↗

Knihkupectví Seidl ve Štěpánské ulici v Praze. Právě malá tradiční knihkupectví ohrožuje podle znalců dnešní krize nejhůře. Nakladatelé, zejména ti nekomerční, bez nich přitom mohou snadno přijít o odbyt. Foto: Fatima Rahimi, DR.

Státní podpora nakladatelům je nejenže nízká, míří navíc špatným směrem, varují její kritikové. Ohrožení jsou podle nich zejména nezávislí knihkupci. Přestože mají po znovuotevření obchodů zatím vyšší tržby než řetězce, do budoucna jsou krizí ohrožení nejhůře. I nakladatelé tak volají po jejich podpoře. Jde podle nich o důležitý článek řetězce, bez něhož se knižní trh znovu nenastartuje. 

Za kontraproduktivní označuje Miroslav Balaštík z nakladatelství Host současnou podobu nabídky státní pomoci pro nakladatele, jež by měla být vázána na granty ministerstva kultury určené pro tituly, u nichž se předpokládá finanční ztráta. Vydávat další ztrátové tituly ale v současné situaci znamená pouze prohlubovat koranavirové manko. Státní grant sice pokryje až sedmdesát procent nákladů na vydání knihy. Stane-li se ale, že titul začne vydělávat, musí nakladatel grant nejprve vracet státu a teprve potom si může případný zisk ponechat. 

„Stát tedy formou půjčky podporuje kulturní službu: tituly, na kterých má sám zájem, aby vyšly, ale nikoliv nakladatele, kteří na tom nemohou nic vydělat. Za běžných okolností je to v pořádku, nelze však mluvit o podpoře nakladatelů v době krize,“ myslí si Balaštík. 

Podle Balaštíka se připravených dvacet milionů na granty ani nestihne vyčerpat. „Je nepravděpodobné, že by nakladatelé stihli během měsíce připravit takové množství kvalitních titulů, aby splnili nároky hodnotící komise a nebyly to narychlo vymyšlené projekty.“ Ačkoli mají na grant nárok i některé velké společnosti, nakladatelství Albatros Media již v dubnu ohlásilo, že se o něj ucházet nebude.