Neplýtvejte veřejnými prostředky, hoďte je raději do kašny

David Helešic, Petra Šebová, Martin Valíček

Už potřetí Brno soutěží kašnu na Dominikánském náměstí. Dosavadní návrhy se politikům nelíbily a práce soutěžících přišla vniveč. Kolektiv Final Final se proto přihlásil s intervencí, jíž poukazuje na tristní stav architektonických soutěží.

Instalací, která je od dnešního dne na Dominikánském náměstí k vidění, reagujeme nejen na místní kauzu kašny, ale také na neutěšený stav architektonických soutěží v Brně obecně. Foto Jiří Bartoš

Už poněkolikáté čekáme na výsledky architektonicko-výtvarné soutěže o návrh vodního prvku na Dominikánském náměstí. Do aktuální soutěže jsme se přihlásili jako kolektiv architektů a architektek Final Final — a to přestože náš návrh nesplňuje formální požadavky, a bude tak zřejmě vyřazen. Přihlášením chceme otevřít debatu nad regulérností dosavadních soutěží. A tomu odpovídá také podoba našeho projektu: intervence.

Společně s 4AM vytváříme snesitelnější každodennost života ve městech. Pomozte nám v tom!
×

Soutěž město vypsalo letos na jaře již potřetí v řadě, protože ve dvou předchozích případech politická reprezentace neschválila realizaci vítězných děl. Ignorovala tak doporučení odborné komise. Části politikům se zkrátka vítězné návrhy nelíbily. Takovou svévoli politického rozhodování v odborných otázkách vnímáme jako zásadní problém: podrývá totiž důvěru v soutěže vypisované městem jak u účastníků, tak u hodnotitelů v porotě.

Podkopávání výsledků architektonických soutěží je mrháním veřejných prostředků, ale především výsměchem autorům a autorkám návrhů. Ti si v poslední době museli zvyknout, že ani rozhodnutí odborné poroty, ani vítězství ve veřejné anonymní soutěži organizované pod hlavičkou České komory architektů, nemá v Brně zjevně žádnou relevanci. Jejich vynaložená práce přichází vniveč.

Instalací, která je od dnešního dne na Dominikánském náměstí k vidění, reagujeme nejen na místní kauzu kašny, ale také na neutěšený stav architektonických soutěží v Brně obecně.

Podoba instalace parafrázuje poslední vítězné dílo (káď s reliéfem ryb) a nadsazeně podtrhuje jeho estetiku. Peníze, jež jsme se rozhodli do naší kádě nasypat, symbolizují nehospodárné plýtvání veřejnými prostředky, které neexistující kašna pohltila. Hodnota mincí v kašně (v den zahájení intervence) je naším vlastním autorským honorářem a projevem nesouhlasu s opětovným vypsáním už jednou vyhodnocené soutěže.

Třikrát a dost! Tedy snad…

Aktuální soutěž na vodní prvek je jen jednou z mnoha snah o uchopení nové podoby Dominikánského náměstí. V předchozích dekádách náměstí, které se rozprostírá před budovou brněnské radnice, sloužilo jako veřejné parkoviště . Stěží tak šlo hovořit o skutečném náměstí.

Stav před rekonstrukcí. Foto Twitter Michal Sedláček

V roce 2005 vznikl v ateliéru Petra Hrůši návrh na jeho rekonstrukci a v roce 2008 probíhala samostatně první veřejná soutěž na vodní prvek. Nebylo v ní uděleno první místo, ale tři návrhy skončily na druhém místě. Namísto komunikace nad doporučenými projekty radní soutěž zkrátka ignorovali. Samotné náměstí se dočkalo realizace podle „návrhu Petra Hrůši“ až o více než deset let později. Píšeme v uvozovkách, neboť projekt byl upraven pod vedením Kanceláře architekta města Brna. A zdaleka nedosahoval kvality Hrůšova návrhu.

