Za pokus o rasisticky motivovanou vraždu stojí před ostravským soudem čtyři obžalovaní. Otázkou ovšem je, jestli odpovědnost za útok zápalnými lahvemi ve Vítkově mají nést útočníci sami. Ti jsou totiž produktem nesnášenlivosti části společnosti vůči Romům, migrantům a dalším menšinám, i lhostejnosti, s níž se k podobným trestným činům leckdy staví orgány činné v trestním řízení.

Vzápětí po žhářském útoku ve slezském Vítkově se začaly ozývat hlasy, že si napadená romská rodina domek zapálila sama. Internetové diskuse pod články v mainstreamových médiích dokonce oplývaly tvrzeními, že rodiče nechali svou dceru naschvál v plamenech, aby nemuseli dělat a mohli na ni pobírat dávky. Zaznělo i mnoho závisti kvůli veřejné sbírce pro postiženou rodinu, kterou vypsalo město Vítkov. Nejčastěji se objevovalo ospravedlňování či zlehčování tohoto útoku zápalnými lahvemi podpořené několika základními „argumenty“:

• „zavinili si to sami, protože cikánské etnikum je nepřizpůsobivé, cikáni jsou příživníci a paraziti,“
• „nemají tady co dělat, kdyby z České republiky vypadli, tak se jim to nemohlo stát,“
• „útok zápalnou lahví ještě neznamená, že útočníci někomu chtěli ublížit.“

Nejjemnější v těchto anonymních diskusích byly poznámky, které s útokem nesouhlasily, protože „dětem se něco takového nedělá“. Dobře to ve včerejších Událostech ČT vyjádřil jeden z příznivců krajní pravice, který se zúčastnil soudu v Ostravě coby divák: „Já jsem skinhead, ale ta dvouletá holčička, to už bylo moc i na mě.“ Naskýtá se otázka: A dospělým se to snad dělat může?

Neonacisti a rasisti z řad fotbalových hooligans se na svých diskusních fórech k této záležitosti vyslovovali v tomto duchu (nechávám příspěvky neupravené):

• Poučení pro příště: 3 Molotovy jsou málo.
• 3 molotovy jsou na nový legální barák, prachy a mnoho hmotných darů včetně prezidentské milosti pro zlodějskou cikánskou rodinku, na 4 zničené bílé rodiny a důvod k pseudohumanitě bílé majority atd až moc.
• Mě by ani moc nepřekvapilo, kdyby se cikáni začali hromadně upalovat, když to tak nese.
• Hlavně,aby jim při té melanchonii vánoční nezačal hořet stromek,nerad bych celý příští rok opět sledoval on-line jak se kupa švarků mění v "člověka".
• Hm tak na kontě maj zase dvě stě táců, to je slušný, díky zahoření měli nejbohatší vánoce, taky dobrý a jako bonus koukám, že ta mrška trošku vybledla.
• Jinak bych se vsadil, že malá vočouzená zažije na škole největší posměšky právě od jinejch morgošů, pokud teda do školy půjde a nezůstane do konce života živená sbírkama a státem jako memento toho jak jsou češi zlí.
• Apple.Boy: A ak sa z nej stane feťoška alebo kurva, tak bude reportáž, že za to môže trauma z detstva, že jej zlí nackovia vypálili dom.
• Tipuju že jeste tak minimálně 10 let se bude pravidelně psát o te male cikance. její první krůčky, poprvé do školy, první pusa a nekdy v 15 první dítě. ve 20 bude mít klasických 6 až 10 dětí a nějaká televize k ní zajede natočit velkou obsáhlou reportáž, jak ji zlí naglos před 18 roky vypálili chaloupku. Rok nato si toho všimne hollywood a steven spielberg natočí o ní film. Ukápla mi slzička.
• Něco mi říká, že tahle zpráva je nakonec docela veselá.

Internetové anonymní zbabělosti vévodí paušalizace, z níž se stal běžný průvodní jev rasismu. Nejčastějším slovním spojením je: „cikánské etnikum“. V očích těchto „diskutérů“ je romské etnikum (jako celek) vinno vším možným, individuální přístup vědomě odmítají za pomoci různých „odhadů“: „Těch pět procent slušných cikánů nic nemění na tom, že zbytek je parazitická svinská verbež zralá na odstřel. Ale všeho do času, na každou svini se vaří voda.“ (Na iDNES.cz, pod článkem o vítkovském případu.)

Nemyslím si, že by česká společnost byla rasističtější nebo xenofobnější, než je tomu jinde. Není třeba počet lidí s výše uvedenými názory nijak přeceňovat, u politiků jde prozatím spíše o jednotlivce, u internetových diskusí je třeba mít vždy na paměti, že hrubiáni a primitivové z diskuse slušné lidi brzy vytlačí. Nelze ovšem také spoléhat na to, že šlo pouze o příznivce krajní pravice, své názory zde anonymně vyjadřují i lidé, kteří by je nikdy veřejně nevyslovili.

