Stravenky, stavební spoření a jiné formy legalizované korupce
Petr GočevJsou-li korupcí předražené zakázky k zajištění více či méně legitimního veřejného zájmu, pak jí je i státní podpora stavebního spoření a stravenek a další podobné programy, jejichž celkový roční zářez do rozpočtu se pohybuje v řádu desítek miliard Kč.
Drobilova aféra již byla dostatečně vytěžena i satiricky, přesto si neodpustím na její okraj poznamenat: Pokud korupci ve státní sféře představuje prošustrování prostředků ze státního rozpočtu hrazením předražených zakázek k zajištění více či méně legitimního veřejného zájmu, pak je korupcí i státní podpora stavebního spoření a stravenek a další podobné programy, jejichž celkový roční zářez do rozpočtu se pohybuje v řádu desítek miliard Kč.
Rozdíl je v tom, že úplatek dostávají nejen politici, ale i někteří občané. Především ale profitují soukromé firmy. Těm státní podpora umožňuje prodávat na trhu uměle vytvořené paskvily s tak mizernými vlastními charakteristikami, že by o ně — nebýt státní podpory — neměl nikdo zájem.
Obdobný jako v běžných korupčních aférách je i způsob, jakým si korupčníci zdůvodňují vytvoření penězovodu. Drobil apeloval na Michálka, že pokud se prostředky z Fondu nevyvedou na tu „naši věc“ (ODS), budou rozkorupčněny ostatními. Podobně i někteří občané obhajují „malou domů“ v podobě drobků sbíraných pod stolem, na kterém stát obdarovává banky a stravenkové firmy. Stravenkáři jsou dokonce tak drzí, že vyzývají občany, aby bojovali za „své benefity“.
Zmíněné programy legalizované korupce jsou horší než je Drobilova korupce při stavbě čističek odpadních vod — jsou srovnatelné s Opencard. Zatímco veřejný zájem na stavbě čističky je nezpochybnitelný, existence pseudoproduktů typu stravenek, Opencard a stavebního spoření je spíše k zlosti. Drtivá většina občanů by uvítala, kdyby jim byl jejich podíl na lupu ze státního rozpočtu vyplácen bezprostřednější formou, například snížením jejich daňové zátěže a zvýšením důchodů a sociálních dávek.
Nad celou věcí by bylo možno mávnout rukou, nebýt zatvrzelého lpění levice na kritizovaných „výdobytcích“. ČSSD namísto toho, aby se od pravice poučila, jak účinně přerozdělovat prostřednictvím selektivních konfiskačních daní (a po svém volebním vítězství zavedla spolu s majetkovým přiznáním konfiskační daň z majetku, jehož nabytí nebylo prokázáno), žaluje dílčí odbourání podpory stavebního spoření u Ústavního soudu. A odbory, které mají už od minulého režimu na starost především gastronomické potřeby pracujících, si přibraly boj za zachování stravenek k tradiční distribuci čokoládových kolekcí.
Text vychází v rámci projektu Kritická ekonomie, jehož je Deník Referendum partnerským médiem.