Čínský prezident v USA: o lidských právech, ekonomice i KLDR
Roman BurešČínský prezident Chu Ťin-tchao musel ve středu v Bílém domě nečekaně odpovídat i na otázky ohledně lidských práv jak od Baracka Obamy, tak od novinářů. Dále se oba prezidenti zabývali klasickými tématy jako podhodnocení juanu či budoucnost KLDR.
Čínský prezident Chu Ťin-tchao pokračuje v návštěvě Spojených států. Spolu se svým americkým protějškem Barackem Obamou na středeční tiskové konferenci nečekaně hovořili i o dodržování lidských práv v Číně. Chu, který na dotazy novinářů bez přípravy běžně neodpovídá, první otázky o lidských právech pominul. Poté ale přiznal, že Čína v lidských právech sice již urazila dlouhou cestu, ale čeká ji ještě mnoho práce.
Otázka lidských práv tak podle některých médií zastínila i hlavní důvod schůzky — zlepšení vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi po roce diplomatických neshod a obchodního napětí včetně údajného podhodnocování čínské měny nebo omezení vývozu kovů vzácných zemin. Obama o lidských právech mluvil dvakrát, ptali se na ně také američtí novináři a jejich otázky byly podpořeny také stovkami demonstrantů před Bílým domem.
Chu ujistil Američany, že Čína je ochotná s nimi o lidských právech diskutovat, ale zdůraznil, že diskuse musí být založená na vzájemném respektu a principu nevměšování se do vnitřních záležitostí států.
„Bylo to pro Chua jako facka do obličeje, probírat lidská práva při slavnostním zahájení,“ prohlásil Nicholas Bequelin, výzkumník asijské divize organizace Human Rights Watch. Čínská strana dělala všechno, co mohla, aby se podobným problémům vyhnula, dodal.
Ekonomika především
Oba prezidenti ale poté přijali diplomatičtější tón a prohlásili, že jejich země chtějí spolupracovat i navzdory vzájemným odlišnostem a rozporům. Dohodli se nejen na větší ekonomické spolupráci, ale čínský prezident také přislíbil, že se zasadí o odstranění překážek pro americké firmy, které se budou zajímat o státní zakázky asijské velmoci.
„I když je jednoduché se zaměřovat na naše rozdíly v kultuře a stanoviscích, nesmíme zapomenout na to, co naši lidé sdílí,“ řekl Obama doslova při přípitku čínskému prezidentovi.
V rámci schůzky podepsaly Spojené státy s Čínou několik obřích vývozních zakázek v hodnotě pětačtyřiceti miliard dolarů. Zemědělské, komunikační a počítačové kontrakty by měly v USA zajistit přes dvě stě třicet tisíc pracovních míst. Čína by také měla navíc nakoupit dvě stě dopravních letadel Boeing za devatenáct miliard dolarů.
Bílý dům ještě před schůzkou obou prezidentů prohlásil, že americký vývoz do Číny roste dvakrát rychleji než export do zbytku světa a vloni dosáhl hodnoty sta miliard dolarů. Americké úřady očekávají, že se v příštích deseti letech až zdvojnásobí i díky odstranění administrativních překážek čínské vlády.
Problém jaderné KLDR
Američané také potřebují podporu Číny v zásadních otázkách jejich zahraniční politiky jako jsou sankce proti íránskému jadernému programu nebo řešení krize na Korejském poloostrově. Obama na tiskové konferenci prohlásil, že on i Chu Ťin-tchao chtějí, aby Severní Korea zanechala dalších provokací, a shodli se na tom, že odstranění jaderných zbraní z poloostrova je jejich hlavním cílem.
Ve společném prohlášení oba prezidenti vyřkli obavy ohledně severokorejského programu na obohacování uranu. Podle agentury AFP je to úplně poprvé, co čínská hlava státu takovýmto způsobem proti Severní Koreji vystoupila.
Řeč přišla také na kurz čínské měny. Spojené státy již dlouhou dobu juan považují za uměle podhodnocený, což zvýhodňuje čínské vývozce. Peking by svou měnovou politiku měl podle Obamy přehodnotit a juan podřídit klasickým tržním mechanismům.
Zároveň ale uznal, že i USA musí svou ekonomiku změnit, protože již nadále není udržitelné, aby si půjčovaly na svou spotřebu a přitom nevyráběly dostatek vlastního zboží, což podle Obamy přispělo k nevyrovnanosti globálního trhu.
Čínský prezident je ve Spojených státech na čtyřdenní návštěvě, kterou zahájil v úterý. Po středečním jednání s prezidentem Obamou a na ministerstvu zahraničí čekala Chua státní večeře v Bílém domě. Té se odmítl zúčastnit jak republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner, tak četní demokraté. Vůdce demokratické většiny v Senátu a přední demokrat Harry Reid čínského prezidenta dokonce nazval diktátorem, i když se své vyjádření později snažil zmírnit.
Další informace:
AFP Obama, Hu air divides but seek trust
The Guardian Hu Jintao questioned by Barack Obama on China's human rights record
BBC News China to buy 200 Boeing aircraft
AFP Hu visit sees US, China ink giant deal... on pandas