Nejvyšší soud zveřejnil v pátek zásadní rozhodnutí, podle něhož obtížná finanční situace nemůže být důvodem k odebrání dítěte a jeho poslání do ústavu. Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu tak rozhodlo, aby sladilo postup soudů v případech, kdy rozhodují o osudu dítěte v chudobné rodině.

„Důvodem pro nařízení ústavní výchovy dítěte nemohou být samy o sobě materiální nedostatky rodiny, zvláště pak její špatné bytové poměry,“ rozhodl Nejvyšší soud jednoznačně.

Rozhodnutí soudu ocenily i organizace, které se rodinou politikou zabývají. „Rozhodnutí soudu vítáme. To že někdo nemá dostatek ekonomických prostředků zdaleka neznamená nějakou sníženou schopnost mít rád a poskytnou dětem prostředí, ve kterém se mohou hodnotně rozvíjet,“ řekla Deníku Referendum Linda Sokačová z Gender Studies.

„Je třeba využít jiných možností, jak zabezpečit dítěti odpovídající bytové či materiální podmínky, jako například součinností orgánů veřejné správy a samosprávy či jiných státních orgánů,“ uvedl dále soud. Je podle něj třeba vždy zvážit, zda příslušné orgány nabídly všechnu odpovídající pomoc.

Také s tím Sokačová souhlasí. „Pokud je rodina v ekonomických problémech , měly by nastupovat programy, které jim pomohou se se situací vyrovnat. A to nejen finančním příspěvkem, ale také podporou jejich zapojení do společnosti," vysvětluje.

K rozdělení rodiny podle soudu musí vést mnohem vážnější důvody, než samotné hmotné obtíže. „Rozdělení rodiny (a nařízení ústavní výchovy takovým opatřením nepochybně je) totiž představuje až nejkrajnější opatření, ke kterému by se mělo sáhnout.“

K odebrání dítěte tak může dojít pouze v případě, že je chudoba spojená se zanedbáváním péče, alkoholismem, hazardními hrami atd.

Soudy také mají přihlédnout k názoru nezletilého dítěte, v případě, že „jde o dítě, kdy jeho věk předpokládá, že již může vyjádřit svůj názor“. Kolegium tak reagovalo na případ z Klatov, kdy Okresní soud dal pouze na názor opatrovníka a neumožnil slyšení dětí ve věku 15, 10 a 8 let.