Český helsinský výbor zveřejnil zprávu o stavu lidských práv v České republice za rok 2009. Podle ní narůstá extremismus, šíří se xenofobní nálady, státní správa ani samospráva se nesnaží skutečně řešit problém vyloučených lokalit nebo lidí bez přístřeší. Autory zprávy jsou nejen členové výboru, ale také zástupci dalších organizací, které se zabývají ochranou lidských práv.

Za jeden z nejzákladnějších problémů výbor považuje vztah některých nejvyšších představitelů státu k ochraně lidských práv jako takových. „Tento v lepším případě vlažný a v horším případě nevraživý vztah se manifestuje ve vztahu k mezinárodním závazkům,“ říká zpráva.

Podle Davida Zahumenského, předsedy Ligy lidských práv, Česká republika ztrácí na mezinárodní scéně věrohodnost kvůli opakovaným problémům se schvalováním mezinárodních úmluv. Jako přínos pro české občany chápe Listinu základních práv Evropské unie, která u nás platí od chvíle, kdy vstoupila v účinnost Lisabonská smlouva, tedy od 1. prosince 2009. „Stále však přetrvává hrozba, že vzhledem k pofidérně vyjednané výjimce z této Listiny a předpokládanému ratifikačnímu procesu u příležitosti přístupu Chorvatska k Evropské unii, budou českým občanům práva, která jim dnes náleží, odňata,“ varuje David Záhumenský.

Výbor také kritizuje přístup k cizincům. Ten se za poslední rok zhoršil, především kvůli finanční krizi. Způsob, jakým se obchoduje s levnou pracovní silou, vede podle analýzy k novodobému otrokářství. Krize je také jednou z příčin většího zadlužování lidí. „V důsledku ekonomického vývoje v roce 2009 a předpokladu v roce 2010 je ztrátou bydlení ohroženo větší množství jednotlivců i rodin ze sociálních skupin, které dříve nebyly hrozbou sociálního vyloučení dotčeni,“ vysvětluje Kateřina Valachová z Kanceláře veřejného ochránce práv.

Radikalizace společnosti se projevuje také snahami řešit problémy bezdomovství perzekucemi a represemi. Ilja Hradecký, předseda sdružení Naděje, kritizuje zejména lokální politiky. Ti se snaží vytlačit bezdomovce ze svého teritoria a poskytování sociálních služeb předkládají veřejnosti jako příčinu nárůstu počtu bezdomovců. Příkladem je podle zprávy práce s lidmi bez domova v hlavním městě, kdy ji Pražská pětka, noviny radnice Prahy 5, popisuje jako „vyčištění pěší zóny“.

„Represe je populisticky lákavým řešením zejména v prostředí, kde existují útoky na příslušníky sociálních menšin. Agresivní nálady mohou povzbuzovat neuvážené nebo neobratné výroky lokálních politiků, které nejsou nijak vzácné. Praxe ukazuje, že represe vůči jakékoliv sociální skupině ve společnosti, která cení hodnotu lidského života, je nejen nežádoucí, ale také neúčinná,“ vysvětluje Ilja Hradecký, předseda organizace Naděje.

Zpráva v rozsáhlé části věnující se kauze někdejšího ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka doporučuje reformovat celý systém státního zastupitelství. Kritizuje také přístup státu ke stejnopohlavním párům. Oceňuje sice zavedení institutu registrovaného partnerství, podle odborníků to ale neznamená, že svazky stejnopohlavních párů mají stejnou úroveň jako svazky manželské. Omezování sexuálních menšin navíc trvá i v jiných oblastech. „Zákaz darovat krev se uplatňuje plošně na všechny homosexuální muže, aniž by se jakkoli zkoumala rizikovost chování každého jednotlivce,“ uvádí Martina Štěpánková z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.

Za jeden z nejpalčivějších problémů ale Český helsinský výbor považuje vzrůstající extremismus. Na celkový problém upozornila kauza vítkovských žhářů, která se stala velmi mediálně sledovanou. Zpráva se rozsáhle zabývá také kauzami litvínovského Janova. Podle ní paradoxně jediné osoby, které byly v souvislosti s neonacistickou propagací v Janově odsouzeny, byli Romové Vilda Matej a Miroslav Sina, kteří verbálně zaútočili na hlídku tzv. ochranných sborů Dělnické strany.

„Nikdo z radikálů ani místních obyvatel dopouštějících se během akcí verbálních či násilných protiprávních jednání nebyl dosud za své jednání potrestán, komentuje František Valeš z ČHV. Za zlom lze podle něho ovšem považovat rozhodnutí o rozpuštění Dělnické strany.

Česko stále nemá zákon o sociálním bydlení, věznice jsou přeplněné, lidé s mentálním postižením jsou příliš často zbavováni svéprávnosti. „Základní práva a svobody, včetně práva na lidskou důstojnost, má každý, nejen „poctiví a slušní“, jak se ve svých předvolebních rétorických výstupech snaží naznačovat někteří politici,“ uzavírá Anna Šabatová, předsedkyně ČHV.

Více informací

Český helsinský výbor Zpráva o stavu lidských práv v ČR