Největší výzvou pro americký národ je podle Obamy stále překonání hospodářské krize. Klíčem k tomu jsou podle něj technologické inovace a výzkum. Současná generace Američanů údajně zažívá svůj sputnikový okamžik, a podobně jako před více než padesáti lety, kdy Sovětský svaz překvapil vypuštěním družice Sputnik, se ukazuje, že USA v mnoha oborech přestaly patřit k nejlepším.

Prezident přislíbil, že tyto cíle podpoří i federální vláda, která by se měla zaměřit mimo jiné na energetický průmysl a snížit americkou závislost na fosilních palivech. Do roku 2035 by podle prezidenta mělo být osmdesát procent veškeré americké elektřiny vyráběno z obnovitelných zdrojů.

Obama kromě výzkumu hovořil také o politické situaci a nutnosti rozpočtových škrtů. V projevu přislíbil zmrazení státních výdajů ve všech oblastech kromě obrany na příštích pět let, čímž by chtěl ze státní pokladny ušetřit 400 miliard dolarů.

Soudě dle bezprostředních reakcí ale republikánům tento plán nedostačuje. Chtějí výraznější škrty a zrušení některých podle nich rozhazovačných zákonů jako je zákon o zdravotní péči.

Většina Američanů nicméně zůstává v tomto bodě na straně prezidenta. Plán republikánů na znemožnění financování zdravotní reformy odmítá podle nového průzkumu Harvardovy univerzity a Nadace Kaiser Family dvaašedesát procent dotazovaných. Pro znemožnění reformy se vyslovilo pouze třiatřicet procent.

Čím dál víc jako Clinton

Podle amerických politických komentátorů potvrdil Obama projevem, že chce po porážce v listopadových průběžných volbách pokračovat v posunu do středu. Sám prezident znovu naznačil, že se bude nadále snažit s republikány alespoň částečně spolupracovat ve schvalování nejdůležitějších zákonů.

Tematické analýzy uvádějí, že do příslušných politických bojů Obama vstoupí ze silnější pozice, než tomu bylo na konci minulého roku. Prezidentovy preference od konce roku výrazně posílily — například ve výzkumech, které si pravidelně zadává konzervativně orientovaný list Wall Street Journal, se podíl důvěry v prezidentovu politiku u Američanů zvýšil z předešlých pětačtyřiceti na třiapadesát procent.

Komentátoři se dále shodují, že vedle změny politického stylu pomohlo Obamovi také kladné přijetí jeho posledních projevů v médiích. Prvním z nich byl projev na uctění památek po atentátu na kongresmanku Giffordsovou v arizonském Tucsonu, druhým pak právě Zpráva o stavu unie, kterou většina amerických médií také zhodnotila jako přinejmenším státnickou.

Pragmatická politika a odklon od liberální agendy připomínají podle analytiků postup demokratického prezidenta Billa Clintona, který podobným způsobem jednal po prohře v průběžných volbách v roce 1994. Jako důsledek změny jsou vnímány i poslední personální změny v Bílém domě, do něhož prezident přizval — k nevoli levicového křídla demokratů — středové politiky a zástupce velkého byznysu.

Zda Obama svůj post po prohře v průběžných volbách obhájí stejně jako Clinton v roce 1996, bude dle analytiků záležet zejména na dvou věcech: jak bude americká společnost s odstupen času nahlížet na komplexní zdravotní reformu a zda se federální vládě podaří snížit nezaměstnanost, která se i přes výraznou snahu o stimulaci ekonomiky stále pohybuje kolem devíti procent. Obamovi by také mohl pomoci výrazný úspěch v zahraniční politice.

Škrty i v OSN?

Republikánskou oficiální reakci na Obamovu vizi a politiku zformuloval kongresman Paul Ryan, který pronesl svoji řeč hned po skončení prezidentova projevu. Za jádro proslovu označují agentury prohlášení, že pokud se vláda nepřestane rozrůstat a nesníží se její výdaje, Spojené státy by mohl čekat podobný osud jako Irsko, Řecko nebo Velkou Británii.

Republikáni tedy setrvávají v přesvědčení, že škrtat je potřeba mnohem více.

„Všechny tyhle vládní výdaje byly označeny jako investice. Ale nyní, po dvou letech, je nezaměstnanost stále nad devíti procenty, a k našemu dluhu přibyly tři biliony dolarů,“ uvedl Ryan doslova.

Posledním z předmětů republikánské kritiky se stalo financování Organizace spojených národů. Té Spojené státy každoročně přispívají tři miliardy dolarů (asi třiapadesát miliard korun). Předsedkyně sněmovního výboru pro zahraniční záležitosti Ileana Rosová-Lehtinenová označila OSN za přebujelou a neefektivní organizaci.

„Fakt, že Spojené státy i nadále platí každoročně miliardy dolarů daňových poplatníků neprůhledné a nereformované OSN, doopravdy není k smíchu," napsala republikánka v písemném prohlášení.

Snaha o snížení amerického příspěvku, který pokrývá dvaapadesát procent rozpočtu OSN a je zdaleka nejvyšší, ale pravděpodobně narazí na odpor demokratické většiny v Senátu. Obhájci příspěvku totiž připomínají, že většina penež se do USA vrátí, neboť OSN hojně využívá služeb amerických přepravců a zásobovatelů.

Další informace:

France24 Obama calls for innovation to 'win the future' in State of Union speech

The Guardian Obama's state of the union address: US must seize 'Sputnik moment'

BBC News US media react to Obama's State of the Union

BBC News State of the Union 2011: Obama urges co-operation

Reuters Americans oppose yanking healthcare law funds: poll

Radio Free Europe/Radio Liberty Republican Members Of Congress Want UN Funding Slashed