Může být politické snažení roku 1968 pokládáno za alternativu vůči současné politice české vlády?

V intencích a v myšlení určitě ano, i když institucionální rámce a praktické stránky by musely být samozřejmě jiné. Šlo tehdy ale o proměnu pseudosociálního státu ve stát sociální a demokratický. Směřovalo se ke vzniku sociálního státu úplně nového typu. Možnosti, které rok 1968 otevřel, se znaly ještě v roce 1989 a mohlo se směřovat úplně jinam, směrem, který by byl býval perspektivnější, než je ten, který se nakonec prosadil.

Platí to i v oblasti ekonomické politiky?

Určitě. Jistě by nebylo možné navazovat beze zbytku na Šika, ale na jeho východiscích se dalo stavět lépe než na doktríně, se kterou přišel Klaus. Je znovu třeba prostudovat svědectví Zdislava Šulce Vize a skutečnost české transformace, které vydal v roce 2002 a na které nedávno dokonce s respektem upozornil v Lidových novinách i Petr Zídek, který je jinak ryzím odpůrcem tohoto myšlení. Šulc byl jedním z klíčových mužů týmu Františka Vlasáka, místopředsedy pro ekonomické otázky v Pithartově vládě, který připravoval ekonomickou reformu s nepochybně realističtějším obsahem, než byla ta Klausova.

Byla to silná skupina ekonomů, v níž kromě Vlasáka hráli roli i další skvělí, dnes polozapomenutí ekonomové jako Kadlec, Valeš, Turek a právě Šulc. Ti všichni patřili k Šikovým spolupracovníkům, ale na rozdíl od něj po roce 1968 neodešli do exilu. Myšlení této skupiny bylo hrubě potlačeno tím, že česká vláda nenašla způsob, jak se prosadit proti vládě federální a skupině, kterou dal dohromady Klaus.