WikiLeaks - další kamínek do mozaiky vynucené revoluce
Vít KlímaV Euroatlantické civilizaci se nikomu do revoluce nechce. Nicméně arogance mocných ve vztahu k WikiLeaks dosáhla jen toho, že další skupiny lidí aktivizovala tímto směrem.
Plně souhlasím s názory Johna Naughtona, který v Guardianu napsal: „Wikileaks odhalily, do jak obrovské míry je západní demokratický systém vlastně falešný. Za posledních deset let se ukázalo, že jeho politické elity jsou nekompetentní (Irsko, USA a Británie, že neregulovaly banky), zkorumpované (všechny vlády ve vztahu k obchodu se zbraněmi) či nesmyslně militaristické (USA a Británie v Iráku). Přesto nikdo nikdy nebyl pohnán k odpovědnosti. Namísto toho politické elity mlží, lžou a prostě drží se dál svých postů. A když nakonec je závoj utajování odstraněn, jejich automatickou reakcí je: Zabít toho, kdo to odhalil!“. A tady je jádro pudla! Pronásledováním WikiLeaks mocnými tohoto světa pohár trpělivosti přetekl a objevila se celosvětová solidarita. Je jen otázkou, v co přeroste.
Jevgenij Morozov, komentátor Financial Times, upozornil na možné důsledky útoků proti WikiLeaks: „WikiLeaks by se mohly proměnit z hrstky dobrovolníků v globální hnutí zpolitizovaných počítačových expertů, kteří se budou chtít pomstít. Dnešní WikiLeaks usilují o svobodu projevu, ale velmi rychle by si mohly vytvořit nový kód antiamerikanismu, antiimperialismu a antiglobalizace. Agresivní pokusy potrestat WikiLeaks — například blokováním jejich internetové adresy či pronásledováním jejích členů by mohly způsobit, že se Assange — či nějaký jeho nástupce — stane předákem mocného nového globálního hnutí, které by bylo schopné ochromit práci vlád a korporací po celém světě“.
Nespravedlivé rozdělování bohatství společnosti a díky tomu panující velká sociální nerovnost mezi lidmi, nestoudný požadavek, aby krizi zaplatili ti, kteří ji nezpůsobili, strach z budoucnosti vyvolaný bankrotem států a odtud plynoucích „škrt — reforem" jsou jen další dílkem skládačky do mozaiky hroznů hněvu. Pronásledování WikiLeaks a nově se rodící mezinárodní solidární hnutí na jejich obranu je jen dalším „příspěvkem mocných“ ke zkrácení času k vypuknutí vynucené revoluce.
Doslova a do písmene mě ohromil počet serverů, které WikiLeaks solidárně udělaly „zrcadlo“, aby zdroj informací nebyl přerušen. Do slova a do písmen mě překvapily i odvetné útoky na Pay-pal a stránky švýcarské banky, které Julianu Assangeovi zrušila účet. Asi budeme muset přepsat i dějiny revolucí. Už nejen barikády, ale i nová internetová revoluce, která se nám právě rodí před očima.
WikiLeaks jsou jen dalším důkazem skutečnosti, že kapitalismus je nereformovatelný a patří na smetiště dějin. Čím dále tím více se ukazuje nutnost vypracovat koncepci nové samosprávné solidární společnosti, která jej nahradí. V této souvislosti bych rád připomenul slova Teng siao pinga, jimiž zahajoval čínské reformy: „není důležité, zda je kočka černá či bílá. Chytá-li myši, je to dobrá kočka“. Ke koncipování samosprávní společnosti musíme přistupovat takto pragmaticky a bez ideologických klapek. Nezkusíme to?