↗

Stavbě výškové budovy opakovaně vycházela vstříc kromě městské samosprávy také státní správa, konkrétně magistrátní odbor památkové péče. Názoru občanů i odborníků navzdory. Vizualizace SMC Development

Už víc než deset let trvá boj široké veřejnosti za ochranu nejvýznamnějšího historického sídla na Moravě. Olomoucká samospráva i státní správa bezprecedentně systematicky umetají cestu osmasedmdesát metrů vysoké výškové stavbě v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Na ochranu veřejného zájmu se postavil úřad ombudsmana. Krajský soud jeho žalobu odmítl, veřejný ochránce však podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Kauza se začala psát v roce 2010, když se olomoučtí zastupitelé ve smlouvě o spolupráci se společností SMC Development lokálního developera Richarda Morávka zavázali, že neučiní žádný krok, který by nepříznivě ovlivnil realizaci jeho záměru nové čtvrti Šantovka. Její součástí má být také tzv. Šantovka Tower — výšková obytná stavba umístěná v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc.

Šantovka Tower by svou výškou 78 metrů, kontrastní skleněnou fasádou a nepřiměřenou hmotou konkurovala věži radnice i olomouckým sakrálním stavbám, včetně katedrály sv. Václava. Její vztah k zástavbě a měřítku historického jádra lze přiléhavě vystihnout jazykovědným obratem „vyšinutí z větné vazby“.

Odpor veřejnosti

Kontroverzní stavba od počátku narážela na silný odpor odborné i laické veřejnosti. Profesní a občanské organizace pořádaly besedy, happeningy a petice, před radnicí se konala veřejná shromáždění v čele s předními olomouckými osobnostmi. Primátor Martin Novotný (ODS) tehdy ujišťoval občany, že „město Olomouc zaujme stanovisko pro prvořadou ochranu veřejných, zákonem chráněných hodnot…“. Svým slibům však nedostál a dnes pro investora ŠTW pracuje jako PR specialista v jeho společnosti Redstone Real Estate.

V květnu 2014 developer podal žádost o územní rozhodnutí a hned na to, v říjnu, městské zastupitelstvo schválilo nový územní plán Olomouce. Spřátelení politici v něm sice chystali pro developerův věžák místo, ale nečekaný škrt přes rozpočet jim udělalo Ministerstvo kultury, které veškeré výškové stavby zamítlo.

Mohlo se zdát, že tím celá kauza skončí. Developer však obratem předložil věc Krajskému soudu v Ostravě. Ten v únoru 2015 vyhověl jeho žádosti a zrušil v územním plánu výškovou regulaci zástavby v lokalitě Šantovka pro její nedostatečné odůvodnění. Nejvyšší správní soud následně doporučil městské radě vydat stavební uzávěru pro dočasnou ochranu území, než zastupitelstvo schválením změny územního plánu zrušené výškové limity znovu nastaví. Následná jednání o stavební uzávěře se však vinou pravděpodobně záměrné nečinnosti rady neustále odkládala, a nakonec byla po třech letech bez výsledku zcela ukončena.

Autoři návrhu změny územního plánu David Mareš a Eduard Žaluda v odůvodnění otevřeně uvedli, že „…záměr výškového objektu ŠTW je z hlediska jeho jednoznačně negativního vlivu na urbanistickou kompozici, poškození panoramatu a charakteristického obrazu města Olomouce neakceptovatelný.“ Ministerstvo kultury pak ve svém závazném stanovisku omezilo maximální výšku zástavby v lokalitě na 23 metrů.

Souhra obstrukcí

Nečinnost zastupitelstva doplňovaly obstrukce pořizovatele změny, tedy magistrátního odboru koncepce a rozvoje. Přesto, že na jednáních opakovaně zaznívaly odborné názory řady předních osobností kultury, památkové péče i zastupitelské opozice, převládl v plénu klientelistický postoj koalice ODS, KDU-ČSL a ČSSD (později vystřídané hnutím ANO). Zastupitelé přitom argumentovali čerstvým developerovým memorandem z prosince 2016, v němž radním důrazně připomněl smlouvu z roku 2010 a povinnost města uhradit veškerou újmu při zmaření jeho projektu.

