Rozhovor České televize s Jiřinou Šiklovou jsem neviděl, ale sdílím smutnou zkušenost Jana Černého. Její vývoj je pro mne větším, protože jsem ji obdivoval pro odvážný neanonymní odpor k porušování lidských práv za minulého režimu a za přinášeni nových témat do českého politického diskusu, např. feminismu a za statečnou obranu různých menšin. Oceňoval jsem její akademický přínos, totiž vnesení tématiky sociální práce na důstojnou akademickou půdu Univerzity Karlovy. Dokonce jsem před pár lety šířil mezi přáteli ideu, že by Šiklová mohla být presidentkou.↲↲Jiřina Šiklová mne šokovala stejnými projevy, o kterých píše Jan Černý. Pokoušel jsem se vyjasňovat si s ní její neuvěřitelnou obhajobu fanatické, antihumánní politiky minulého amerického presidenta Bushe. Ocenil bych, že se rozhodla podpořit zelený politický program. Nerozumím však tomu, proč tato životem prozkoušená dáma uvěřila cynikům, kteří se zmocnili zdejší Strany zelených. Nejsem s to pojmout, že Šiklová svými politickými aktivitami reálně popírá všechny emancipační a humanistické zásady, k nimž se jako člověk, akademička a sociální aktivistka hlásila nebo snad dokonce dodnes hlásí.↲↲My lidé jsme plní rozporů. Proto bych se snažil mít ohledy a nesoudit předčasně. Obhajoba odporného fašistoidního klipu, který vyvolal zděšení u slušných lidi napříč politickým spektrem mě přesvědčila, že dnešní Šiklová je popřením Šiklové minulých let. Nebo možná jen popřením Šiklové mých politických snů.

Tzn musí stát po jeho pravici. SZ není tak schopna využít první argument západních zelených a nabídnout - notabene jako jediná strana - politiku postavenou na idei udržitelného růstu a jednoznačně odmítnout růst pro růst na základě všech dnes ověřeně známých hospodářských, sociálních a ekologických následků. SZ sleduje strategii lovu hlasů na pravo. Vidí tam nejvyšší potenciál znejištěných voličů.

Jiřina Šiklová reaguje na Ivana Štampacha. Je autorkou následujících řádek, přestože jsou psány ve třetí osobě:

Jiřina Šiklová vysvětluje, že nikdy fanaticky neobhajovala ani Bushe, ani radar. Pouze v diskusi Václava Moravce o radaru řekla, že ona nikdy nestřílela ani na pouti, že přesto ví, že radar není zbraň a že umístění radaru v Brdech, je nové vymezení hranic mezi bývalým sovětským blokem a Západem. Je to jakási nová Jaltská dohoda. Navíc, radar se má uskutečnit až v roce 2013 a to již bude v USA jiný prezident."

Na závěr, jako prohlášení řekla "Budu parafrázovat ženevského theologa Karl Bartha: raději se budu mýlit s Amerikou, než mít pravdu s Putinem".- toto prohlášení bylo zkresleno mnoha novináři, kteří to nepochopili. Ale Právo, jako snad jediný deník, to otisklo správně."

Ahoj, Honzo,

(podotýkám, že zde reaguju na dva články současně, na tenhle a pak taky na Tvůj dřívější sloupek „Iluze o Straně zelených a havlovská inteligence). Především je mi líto, že Tvoje články o politice postrádají jazykovou bravuru Tvých ostatních textů. Působí na mě, jako by je psal někdo jiný, někdo bez špetky jazykového citu, někdo z reklamní agentury, která vyrábí předvolební kampaně komukoli: prefabrikované věty, omletá klišé, hysterické výpady (i urážka totiž musí „sedět“). V tom všem pak člověk těžko hledá nějaké racionální jádro. Já jsem si tentokrát tu práci dala. Jednomu argumentu musím dát za pravdu, že havlovské dělení na říši pravdy a říši lži je politováníhodný omyl člověka, který prožil většinu života v polarizovaném světě. Ale stejně nechápu ten absolutní nedostatek nadhledu, to dštění síry proti SZ. Ano, v minulém volebním období se do hry „dobro vs. zlo“ nechala vtáhnout a přinejmenším v případě radaru a rovné daně se nechala převálcovat koaličními partnery. Byla to velká chyba nováčka v parlamentu a SZ za ni dodnes platí ztrátou části příznivců (a dobře jí tak). Když dnes nahlédnu do jejího programu, vidím, že tam došlo k názorovému posunu, takže jí buď budu věřit, nebo ne. (Jako každé jiné straně, která dělá chyby a zrazuje svůj program.) Buď ji budu volit, nebo ne. Ale když ne, tak proč se do ni neustále strefovat? Když mě někdo štve, tak ho prostě nevyhledávám. Když mi vadí nějaký politik, tak ho nevolím. Proč dělat opak? Myslím, že SZ rozhodně neubírá hlasy ČSSD. Spolu s KDU-ČSL je stranou středovou, nikoli pravicovou. Takové strany ze své podstaty uzavírají legitimní koalice jednou s pravicí, podruhé s levicí. Mimochodem nechápu, proč na stránkách DR funguje slovo „pravice“ rovnou jako nadávka. Do politického spektra přece pravice patří, nebo ne?

