Drobil podpoří změnu koncepce v boji proti kůrovci na Šumavě

ČTK, Saša Uhlová

Ministr Pavel Drobil dnes vykonal návštěvu Národního parku Šumava, aby se přesvědčil o tom, že je třeba bojovat proti kůrovci. Do konce roku chce připravit návrh zákona o šumavském parku.

Ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) podpoří zásadní změnu koncepce v boji proti kůrovci, kterou požaduje většina starostů obcí ležících uvnitř nebo na okraji Národního parku Šumava (NPŠ) a Plzeňský a Jihočeský kraj. Drobil při své dnešní návštěvě Šumavy ČTK řekl, že do konce roku spolu s kraji a obcemi připraví návrh zákona o šumavském parku, který je zatím zřízen nařízením vlády. Pokud vše půjde hladce, mohl by platit od 1. července 2011, řekl ministr.

„Koncepce se musí kompletně změnit. Například ta šílená fragmentace, kdy je v parku 135 malých bezzásahových zón, které nám ale kvůli kůrovci splývají v jednu. Za chvíli by se skutečně mohlo stát, že národní park bude mrtvou zónou, a to já nehodlám připustit," prohlásil Drobil.

×
Diskuse
OW
September 11, 2010 v 21.29
Vzdělání
Vzhledem k tomu, že pan ministr při nástupu do funkce sám řekl, že o ekologii ví jen to, co si přečetl v "Modrá, nikoli zelená planeta", si myslím, že si dal velký pozor, aby se k této jeho misi s akčními prvky odkoukanými od koaličního partnera (Koncepce do 30 dnů nebo personální změny ve vedení parku) nějaký odborník nepřipletl ani náhodou.
Ondřej
MP
September 12, 2010 v 5.00
Vidí pan ministr nebo ne?!
On kdyby pan ministr chtěl, tak by viděl, že jeho "mrtvý les" je ve skutečnosti několikanásobně živější, než může být les vykácený. Jenže v první řadě tu jde právě o tu schopnost "nevidět a neslyšet", kterou disponuje nejen pan ministr, ale i celá vláda.
September 12, 2010 v 6.52
Vidět Šumavu a ...?
Je třeba říct dvě věci: 1. Scelování zón by bylo prospěšné. 2. Zájmy místních jsou stejně legitimní veřejný zájem jako ochrana přírody.
Jenže je třeba dodat: scelování zón se snadno může stát záminkou k redukci bezzásahových území, kde je "příroda ponechána sama sobě", a tato území jsou vlastním smyslem existence národního parku.
Druhá věc je daleko závažnější. V demokratické politice vždy dochází ke střetu zájmů, a jak říkám, ochrana přírody je jedním z těchto zájmů. Správný průsečík rozporných zájmů lze nalézt jen tak, že se vyjde z autenticky hájených pozic, nikoliv z pozic fingovaných. Přesně to se ale děje. Drobil má mít v popisu práce hájit ochranu přírody (zejména proti průmyslu, ale někdy též proti "místnímu rozvoji"), místo toho hájí vlastně stejné zájmy jako druhá strana. Tím se ztrácí smysl demokratické debaty, protože jedna z pozic je fingovaná, je jen variantou pozice druhé strany.
Stejného druhu je obsazení postu poradce pro lidská práva Romanem Jochem. Současnou podobu lidských práv lze jistě (tak jako všechno) zpochybňovat, nemůže to ale dělat člověk, který je v předpokládané struktuře rozdělení pozic jejich advokátem.
Formálně je zachována pluralita zájmů, ideologickým "scelením zón" se ta pluralita ale vyprazdňuje a je pouze zástěrkou totalizujícího se způsobu vlády.
??
September 12, 2010 v 18.48
fingovaná pluralita
U nás je všechno fingované. Slepý předstírá, že je hluchý, chytrý předstírá barvoslepost, bohatý předstírá plešatost, sportovec předstírá protézy a křivochcapka předstírá, že je královnou krádsy. A tomu všemu se říká pluralitní demokracie. (A ti zelení jsou uvnitř rudí nebo modří?)
September 13, 2010 v 7.10
Křivochcapka?
To se přiznám, že si ze školy nepamatuju. To je nějaká kytka či houba? Nebo jenom ošklivá ženská?