Kalousek s Drobilem se přou o tendr na likvidaci ekologických škod

Hana Holcnerová

Ministr životního prostředí Pavel Drobil se opřel do vládního kolegy Miroslava Kalouska, který mu údajně nepředal podklady potřebné k analýze tendru na likvidaci ekologických škod.

Ministr životního prostředí Pavel Drobil a ministr financí Miroslav Kalousek mají vládě do konce září předložit vyhodnocení průběhu ekozakázky, včetně odhadu ceny.

„Ministerstvo financí mělo potřebu předání informací zdržovat a nedostali jsme zdaleka všechno, co jsme chtěli, abychom se mohli dostat k odhadu celkové ceny,“ řekl v rozhovoru v pátečních HN ministr Drobil.

Podle serveru iHNed se proti Drobilovým narážkám v pátek ministr financí Kalousek ohradil: „Nic netajím a požaduji, aby se mi za to ministr životního prostředí omluvil," vyzval Kalousek Drobila. „Je to nejspíš nezkušeností pana Drobila, že mi o svém problému neřekl přímo a musí to řešit přes noviny. Žádné informace netajíme," řekl v reakci pro HN ministr financí.

Kalousek také zdůraznil, že v průběhu soutěže nic zveřejňovat nebude, aby neovlivnil její průběh. „Ekologická zakázka je přece něco jako poker. Já licituji o to, aby stát ušetřil. To znamená, aby nabídka ceny, za kterou vítězná firma sanace provede, byla co nejnižší. Když dám nějaký limit, tak nic nebude nutit účastníky tendru k tomu, aby šli pod něj,“ dodal ministr financí, který vládě hodlá předložit pouze metodiku výpočtu ceny tendru.

Termín, kdy má ministerstvo financí dostat cenové nabídky od účastníků soutěže, je stanoven na 7. prosinec. Pak má kabinet devadesát dní na to, aby buď  vyhlásil vítěze, nebo tendr zrušil. „V té době teprve můžeme náš propočet zveřejnit," tvrdí Kalousek. Ministerstvo financí vyhlásilo tendr na odstranění starých ekologických škod jednou velkou zakázkou na konci roku 2008.

Samotní účastníci tendru prohlašují, že i kdyby vláda před uzávěrkou soutěže nějakou orientační sumu zveřejnila, nebude mít prý na jejich nabídky vliv.

Zakázku prověřoval letos v červnu Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). „Výše garancí, ke kterým se stát zavázal, nevyjadřuje reálnou potřebu finančních prostředků na odstranění starých ekologických zátěží,“ uvádí se v kontrolním závěru NKÚ. Podle NKÚ jsou skutečné náklady na odstranění starých ekologických škod mnohonásobně nižší, než je státní garance.

NKÚ upozornil také na to, že ministerstvo financí si k obří ekologické zakázce nevypracovalo analýzu skutečných škod.

Kontroloři ve své zprávě také píší, že likvidace ekologických škod má být podle zákona financována z privatizačních příjmů — jenže většina těchto peněz byla vynaložena na jiné účely než sanace škod a na privatizačním účtu je tak podle NKÚ volných jen necelých 15 miliard korun

Ministerstvo financí loni z uchazečů vyřadilo konsorcium vedené PPF Advisory, údajně nesplnilo kvalifikační podmínky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ovšem následnou stížnost PPF loni v říjnu uznal jako důvodnou a ministerstvo muselo své rozhodnutí o vyřazení PPF zrušit, neboť bylo podle ÚOHS v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

Ministr financí Fischerovy vlády Eduard Janota konsorcium vedené PPF Advisory posléze ze soutěže opět vyřadil s tím, že se objevily skutečnosti, kterými se v minulém řízení ÚOHS nezabýval. PPF se v srpnu podruhé obrátilo na ÚOHS. Předseda ÚOHS Petr Rafaj ČTK potvrdil, že ÚOHS návrh PPF obdržel a bude se jím zabývat.

Sdružení PPF tvrdí, že splňuje ministerstvem vypsané kvalifikační předpoklady. „O návrat do této veřejné soutěže budeme usilovat všemi dostupnými právními prostředky. Ve svém podání k ÚOHS jasně dokládáme, že odborná komise i poradci MF ČR poskytli ministrovi financí k rozhodování zavádějící a účelově interpretovaná fakta," uvedl mluvčí PPF Alexej Bechtin.

Mezi uchazeči jsou dále Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a společnost Environmental Services.

Maximální hodnota zakázky na odstranění starých ekologických škod může dosáhnout až 115 miliard korun. Kritici tvrdí, že skutečná hodnota je možná jen třetinová. Obří tendr má vybrat vítěze zakázky zhruba na tři sta potřebných sanací půdy a podzemních vod u privatizovaných chemiček, dolů nebo strojírenských firem. Sloučení stovek malých výběrových řízení do jediného tendru podle nich nahrává korupci.

Tendr kritizovala i organizace Transparency International kvůli riziku korupce. S kritikou se připojila Hospodářská komora. Podle ní by ve více menších soutěžích měly šanci uspět i menší tuzemské firmy.