Love, Victor: Terapie mainstreamem

Jaroslav Vávra

Teenagerský seriál Love, Victor využívá možnosti média i žánru k tomu, aby plastickým způsobem zobrazil prostředí formujících se identit. Zaběhnuté výrazivo zde posloužilo k přesvědčivé a žádoucí výstavbě světa svobodné volby a respektu.

Homosexualita v pojetí seriálu nepředstavuje žádný problém, s výjimkou zmíněné homofobie ve Victorově basketbalovém klubu. V seriálu se dva kluci běžně drží za ruce, nemají problém políbit se na veřejných místech a společnost je akceptuje jako jiný pár. Foto FB Love, Victor

V roce 2015 vyšel román začínající spisovatelky Becky Albertalli Probuzení Simona Spiera. Český překlad této nevšední knihy vychází o dva roky později v překladu Anny Vrbové a v roce 2018 se v kinech objevuje velmi úspěšná — byť poměrně dosti volná — celovečerní filmová adaptace v režii Grega Berlantiho.

Právě úspěch filmu Love, Simon se stal pohnutkou pro scénáristy Elizabeth Berger a Isaaca Aptakera pro volný seriálový spin-off, který sice bude mít podobný narativ jako film a bude se odehrávat na stejné škole, jeho hrdiny však budou výrazně jiní mladí lidé. Vznikl tak seriál Love, Victor, který má prozatím dvacet půlhodinových epizod o dvou sériích a je dost možné, že u tohoto počtu nezůstane.

Seriál má na rozdíl od celovečerního filmu tu výhodu, že může výrazně rozvinout osudy vedlejších postav a nesoustředit se pouze na Victorův příběh.

Mladý Victor Salazar a jeho rodina s portorikánskými kořeny (tento fakt má v seriálu důležité místo) se právě přestěhoval do Atlanty, kde v místní škole poprvé slyší o příběhu jejího někdejšího studenta Simona Spiera. Victor na rozdíl od Simona ale ještě přesně nezná svou identitu a teprve hledá místo, kde může zapadnout. Postupně si vytvoří vztah s oblíbenou studentkou Miou, poznává její kamarádku Lake, ale hlavně si začne rozumět se spolužákem Felixem, který se pro něj postupně stane klíčovým kamarádem.

×