Zástupci největších světových ekonomik se ve čtvrtek, těsně před začátkem summitu G20 v Jižní Koreji, znovu argumentačně střetli nad otázkami nerovné rychlosti růstu po ekonomické krizi a deformací globálního trhu. Jejich aktuální přesahy — zvláště pak žádoucí měnová politika — mají dle agentur vyplnit dominantní část rozhovorů, které se na setkání povedou.

Barack Obama na společné tiskové konferenci s jihokorejským prezidentem I Mjong-bakem obhajoval politiku Spojených států a opět prosazoval větší mezinárodní regulaci obchodu, která by měla obnovit ekonomickou rovnováhu mezi deficitními a přebytkovými ekonomikami.

Americký prezident prohlásil, že jeho země chce podpořit rovnoměrný celosvětový růst za pomoci opatrných a promyšlených ekonomických politik. V rámci této politiky chtějí Spojené státy prosadit zavedení limitu čtyř procent HDP pro rozpočtový přebytek a jako deficitní ekonomika se zavázat ke čtyřprocentní hranici pro rozpočtový schodek.

S tím ale nesouhlasí zejména Čína, která tvrdí, že podobná opatření jsou krokem zpět k plánovaným ekonomikám. K výrazným kritikům tvrdší obchodní regulace se přidala také německá kancléřka Angela Merkelová, která na návrh USA zaútočila ve čtvrtek těsně před začátkem summitu.

„Uložit tržním deficitům a přebytkům politické limity není ekonomicky ospravedlnitelné ani politicky vhodné,“ prohlásila německá kancléřka přímo na ekonomickém fóru jen několik hodin před začátkem setkání.

Žalobce i žalovaný

Guvernér britské centrální banky Mervyn King se nechal v odpovědi na vyhlídky summitu slyšet, že pokud nebude mít alespoň nějaký výsledek, bude prohrou pro všechny. Absence jakékoliv dohody by zvýšila možnost řetězově se šířícího protekcionismu a takzvaných měnových válek, kdy se jednotlivé země snaží snižovat hodnotu své měny tak, aby podpořily export zboží a domácí ekonomiku celkově.

Z podobných praktik Spojené státy obviňují Čínu již delší dobu. Čínský yuan, který má vůči dolaru uměle stanovený stálý směnný kurz, je podle Američanů výrazně podhodnocený, a dovoluje tak čínským exportérům zaplavovat trh levnými výrobky.

Podle agenturních komentářů jsou ale Spojené státy před summitem v pozici žalobce i žalovaného. Obamova administrativa je totiž současně kritizována za využití takzvaného kvalitativního uvolňování, mechanismu, kdy americká centrální banka vytvoří šest set miliard dolarů ex nihilo a skoupí za ně státní dluhopisy. Tím zvyšuje inflaci, dodává do systémů nové finanční prostředky a snižuje úroky. Zároveň ale nutí investory odcházet do jiných zemí a skupovat jejich měnu, která tak bude vůči dolaru posilovat.

Podle Kinga je proto nutné, aby se lídři dohodli alespoň na základní spolupráci. Nemusí jít přímo o závazná data anebo přesné výše úroků, ale musí se shodnout na tom, že nerovnosti v globální ekonomice jsou problém, a navrhnout společnou cestu k jejich řešení.

Editorka ekonomického zpravodajství BBC Stephanie Flandersová však zároveň připomíná, že na podobném programu se státy G20 shodly již mnohokrát, a nikdy to nevedlo ke konstruktivnímu řešení situace. Čím dál tím více komentátorů se navíc domnívá, že celá koncepce skupiny G20 ztratila hybnost a přestává být efektivním nástrojem pro řešení globálních ekonomických problémů.

Dobré zprávy?

Kromě přetrvávajících neshod ohledně měnových politik, které jsou podle analytika BBC Andrewa Walkera původem obecného skepticismu k možným výsledkům summitu, se ovšem očekává schválení jiných důležitých opatření. Mezi ně patří zejména oficiální přijetí nových pravidel pro bankovní sektor, která byla již v minulosti schválena regulátory a jež by měla zajistit větší stabilitu finančních institucí při ekonomických krizích.

Summit, který probíhá v jihokorejské metropoli 11. a 12. listopadu, předznamenaly o víkendu první větší demonstrace. Již v sobotu se do Soulu sjely desetitisíce odpůrců G20. Svůj nesouhlas s politikou velmocí, jež podle nich přenášejí tíhu ekonomické krize na pracující, v neděli vyjádřili protestním průvodem.