Stromy jsou důležité pro klima i pro krajinu. Kácení těch, které rostou kolem silnic druhé a třetí třídy ale nadále probíhá závratným tempem, a způsobuje tak mimořádnou ekologickou újmu. Na to, že se — platné legislativě navzdory — stále více kácí, než vysazuje, i když v posledních letech se situace mírně zlepšuje, upozorňuje sdružení Arnika.

A i když zákon ukládá povinnost pokácenou dřevinu nahradit jinou a pět let o ni pečovat, nedokáže mladý strom ihned nahradit funkci původního vzrostlého stromu.

„Když na něco třicet roků nesáhnete, máte pak víc práce najednou,“ uvedla pro Deník Referendum odbornice na ochranu stromů v krajině Marcela Klemensová. „Silničáři se dostávají ke stromům, které jsou třeba suché, a když jim uříznou nějakou větev, tak tím naruší jejich statiku. Většinou odstraňují to, co z jejich pohledu překáží. Na strom ale působí zákony fyziky, takže ho takový zásah ovlivní. Pokud zasahujete do vzrostlého stromu, je pak i náchylnější k houbovým chorobám. Zanedbaná péče stojí zbytečně velké peníze,“ doplnila.

Podle Klemensové je zásadních prvních pět až deset let života dřeviny: „Když dáte na vhodné místo vhodnou odrůdu a staráte se o ni, nepotřebuje tolik péče v budoucnu. Prevencí je vysadit strom tak, aby prospíval, odhadnout co bude potřebovat, jak se rozroste.“

Nedostatečná péče

Jako zanedbané vidí české stromy i dendrolog Aleš Rudl: „Zprávci zeleně často nevnímají její hodnotu a podceňují ji. U stromů chybí odborný přístup a povýsadbová péče.“

Rudl zmiňuje, že vždy existuje spousta možností, jak strom zachránit a zdůrazňuje, že kácení je až tou poslední, když už není možné dřevinu na stanovišti jinak udržet. Podle něj se možnosti kácet v současné době zneužívá. „Silničáři raději kácí, než aby dřevině věnovali péči, také jim chybí kvalifikace. Řezy, které vídám, neodpovídají arboristickým standardům,“ říká.

Jinak ale situaci stromů podél silnic vidí Jaroslav Kolařík z Arboristické akademie: „V posledních osmi letech se standardy zlepšily, ale záleží také o který kraj jde, podmínky se mohou lišit. Také vznikla arboristická certifikace pro silničáře, která by se do praxe měla dostat v následujících dvou třech letech.“

Kácení dřevin je od roku 2009, kdy začala platit novela zákona o ochraně přírody, možné jen na základě povolení orgánu ochrany přírody, což je například obecní úřad. I ten může ale vydat povolení až po dohodě se silničním správním úřadem, v případě, že jde o jeho pozemky.

Pokud se jedná o kácení u železnic, je opět třeba souhlasu orgánu ochrany přírody a drážního správního úřadu. Povolení není potřeba pouze u stromů s obvodem kmene do osmdesáti centimetrů ve výšce sto třiceti centimetrů nad zemí.

Častým argumentem pro kácení stromů a alejí podél silnic je bezpečnost provozu. Zákon o pozemních komunikacích říká, že silniční vegetace nesmí ohrožovat bezpečnost na komunikaci a ztěžovat péči o ni nebo komplikovat obhospodařování sousedních pozemků.

Sdružení Arnika ovšem upozorňuje, že nejčastější příčinou nehod nebyl v minulém roce střet s pevnou překážkou, za niž je považován i strom, ale nevěnování se řízení a dále nesprávné otáčení nebo couvání. Nejčetnějším typem nehody pak byla srážka s jiným vozidlem.

Role starých stromů

Stromy jsou v přírodě nepostradatelným prvkem, dokáží zachytit ozón, který je toxický, a také jemný polétavý prach. Zvlhčují vzduch a některé uvolňují do ovzduší silice, které hubí choroboplodné zárodky. V létě stromy ochlazují okolí.

Vzrostlý, vodou dobře zásobený strom může během jednoho dne odpařit až 400 litrů vody, a z ovzduší tak odčerpá téměř 280 kWh tepelné energie. Ve dne pod ním může být až o tři stupně chladněji a v noci o tři stupně tepleji než v jeho nezastíněném okolí.

Zeleň také tlumí hluk a poskytuje úkryt a zdroj potravy pro mnohé živočichy včetně ptáků či hmyzu. Tuto funkci plní hlavně staré trouchnivějící stromy, v jejichž dutinách žijí klíčové vzácné a chráněné druhy.

Ze sociologického průzkumu Akademie věd České republiky, který byl zveřejněn v loňském roce, vyplývá, že české veřejnosti nejsou stromy v krajině lhostejné. Velmi důležitá je pro ni jejich spirituální a estetické funkce, dobře ví o některých environmentálních či ekologických hodnotách stromů a přikládá jim značnou důležitost.

Důležitost starých stromů pro biodiverzitu už ale tak známá není a veřejná debata na toto téma, která by situaci měnila, zatím takřka neprobíhá.