Stromy podél silnic nadále mizejí. Stát o tom však nemá přehled

Marcela Klemensová

Aleje kolem silnic se v České republice významně víc kácejí, než vysazují. Státní správa navíc o údržbě stromořadí shromažďuje jen kusá data, která navíc poskytuje jen na vyžádání. Nejpřesnější přehled o situaci tak nabízí Arnika.

Od roku 2003 do konce roku 2022 bylo v České republice podél silnic vykáceno 326497 stromů. Vysazeno jich však bylo pouze 202394. Foto FB Vanda Gach Vannyová

Po vyhodnocení dat, které v Arnice každý rok pracně získáváme od krajských správ silnic, musíme bohužel konstatovat, že úbytek stromů podél krajských silnic je stále naléhavější problém. Pokácené stromy jsou novými výsadbami nahrazovány jen z části, což má negativní dopad nejen na krajinný ráz, ale i na kvalitu životního prostředí.

Je proto nutné urychleně podniknout kroky, které zajistí zachování alejí podél silnic v české krajině. Klíčová je přitom změna našich postojů. Je načase změnit způsob údržby silniční vegetace, ale také zvýšit rozpočty správců silnic pro provozní účely. Znamená to hlubokou změnu v přístupu státu a krajů k této problematice a zjednodušení přístupu k pozemkům vhodným pro výsadbu stromů, ale také investice do techniky a lidských zdrojů.

Česká krajina trpí

Od roku 2003 do konce roku 2022 bylo v České republice podél silnic vykáceno 326 497 stromů. Vysazeno jich však bylo pouze 202 394. Tento nerovnovážný poměr je jasným ukazatelem toho, že stromy podél silnic postupně mizí. Problém je také v tom, že se stromy často sázejí na jiných místech, než byly vykáceny. Za období 2014—2022 byla takřka čtvrtina nových stromů vysazena mimo místo kácení, což ukazuje na trvající problém s obnovou silničních stromořadí.

Krajina v České republice prostě trpí ztrátou stromů podél krajských silnic. Situace se navíc zhoršuje. Ne všude je to však stejné. Zvláště špatný stav registrujeme v Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji. Naopak v krajích Středočeském, Moravskoslezském, Jihomoravském, Vysočina a Libereckém se situace vyvíjí příznivěji.

Nikoho to nezajímá?

Problematické je však i to, že na celostátní úrovni neexistují žádné snadno dostupné souhrnné přehledy o kácení stromů v alejích podél silnic. Jediným způsobem, jak čísla zjistit, je dotazovat se u jednotlivých krajských správ údržby silnic. A právě touto metodou tvoří každý rok svoje přehledy Arnika. V ČR bohužel neplatí jasný předpis, podle něhož by úřady měly statistiky vést, a některé správy silnic nám proto poskytují jen kusé údaje.

Náš přehled také nezahrnuje kácení a výsadby podél všech silnic. Silnice I. třídy, rychlostní silnice a dálnice jsou totiž ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, zatímco místní a účelové komunikace spravují obce a hlavní město Praha spravuje kromě dálničních komunikací všechny typy komunikací vedoucí městem. Kácení po živelních událostech mohou navíc provádět jednotky integrovaného záchranného systému bez vědomí správců silnic. Celkové počty stromořadí, která zmizela z naší krajiny tak mohou být mnohem vyšší.

Přehled o stromech podél cest v zemi prostě úřady nemají. Arnika letos oslovila krajské správy, zda provozují nebo spravují nějakou formu databáze nebo mapového serveru, která by evidovala dřeviny na pozemcích v jejich správě. Čtyři správy silnic odpověděly stručně „ne“ a šest neodpovědělo vůbec. Pouze tři krajské správy odpověděly, že nějakou databázi mají, přičemž se jednalo buď o databáze a pasporty dřevin vytvořené za účelem evidence stromů vysázených nebo ošetřených z dotačních titulů, anebo o nově zavedené databáze, které se potřebnými daty teprve naplňují. Pouze v jedno případě byl zmíněn plán péče jako plánovaná a potřebná součást databáze.

Chybí také zásadní informace o tom, jak jsou nové výsadby u silnic efektivní a zda jsou provozní náklady SÚS v dostatečné míře vynakládány na následnou údržbu. Jsme přesvědčeni o tom, že správný hospodář by měl mít o rozsahu a stavu svého majetku přehled, aby mohl plánovat jeho údržbu adekvátně.

Od stavu, kdy krajské správy silnic budou na úrovni německé spolkové země Meklenbursko — Přední Pomořansko, kde je na webu Státního úřadu pro silniční stavby a dopravu část věnovaná ochraně a zachování alejí, jsme tedy ještě hodně daleko. Právě proto má i zjednodušená verze dotazování a z něj vycházející „statistika kácení a výsadeb“, kterou každoročně předkládá Arnika, svůj význam.

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse