Ještě jednou o vládě
Pavel ŠaradínSložení budoucí vlády je možná geniálním tahem Petra Nečase, který po prohraných krajských volbách může přijít s rekonstrukcí kabinetu. Nebo by se mohlo jednat o snahu diskreditovat TOP 09 a VV.
Debatovat o vládě Petra Nečase by se mělo. Není to totiž ledajaký kolektiv, patnáct mužů bude zemi ovlivňovat způsobem nevídaným. Silná podpora v dolní komoře Parlamentu může zajistit poměrně jednoduché a jednoznačné vládnutí. Za čtyři roky se dá v dějinách země změnit mnoho, například zničit sociální soudržnost, zvýšit regionální ekonomické rozdíly, začít stavět jadernou elektrárnu, omezit suverenitu vysokých škol a jejich akademických svobod či přestat dotovat kulturu. To jsou špatné vyhlídky, ale nikoliv nepravděpodobné.
Nedávno jsem s jistou nadsázkou karikoval to nejabsurdnější, co by nás mohlo potkat. Ministr životního prostředí David Vodrážka. Má představivost dále nesahala, skutečně. Uplynulo pár dnů a dnes v novinách čtu návrhy na ministerské posty, které jsou snad ještě absurdnější. Ve středu večer pak v České televizi slyším zdůvodnění od Jiřího Pospíšila (ODS). Ministr musí být zejména manažer, nezáleží na odbornosti, protože člověk tohoto typu by měl dokázat řídit pět šest ministerstev.
Opravdu si myslíte, že by se obyvatelstvo včetně intelektuálů mělo chovat jako diváci na šachovém turnaji a že by představivost neměla sahat dále?? Je to to, co chcete zprostředkovat svým studentům?
pana Šaradína osobně neznám, ale i tak z jeho projevu dokážu vyčíst, že celý článek je napsán notně nadsazeně a čiší z něj nesporná dávka ironie. To, co se dá brát vážně, je výrazný apel směrem k některým dalo by se říct ekonomicky účelovým krokům budoucí vlády, které jsou naprosto očekávatelně. Já neříkám, že nemají v jistém (ekonomicky motivovaném) smyslu opodstatnění, ale bohužel v důsledku dojde k výrazným zásahům do státem (bohužel, ale jinak to někdy nejde!) garantovaných přínosům. A ať se nám to líbí, nebo ne, třeba kultura je, a vždy spíš bude, přínosem než výnosem. Pravá pravičácky motivovaná otázka totiž nestojí: Šetřit?, ale Šetřit jak?