Návrh Petra Hrůši počítal se změnou terénu i vodním prvkem. Vizualizace Architekti Hrůša

Ačkoli bylo parkoviště zrušeno a náměstí začalo konečně plnit svou funkci, potenciál Hrůšova návrhu nebyl naplněn. Namísto aut přibylo několik otáčejících se laviček, povrch byl srovnán — a to je tak vše. Původní projekt navrhoval terénní úpravy i o poznání sofistikovanější materiálové řešení povrchů, čímž vyzdvihoval členění náměstí podle přilehlých funkcí budov (radnice, funkcionalistická obchodní pasáž a přilehlá pobytová část).

Rekonstrukce nakonec probíhala pod dohledem Kanceláře architekta města, z původního Hrůšova návrhu toho moc nezbylo. Foto Twitter Michal Sedláček

Ale především původní návrh počítal právě s vodním prvkem. Z hlediska koncepčnosti by totiž dávalo smysl jej umístit právě v průběhu celkové rekonstrukce. Kancelář architekta města — poté, co první soutěž nenašla vítěze — ovšem usoudila, že by nakonec bylo vhodnější do centra náměstí umístit uměleckou dominantu.

Tak vznikl nápad umístit na náměstí již hotovou historickou sochu Josefa II, v té době stojící v areálu Psychiatrické nemocnice v brněnských Černovicích. Ten ovšem nevyšel: vypsalo se veřejné hlasování, v němž byla více než polovina odevzdaných hlasů proti. A tak radnice zkusila přesunout něco jiného: Merkurovu kašnu z nedalekého Biskupského dvora. Tento manévr ovšem zhatil její technický stav a myšlenku vytvořit věrohodnou kopii naštěstí rovnou zatrhl Odbor památkové péče .

Městu tak nezbývalo než vypsat soutěž druhou, která tentokrát svého vítěze našla. Jenže radní realizaci vítězného návrhu týmu Radima Horáka, Emy Pavlovské a Martina Sazamy neodsouhlasili, a to navzdory doporučení odborníků, kteří měli v porotě nadpoloviční většinu. Návrh svou estetikou a tvarem odkazoval na historii místa, původně rybí trh. Tvar bronzové kruhové rybí kádě údajně radním připomínal kašnu na nedalekém Náměstí Svobody, a proto se rozhodli doporučení odborné komise ignorovat.

Káď s reliéferem ryb radním příliš připomínala jinou kašnu. Foto KAMKABINET

Po skončení soutěže zadavatel standardně začne vyjednávat s prvním, případně druhým nebo třetím vítězným týmem. Nic z toho se však nestalo a město soutěž utnulo. Tím znevážilo odborný názor členů poroty, vytvořilo nebezpečný precedens v manipulování s veřejnou architektonickou soutěží a vyvolalo nedůvěru u všech dalších, kteří by se jeho soutěží v budoucnu chtěli účastnit.

Nehledě na dopis předsedy České komory architektů Jana Kasla primátorce, v němž městu vytýkal dosavadní průběh, radnice vypsala třetí soutěž. Komora sice soutěž posvětila jako regulérní, neboť splňovala formální pravidla, ale její uskutečnění označila za krajně nešťastné.

Věříme, že realizace dočasné instalace na Dominikánském náměstí v Brně poukáže na neprofesionalitu odpovědných orgánů veřejné správy, jejich lhostejnost k odvedené práci účastníků soutěží a netečnost k plýtvání veřejnými prostředky.

Naše ambice je ovšem mnohem širší. Kauza kašny není jediný případ, kdy Kancelář architekta města dokončila projekty namísto skutečných vítězů soutěží. A není ani výjimkou, že město veřejnou otevřenou architektonickou soutěž pro jistotu vůbec nevypíše.

A co vzkázat brněnským politikům a úředníkům? Namísto plýtvání veřejnými prostředky raději hoďte pár mincí do naší kašny pro štěstí. Náměstí ho bude potřebovat. Použijeme je pak ve prospěch všech účastníků dosavadních soutěží .

Diskuse