I z internetových diskusí je však patrné, že tzv. anticiganismus u nás nabírá na síle. Jednou z hlavních příčin je to, že krajně pravicoví extremisti dokáží využívat stádní myšlení části společnosti ve svůj prospěch a nafouknout problémy do netušených rozměrů, a to za pomoci:

některých „demokratických“ politiků — vzpomeňme třeba ve zkratce slov a činů Jiřího Čunka, Liany Janáčkové a Ivany Řápkové či xenofobních výšplechtů Davida Ratha a Lubomíra Zaorálka při projednávání tzv. zelených karet pro migranty — některých vysokoškolských ignorantů, kteří zvou na semináře neonacisty a další krajně pravicové extremisty, ochránců práv nacistů — ultraliberálních extremistů převlečených do kabátu obhájců lidských práv, a především za pomoci médií.

Příkladů je mnoho, o některých jsem psal ve svých minulých sloupcích, zde, zde a zde.

Nyní se k legitimizaci neonacistů přidala Česká televize, která do předvolebního pořadu pozvala Tomáše Vandase. A, aby ulehčila svému svědomí, označila jej jako předsedu Dělnické strany sociální spravedlnosti. Vandas je volebním lídrem této strany, nikoli však jejím předsedou. Je však regulérním předsedou Dělnické strany, kterou Nejvyšší správní soud označil jako neonacistickou — DS zatím není rozpuštěná, protože o celé kauze bude ještě rozhodovat Ústavní soud.

Podle politologa Jana Charváta je jednou ze strategií krajní pravice „její snaha zbavit se pejorativní nálepky neonacistů apod. Veškeré propagandistické působení a veřejná vystoupení jsou nasměrována tak, aby tento moment byl nějakým způsobem problematizován… Problém, který média podceňují, spočívá v tom, že neonacisté se narozdíl od jiných skupin nemohou veřejně přihlásit ke své ideologii. Pokud to udělají, tak jsou okamžitě vystaveni trestnímu postihu. Tohle je moment, který říci nemohou a také ho nikdy veřejně neřeknou“. Z těchto a dalších důvodů, dodávám k tomu, se vystupování krajně pravicových extremistů v médiích či na vysokých školách stává zároveň jejich legitimizací, tedy i nápomocí k jejich volebnímu úspěchu.

Problémem je i místní policie, která často rasistické útoky pomíjí, nevyšetřuje či příliš brzy odkládá ad acta. Během naší práce (monitoring a medializace násilí z nenávisti) jsme narazili na více takových případů, kdy se policie na místní úrovni stavěla k takovému vyšetřování lhostejně. Zjistili jsme i to, že útoků zápalnou lahví a dalších násilných přepadení Romů je v posledních letech mnohem více, než je všeobecně známo — dají se už počítat na desítky.

Kdyby policie dřívější útoky řádně vyšetřila, pravděpodobně by nedošlo k některým pozdějším útokům, protože místní rasisti by viděli, že jim něco takového neprojde. A také proto, že někteří útočníci by nemohli spáchat trestný čin, protože by již seděli za útok předešlý. To je ostatně i případ některých obžalovaných v kauze žhářského útoku ve Vítkově. Dotahování těchto případů do konce má tedy jednak preventivní úlohu, jednak společenskou: policie, státní zastupitelství a soudy by daly zřetelně najevo, že něco takového je nepřijatelné.

Naopak pozitivní zkušenosti v tomto směru máme s prací krajské a protiextremistické policie. Věci by tedy napomohlo, kdyby útoky zápalnou lahví a další podobně závažné trestné činy vyšetřovala automaticky krajská policie. Co se také radikálně zlepšilo, je přístup ministerstva vnitra k potírání krajně pravicového extremismu. Teprve ministr Pecina s náměstkem Komorousem dokázali slova proměnit v činy a zároveň navázat dobrou spolupráci s představiteli občanské společnosti. Předešlá politická reprezentace o tom sice ráda hovořila, proti krajně pravicovému extremismu však prakticky nehnula prstem.

Žháři z vítkovského případu si jistě zaslouží mimořádný trest. Teď zbývá jen vymyslet, jak potrestat ty, kteří jim k útoku připravili půdu. Tedy ty, kdož z pozice moci vytvářejí v zemi atmosféru nesnášenlivosti vůči Romům a dalším menšinám, kdož v tom těmto politikům nejen prostřednictvím internetových diskusí napomáhají, kdož prostřednictvím médií či seminářů na vysokých školách legitimizují krajně pravicové extremisty a tím nepřímo i jejich metody, kdož se zastávají „práv neonacistů“ a tvrdí přitom, že o neonacisty nejde, kdož nevyšetřují trestné činy jen proto, že byly spáchány na Romech. Ti všichni nyní, symbolicky vzato, sedí na lavici obžalovaných s oněmi čtyřmi žháři.