Vrací se divočina? Delfíni do Benátek ne, želvy do Thajska ano

Jakub Krahulec

Omezení lidské aktivity přírodě prospívá. Na opuštěná místa se vracejí velryby, želvy i lvi. Má to ale svá negativa: vylidnění otevírá prostor pytlákům a ztráta prostředků z turistiky může v posledku vést k oslabení ochrany přírody.

Vzácné kožatky jsou jen jedním z příkladů toho, jak úbytek turistů umožňuje rozšiřovat zvířecí teritoria. Repro Youtube

Zpráva o delfínech vracejících se do benátských kanálů zlidověla, přestože nebyla pravdivá. Divoká zvířata obsazující prázdné ulice vytvářejí především výjimečné kompozice pro fotožurnalisty, přesto má omezení lidských aktivit na divočinu na mnoha místech pozitivní efekt.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

U pobřeží francouzského Marseille tak byly k vidění velryby, což je podle správce přilehlého národního parku Calanques Didiera Reaulta výjimečná událost. „Bez přítomnosti člověka jsou velryby klidnější, vyrovnanější a s nově nalezenou jistotou objevují svá hřiště, která kvůli lodní dopravě opustily,“ uvedl pro agenturu AP.

Český Ekolist přinesl zprávu o kožatkách velkých, které letos na thajských plážích založily největší počet hnízd za posledních dvacet let. Reprodukční chování vzácných želv, které mají rády ticho a klid, je v daném místě přímo spojováno s úbytkem turistů.

Podobný účinek by vylidnění měst mělo mít na populace ptáků. „Studie provedené mezi ptactvem sídlícím v městské zástavbě již ukázaly vliv různých rušivých vlivů na jeho reprodukci, například intenzity s jakou se u hnízd motají kolemjdoucí,“ uvedla francouzská výzkumnice Blandine Doligezová. Lituje však omezených možností jejich současné chování zkoumat.

Savci si zvykají rychle

Doligezovou nepřekvapuje ani chování jelenů, kteří stále častěji přicházejí do ulic. Jejich nájezdu do japonského města Nara si například všimla reportérka Bloombergu Kurumi Moriová. „Méně turistů v Naře = méně lidí, kteří by je krmili,“ napsala na Twitter. Svět obletěly rovněž fotografie jindy plachých kojotů uprostřed San Francisca.

„Běžně si přítomnost člověka zvířata vykládají jako něco negativního, ohrožujícího,“ řekl Euronews ředitel francouzského Národního centra pro vědecký výzkum Jean-Michel Gaillard. Zvířata jsou podle něj ovšem schopna své mapy potenciálních hrozeb rychle aktualizovat. „Většina savců se na změny dokáže adaptovat velmi rychle. Říká se tomu plastické chování,“ popisuje.

Třebaže jihoafrické lvy spokojeně si hovící u silnice lze brát jako přirozený návrat divočiny do míst opuštěných člověkem, omezení běžných aktivit kvůli koronaviru s sebou nese pro jiná zvířata ještě zvýšené nebezpečí. Nad sovami vracejícími se do požárem zničeného marsdenského mokřadu se vznáší riziko dalšího ohně a koronavirem limitované možnosti tamních hasičů, varuje britská organizace National Trust. 

Nechráněné chráněné druhy

Zpravodajský kanál CBNC upozorňuje, že Botswanu a severozápad Jihoafrické republiky v těchto dnech ještě více sužují pytláci vybíjející zbylé nosorožce. Vylidněné oblasti pro ně snazším terénem. „Hřiště je pytlákům nakloněno, nebudou čelit tolika problémům,“ myslí si Ives, zakladatel místní společnosti pro ochranu nosorožců. „Ztratili jsme mnoho párů očí.“

Odliv turistů může zároveň do budoucna znamenat ekonomické ohrožení pro fungování tamních národních parků. „Vzhledem k omezeným zdrojům je pravděpodobné, že vlády ve střednědobé perspektivě upřednostní humanitární programy před ochranou divočiny,“ uvádí pro čínský server ECNS ředitel African Wildlife Foundation Kaddu Sebunya.

Pandemie využívají pytláci také ve střední Evropě, jen za březen zde bylo usmrceno přinejmenším 27 chráněných ptáků. Podle rakouské ochránkyně přírody Christiny Wolf-Petreové se „zatím většinou nedaří pachatele vypátrat, a pokud přece, tresty bývají příliš mírné, než aby sloužily jako odstrašující příklad.“

Další informace: