Jakou cenu má stoletá alej?
Alice HrbkováStromořadí lemující silnici u obce Svárov na Boskovicku se stalo Alejí roku 2020. Přestože se za jeho uchování postavil svého času dnešní jihomoravský hejtman, hrozí stoletým stromům pokácení — pokud mu úřady dají zelenou.
Zanedbaná silnice druhé třídy se dvěma alejemi. Dlouhý úsek lemovaný břízami a dál šest set metrů zdobených stoletými lipami. Osmdesát milionů evropských dotací na rekonstrukci, aby se tu jezdilo líp, hlavně kamionům. A stromy? Ty budou muset projektu ustoupit.
Projekt silnice a příslušná povolení se v tichosti připravily a komfortní úprava vozovky by už skoro byla začala, ale kvůli jednomu článku věc přece jen vzbudila pozornost. Petice za záchranu aleje oslovila k 21. dubnu dva a půl tisíce signatářů. Mezi nimi i — v době podpisu teprve budoucího — hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha, který postavil svoji kampaň na lásce k přírodě.
Skupina zastánců úpravy stavebního projektu tak, aby se zachovala alespoň větší části lipové aleje, se později registrovala jako spolek Svárovská alej svobody. To již měla za sebou jak jednání s přírodymilovným hejtmanem, tak se všemi zainteresovanými úřady a regionálními politiky.
Kauza se dostala do médií a do věci se na to konto vložily nevládní organizace — spolky Tilia Thákurova Praha a Děti Země — Klub za udržitelnou dopravu Brno. Jejich zásluhou zasáhla ve prospěch svárovské aleje Česká inspekce životního prostředí. Vzhledem k nalezeným formálním nedostatkům rozhodl Odbor dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje o zrušení stavebního povolení. Mezitím stoleté stromořadí vyhrálo soutěž Alej roku 2020 a o případ se ještě více medializoval.
Názory na osud aleje se silně polarizovaly. Ozvalo se hodně zastánců stromů, ale ukázalo se i to, kolik místních subjektů i jednotlivých lidí bere přírodu jako ryze užitkovou věc. Jako zboží, se kterým se zachází průmyslovým způsobem. Jako nahraditelný komponent. Nebo třeba jako prostředek pro fungující předvolební slogan.
V současné chvíli se schyluje k posouzení plánované silnice z hlediska vlivu na krajinný ráz, což ovšem měl být předpoklad umožňující celý projekt hned od začátku. Silničáři teď dodatečně doplňují dokumentaci tak, aby úřady mohly vydat povolení ke kácení. Jestliže to odpovědné orgány odsouhlasí, bude moct začít kácet třeba i uprostřed vegetačního období. Bzukot včel a bzukot pil budou jistě pěkně ladit. Ze stromů zbydou pařezy a odpůrci kácení, třebaže se snažili přimět hejtmana a další činitele k jednání o kompromisní úpravě projektu, budou převálcováni „veřejným zájmem“ a právem na rychlou jízdu.
Co je veřejný zájem, kdo je veřejnost? Čí zájem o tomhle všem rozhoduje?
Obecně bývá za veřejný zájem označována taková orientace politiky, která podporuje rozvoj společnosti a řešení jejích reálných problémů. Otázka zní: je reálným problémem u nás nedostatek silnic, nebo drastické odlesnění a úbytek zeleně? Je reálným problémem pustošení české krajiny, sucho, degradace zemědělské půdy, nebo krátkodobé finanční zájmy stavebních firem?