Ahoj Michaelo,

různé žánry užívají různých jazyků: pro tento v podstatě pamflet nemůžu použít jazyk, kterým píšu o jarních květinách nebo Kristově vzkříšení; to by bylo buď směšné nebo kontraproduktivní (nepřípadný jazyk by odváděl od sdělení). Sloupek o Šiklové je vyjádřením mého zděšení z jejího veřejného působení v poslední době, tomu odpovídá styl. Do nějakého ideálního "výběru" ze svých sloupků bych jej asi nezařadil, je spíše na jedno použití - cílem je vyjádřit ono zděšení a varovat. Tobě to připadá jako z reklamní agentury, jiným to připadalo adekvátní, máte na to zkrátka různý názor. Uznávám, že je to publicistika spíše revolverová, proto bych ji nechtěl pěstovat příliš často.

Nesouhlasím s tím, že tam není racionální jádro - jiní čtenáři jej tam nacházejí; ty jej nenacházíš třeba kvůli tomu pro tebe nepřijatelnému jazyku, nebo třeba proto, že s mými myšlenkami nesouhlasíš - ale díky za upozornění, je dobré znát také jiné reakce. Jinak hlavní myšlenka mé kritiky V. Hávla a potažmo i SZ je snad nepamfletickým způsobem rozvinuta ve sloupku "Václav Havel a pravda", ale možná jsi ho četla. A s hlavní myšlenkou ty vlastně souhlasíš.

Jádrem tvé výtky snad je podivení nad tím, že se někdo (opakovaně) strefuje do něčeho, co mu není milé. Do havlovského diskursu a SZ se strefuji proto, že jej pokládám za nejhorší a u českých elit zároveň nejzabydlenější příklad nenormálnosti české politiky a českého politického diskursu, za důvod, proč tradiční enklávy kritiky systému, jako jsou studenti, rockeři, humanitární organizace či právě politické formace zeleného hnutí jsou u nás nejenže jasně prosystémové (což v praxi znamená liberálně pravicové), ale dokonce proválečné. Pokračování ve studené válce, podporu zbrojení a horkých válek považuji za nejostudnější a nejnebezpečnější politický výkon polistopadové doby. Je pravda, že síla těchto diskursů u nás v současnosti slábne – proto mě o to více překvapilo, že SZ učiní svým krajským volebním lídrem a do jisté míry „maskotem“ své kampaně zastánce tohoto diskursu, a to ještě jeho agresivní formy.

SZ neudělala žádné „chyby nováčka“ – Bursík nebyl v žádném případě politickým nováčkem (je už ve třetí straně a byl dříve ministrem) a věděl přesně, co dělá, podepsal koaliční smlouvu s jasně neoliberálním programem (naštěstí se nepodařilo většinu z toho uskutečnit) v ekonomické oblasti a s neokonzervativním programem v oblasti zahraniční politiky. Právě to, že předseda strany „zelených“ může něco takového podepsat a ještě pro to nalézt ve straně podporu, je dokladem nenormálnosti českých poměrů a velké síly havlovského diskursu, jehož politickým výrazem je v tomto volebním období právě SZ. Proto považuji za nutné moc tohoto diskursu omezovat a právě proto si nepřeji, aby se SZ znovu dostala do Sněmovny, protože se z absurdnosti svého působení v tomto volebním období zjevně nepoučila – a „poučit“ se nemůže zase proto, že havlovský diskurs je pro její vedení přirozeným modem myšlení, je to jakýsi bludný kruh. Domnívám se (jiní jistě mají jiný názor), že tento kruh je třeba rozetnout, že je zapotřebí, aby se SZ nedostala do Sněmovny, odešlo její liškovské vedení a prošla proměnou. Někteří řeknou, že tím ale bude chybět zelená korekce v parlamentní rozpravě (např. chování ČSSD v ekologických otázkách je většinou příšerné), ale já jsem došel k názoru, že by toho SZ stejně moc nezkorigovala, mj. proto, že onen havlovský diskurs vytváří její identitu silněji než diskurs skutečně zelený. Možná nebudeš věřit mým patetickým slovům, ale domnívám se, že propadnutí SZ ve volbách a její budoucí proměna ji vrátí k autentické zelené politice.

Slovo „pravice“ myslím na stránkách DR nefunguje rovnou jako nadávka - je třeba vzít do úvahy, že jsou to noviny levicové a že pravice je v ČR opravdu ve velmi špatném stavu (v horším než levice, a to je co říct...), viz např. komentář Jana Šíchy zde: http://www.denikreferendum.cz/clanek/3289-pornohvezda-a-krize-ceske-pravice . Já osobně bych si přál, aby u nás fungovala normální politická pravice západoevropského typu, jenže k té má u nás asi nejblíže KDU-ČSL, u nás „středová“ (s voličstvem často dokonce levostředovým). Čeští lidovci jsou členy hlavní pravicové frakce v evropském parlamentu, ODS vstoupila do frakce euroskeptické a extremistické... A jsme zpět u popletenosti českých politických diskursů.

Jiřina Šiklová - kdysi na fakultě známá jako "rudá fena", dnes "štěká" za jiné barvy. Není tedy úplně nezbytné být z jejích dnešních tanečních kreací zděšen. Jen na to není příjemný pohled.

(Omlouvám se za tu - obecně vzato - zbytečnou hrubost. Leč ta "nálepka" je autentická. - Dá se to samozřejmě říci i slušněji: celoživotní profesionální bojovnice.)

Ale rozplétáte natolik obratně, pane Černý, že ledascos nabývá přehledných tvarů a ledackdo dojmu, že i z takovéto politické slátaniny by mohla jednou vzniknout tkanina.