Rybáři, ekologičtí aktivisté, obchodníci s mořskými plody a zaměstnanci ropného průmyslu o víkendu protestovali v hlavním městě Louisiany proti společnosti BP a požadovali, aby byl ropný koncern právně zodpovědný za neustálé používání toxických disperzantů na rozklad ropy.

Toxické disperzanty, které BP stále používá na rozptylování ropy na hladině Mexického zálivu, způsobují podle účastníků demonstrace kromě viditelných poranění a dýchacích obtíží také psychické problémy jako je deprese.

„Nemáme otevřené puchýře a boláky jako lidé z Plaquemine's Parish, ale jsme soustavně intoxikováni těmi stejnými disperzanty. Naše symptomy jsou spíše letargie a deprese,“ řekla agentuře IPS Karen Hopkinsová z ostrova Grand Isle. Hopkinsová pracuje pro jednoho z největších zpracovatelů mořských plodů v oblasti a společně s dalšími obyvateli Mexického zálivu se zúčastnila víkendového Pochodu pro změnu Zálivu.

Organizátoři akce upozorňovali zejména na využívání toxických látek, které měly ropě zabránit v úniku na vodní hladinu. Ropná společnost v prvních fázích boje s ropnou skvrnou používala vysoce toxický Corexit, který je pro svou škodlivost zakázaný ve dvaceti státech včetně Velké Británie.

Chemikálie v kombinaci se surovou ropou mohou způsobit problémy centrálního nervového systému, dýchací obtíže, genetické mutace, leukémii, poškození plodu v těhotenství nebo srdeční arytmii a další problémy oběhové soustavy.

„Měla jsem kvůli ekologické katastrofě společnosti BP problémy s plícemi, imunitou, bolestmi hlavy a bronchitidou,“ říká další z obyvatelek ropou zasaženého ostrova Grand Isle Beverly Armandová. „Když odjedu, zlepší se to, když se vrátím zpátky, je mi zase zle,“ prohlásila a dodala, že jí nepomáhají žádné léky, které jí doktoři předepsali.

Protestující na schodech úřadu vlády státu Louisiana ve městě Baton Rouge nesli transparenty jako „Ne, není to u konce“, „Zakažte Corexit“ nebo „Chci svůj život zpátky“ v narážce na komentáře bývalého výkonného ředitele BP Tonyho Haywarda, který byl považován za velmi necitlivého a arogantního ve vztahu k místním obyvatelům.

Zpět v černých číslech

Společnost BP v úterý zároveň zveřejnila výsledky hospodaření za poslední tři měsíce a po rekordní ztrátě, kterou kvůli havárii v Zálivu utrpěla v minulém kvartálu, opět vykázala zisk. Společnost tak od července do září vydělala necelé dvě miliardy dolarů (přibližně třicet miliard korun).

Zástupci společnosti navíc oznámili, že náklady na sanační práce v Mexickém zálivu vzrostly na více než sedm a půl miliardy dolarů (přibližně sto třicet miliard korun). Celkové náklady na záchranné operace, úklid a kompenzace obyvatelům Zálivu tak dnes dosahují téměř čtyřiceti miliard dolarů (více než sedm set miliard korun).

Společnost BP již poslala účty za podíl na ropném úniku i dvěma dalším firmám, jež vlastní menšinový podíl v poškozeném vrtu. Americká korporace Anadarko a japonská Mitsui by měly dohromady podle BP uhradit pětatřicet procent nákladů.

Obě společnosti se ale prozatím rozhodly, že požadovaný obnos nepošlou a nejdříve počkají na výsledky amerického vyšetřování, které by mělo zjistit, zda společnost BP nebo jiný z jejích partnerů nezpůsobil nehodu nedbalostí, nebo obcházením bezpečnostních předpisů.

Další informace:

IPS Broad Coalition Rallies for BP Accountability

BBC News BP back to profit after oil spill

The Guardian BP oil spill costs to hit $40bn