Nepomohl ani jednoznačný názor Nejvyššího správního soudu, podle něhož „…nelze hovořit o tom, že by mohlo investorovi vzniknout legitimní očekávání stran bezproblémové budoucí realizace jeho záměru.“ Zastupitelstvo nakonec předloženou změnu územního plánu odmítlo a uložilo odboru koncepce a rozvoje zpracovat a projednat nový návrh.

Nově připravený návrh ateliéru Amec-Foster-Wheeler však po opětovném zásahu ministerstva kultury a ministerstva obrany umožňoval zastavění lokality s maximální výškou znovu pouhých 23 metrů. Zastupitelstvo návrh zase vytrvale odmítalo a na letošním červnovém zasedání rozhodlo, že se změna začne pořizovat znovu, tedy již potřetí, úplně od začátku.

↗

Vizualizace Národního památkového ústavu v Olomouci ukazuje, jak by stavba věže zasáhla do panoramatu města. Vizualizace NPÚ Olomouc

Stavbě opakovaně vycházela vstříc kromě městské samosprávy také státní správa, konkrétně magistrátní odbor památkové péče. Jeho šéfová běžně v ochranném pásmu nepovoluje střešní nástavbu či billboard, v případě věžáku o dvaadvaceti patrech však opakovaně přivřela oči. Navzdory jasnému a konzistentnímu nesouhlasu ministerstva kultury i Národního památkového ústavu jakožto odborné složky památkové péče vystavila Šantovce Tower celkem čtyřikrát souhlasné stanovisko.

Dva souhlasy zrušil v přezkumném řízení pro nezákonnost krajský úřad, přezkum třetího zablokoval investor účelovým zpochybněním samotné existence ochranného pásma městské památkové rezervace a přezkum čtvrtého souhlasu znemožnila tehdy platná novela památkového zákona.

Vinou liknavosti vedení města a vstřícnosti úřadů tak může až do dnešních dnů na Šantovce vyrůst stavba prakticky neomezené výšky. Změna územního plánu, která běžně zabere dva roky, se v tomto případě protahuje již na více než sedm let.

Veřejná ochránkyně a veřejný ochránce práv

Občanské iniciativy se po vyčerpání všech dostupných prostředků nápravy v roce 2019 obrátily na veřejného ochránce práv. Tehdejší ombudsmanka Anna Šabatová proti územnímu rozhodnutí Magistrátu města Olomouce pro Šantovku Tower podala ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu ve veřejném zájmu. V desetileté historii úřadu ombudsmana šlo o vůbec první žalobu na ochranu kulturních hodnot.

Krajský soud přiznal žalobě odkladný účinek a poslal tak stavbu na dva roky k ledu. V březnu 2022 však po dvou přelíčeních dospěl k usnesení, kterým i přes obsáhlou argumentaci veřejného ochránce jeho žalobu odmítl. Dle názoru soudu ombudsman porušení závažného veřejného zájmu nepodložil dostatečně silnými důkazy.

Současný ombudsman Stanislav Křeček však na postoji svého úřadu trvá: „Případ by se mohl zapsat do učebnic jako ukázka systémové podjatosti.“ Jeho úřad podal v červenci 2022 proti soudnímu rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který by kauzu mohl vrátit zpět krajskému soudu. Ve stížnosti veřejný ochránce uvádí, že „…si dokáže jen stěží představit případ, v němž by byla nutnost podání žaloby k ochraně veřejného zájmu natolik zjevná, jako tomu je právě v případě umístění stavby Šantovka Tower.“ Šance, že by přece jen zvítězil veřejný zájem a rovné podmínky pro olomoucké investory nad parciálním prospěchem jednoho z nich, tak přece jen ještě zůstává.

Projekt Město/Fórum pro snesitelnější každodennost je výsledkem spolupráce kolektivu 4AM, z. s. a Centra pro média, ekologii a demokracii, z. s. (CMED). Finančně je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštenjska a Norska.