Debatovat o vládě Petra Nečase by se mělo. Není to totiž ledajaký kolektiv, patnáct mužů bude zemi ovlivňovat způsobem nevídaným. Silná podpora v dolní komoře Parlamentu může zajistit poměrně jednoduché a jednoznačné vládnutí. Za čtyři roky se dá v dějinách země změnit mnoho, například zničit sociální soudržnost, zvýšit regionální ekonomické rozdíly, začít stavět jadernou elektrárnu, omezit suverenitu vysokých škol a jejich akademických svobod či přestat dotovat kulturu. To jsou špatné vyhlídky, ale nikoliv nepravděpodobné.

Nedávno jsem s jistou nadsázkou karikoval to nejabsurdnější, co by nás mohlo potkat. Ministr životního prostředí David Vodrážka. Má představivost dále nesahala, skutečně. Uplynulo pár dnů a dnes v novinách čtu návrhy na ministerské posty, které jsou snad ještě absurdnější. Ve středu večer pak v České televizi slyším zdůvodnění od Jiřího Pospíšila (ODS). Ministr musí být zejména manažer, nezáleží na odbornosti, protože člověk tohoto typu by měl dokázat řídit pět šest ministerstev.

Nyní tu ovšem máme patnáctku, kde by všichni mohli být premiérem a kde by asi zvládli řídit všechny resorty. Například ministr kultury je zubař. Mohl by být zcela jistě i ministrem zdravotnictví. Jako starosta Berouna má i zkušenosti na ministra pro místní rozvoj či vnitra, snad i v zemědělství by nepohořel. Nevidím důvod nenavrhnout jej do čela ministerstva dopravy či školství, vždyť absolvoval základní, střední i vysokou školu, a troufám si odhadnout, že má řidičák a dobře se orientuje na nádraží.

Ve zdůvodňování dalších resortů můžeme pokračovat dále. Dejme tomu, že budoucí ministr kultury je dobrý manažer. To znamená, že dokáže šetřit, pracovat efektivně a zejména do kultury vnést tržní principy a konkurenceschopnost. Tento ministr určitě zajistí finanční prostředky Národnímu divadlu i Pražskému jaru, ale patrně navrhne snížit dotace literárním časopisům (proč by se nemohly sloučit?), menším divadlům či malým nakladatelstvím (musíme jich mít tolik?).

Proč možná budeme mít takovou vládu, lze zdůvodnit i jinak. Petr Nečas se chce pojistit před politickou nedůvěrou u veřejnosti, s níž se za rok za dva může setkat. Záměrně přichází s nejhorší možnou vládou, aby třeba po prohraných krajských volbách přišel s rekonstrukcí kabinetu a nepopulární ministry nahradí mnohem kvalitnějšími straníky a nestraníky.

Ovšem docela možné je, že Petr Nečas je geniální politik a stratég. Respektive, že se možná učil u Roberta Fica. Ten si ke spolupráci přizval do vlády dvě politické strany, které se rozhodl zlikvidovat. V žádném případě nechci srovnávat HZDS a SNS s TOP 09 či VV, jde mi tu pouze o model. Robert Fico svým koaličním partnerům dovolil, ať si do vlády dosadí, koho chtějí. Strana Věci veřejné si dovolila to, co nikdy předtím žádná jiná. Jaký tanec by nastal, kdyby se takto zachovaly ODS či ČSSD? Své největší sponzory učiní ministry!

Nebo pan Bárta. On prostě nikdy nepochopí, že někdy mohou být profese, které dotyčného navždy diskvalifikují z výkonu určitých činností. Petr Nečas tak malým stranám poskytl maximální prostor pro jejich seberealizaci. Věci veřejné jej využívají vrchovatě. Je velice pravděpodobné, že již nyní se daly na cestu ke zatracení.

Jakub Patočka rovnou napsal, že se jedná o nebezpečnou vládu. Já jsem optimista a tvrdím: uvidíme.