Ministr Pavel Drobil dnes vykonal návštěvu Národního parku Šumava, aby se přesvědčil o tom, že je třeba bojovat proti kůrovci. Do konce roku chce připravit návrh zákona o šumavském parku.
Ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) podpoří zásadní změnu koncepce v boji proti kůrovci, kterou požaduje většina starostů obcí ležících uvnitř nebo na okraji Národního parku Šumava (NPŠ) a Plzeňský a Jihočeský kraj. Drobil při své dnešní návštěvě Šumavy ČTK řekl, že do konce roku spolu s kraji a obcemi připraví návrh zákona o šumavském parku, který je zatím zřízen nařízením vlády. Pokud vše půjde hladce, mohl by platit od 1. července 2011, řekl ministr.
„Koncepce se musí kompletně změnit. Například ta šílená fragmentace, kdy je v parku 135 malých bezzásahových zón, které nám ale kvůli kůrovci splývají v jednu. Za chvíli by se skutečně mohlo stát, že národní park bude mrtvou zónou, a to já nehodlám připustit," prohlásil Drobil.
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha by návrh ministra Drobila na scelení roztříštěných malých prvních zón naopak mohl být dobrým krokem. Nesmí při něm ale dojít ke zmenšení rozlohy území ponechaného přírodě, spíše naopak k jeho zvětšení.
Šumavský park je v současné době rozdělen na tři zóny, dělené podle formy ochrany přírody a hospodaření. V první, bezzásahové platí nejpřísnější režim ochrany, lesníci tam nehospodaří a napadené stromy po vichřici nebo kůrovci nechávají ležet. Podle vládního nařízení má první zóna tvořit jen třináct procent plochy, ale za exministra životního prostředí Martina Bursíka a po orkánu Kyrill v lednu 2007 se podle starostů i krajů rozšířila až na nynějších zhruba třicet procent.
Ministr rovněž uvedl, že by v prvé řadě přestal mluvit o bezzásahových zónách, protože podle něj zákon o ochraně přírody a krajiny nic takového nezná. Chce vrátit park k rozčlenění na první, druhou a třetí zónu, tedy do období před ministrem Bursíkem. „Je ale nutné říci přesně, co se v těch zónách může a nemůže. Se současným fundamentalismem, který to dostal někam do roviny, kdy se díváme na mrtvý les, hnědou Šumavu, s tím bych chtěl skončit," zdůraznil.
„Požadujeme, aby vůbec nějaký boj s kůrovcem začal. To, co nyní probíhá na Šumavě, se nedá ani bojem nazývat, je to spíš jeho předstírání," řekl ČTK jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Podle něj musí vzniknout dohoda o tom, jaké budou v parku zóny a jaký bude plán péče pro následující období. „To je pro nás dnes to nejpodstatnější," dodal Zimola.
Podle ministra vznikne společná pracovní skupina ministerstva, Plzeňského i Jihočeského kraje a obcí, která vypracuje návrh zákona o národním parku. „Už máme termíny, chceme, abychom do připomínkového řízení vstoupili na konci roku," dodal. „Bude-li vůle k tomu, aby nový zákon byl opravdu gramotný, tak jak jsme se domluvili, tak nám nejde o to, kdo to prosadil, ale hlavně, že se to prosadí," dodal Zimola. Připomněl, že Plzeňský kraj navrhl zákon o šumavském parku, jehož hlavním smyslem je prosadit, aby se ve většině lesů, které zaujímají jedenaosmdesát procent plochy parku, prováděly zásahy proti kůrovci a po větrných kalamitách.
Hnutí Duha vyjádřilo rozpaky nad výroky ministra životního prostředí Pavla Drobila na Šumavě. Do národního parku nakoukl pouze v doprovodu politiků, bez odborníků. Jaromír Bláha z Hnutí Duha k tomu uvedl: „Ministr Drobil dnes svým komentářem k situaci na Šumavě ukázal, že je nejen odborně nekompetentní, ale že není ani dost chytrý na to, aby si od odborníků, kteří zde dělají výzkum lesů, vyžádal informace. V Trojmezenském pralese, o kterém řekl ,je to stále mrtvé území', vyrůstá pod ochranou starých suchých smrků průměrně pět tisíc mladých stromků na hektar."
Ondřej
Jenže je třeba dodat: scelování zón se snadno může stát záminkou k redukci bezzásahových území, kde je "příroda ponechána sama sobě", a tato území jsou vlastním smyslem existence národního parku.
Druhá věc je daleko závažnější. V demokratické politice vždy dochází ke střetu zájmů, a jak říkám, ochrana přírody je jedním z těchto zájmů. Správný průsečík rozporných zájmů lze nalézt jen tak, že se vyjde z autenticky hájených pozic, nikoliv z pozic fingovaných. Přesně to se ale děje. Drobil má mít v popisu práce hájit ochranu přírody (zejména proti průmyslu, ale někdy též proti "místnímu rozvoji"), místo toho hájí vlastně stejné zájmy jako druhá strana. Tím se ztrácí smysl demokratické debaty, protože jedna z pozic je fingovaná, je jen variantou pozice druhé strany.
Stejného druhu je obsazení postu poradce pro lidská práva Romanem Jochem. Současnou podobu lidských práv lze jistě (tak jako všechno) zpochybňovat, nemůže to ale dělat člověk, který je v předpokládané struktuře rozdělení pozic jejich advokátem.
Formálně je zachována pluralita zájmů, ideologickým "scelením zón" se ta pluralita ale vyprazdňuje a je pouze zástěrkou totalizujícího se způsobu vlády.