↗

Každý by jistě chtěl cestovat a vůbec pohybovat se bez omezení stejně jako před pandemií. K návratu tohoto stavu však kromě mnohem důležitějších věcí může přispět i to, že nebudeme aktuální ztrátu možnosti zalyžovat si v Rakousku považovat za návrat komunismu. Foto TF3000, pixabay

Na jaře loňského roku jsem ve svém prvním článku pro DR upozorňoval, že je potřeba být ve střehu a udržet v Evropě ducha Schengenu i za probíhající pandemie. Tehdy to někteří považovali za zbytečné škarohlídství a de facto zpochybňování schopnosti a vůli EU dostát hodnotám volného pohybu a liberální demokracie. Tvrdili, že jsou zde přece jiní, kteří chtějí „zavírat hranice“.

Dnes, kdy se členské státy shodly na nových tvrdších opatřeních včetně těch, která pro některé občany znamenají de facto znemožnění cestování do jiných států, můžeme zaznamenat naopak komentáře, například Julie Hrstkové v Hospodářských novinách, konstatující, že k uzavírání hranic jsou „více než svolné i západní demokracie“.