V Nizozemí mi chybí řada věcí důležitých k životu, jako třeba hory, divočina nebo obloha plná hvězd. Za těmi musím jinam, zpátky do vlasti nebo i vzdálenějších koutů světa.

Na druhou stranu jsou tu jiné pěkné věci, které je trochu nahrazují. Třeba Severní moře, všudypřítomná hladina kanálů a jezer s u nás vzácným, ale tady běžným, vodním ptactvem nebo jedinečně klenuté, žádnými kopci v krajině neomezené nebe.

Zvláštní světlo nizozemského nebe prý přispělo k úspěchu zdejší krajinářské malby. Něco na tom bude. Jsou tady - zvláště teď v zimě - i monotónně šedivé dny, ale většinu roku se počasí prudce střídá, chvíli je oblačno, pak obloha zase zmodrá. Dlouhá rána a podvečery pak prozařují vše krásným, měkkým světlem.

Koncem roku 2017 ve mně uzrál plán zachytit tyto proměny světla na sérii fotografií identického místa, ale pořízených den po dni, a postupně tedy i v průběhu ročních dob. Jako onen záběr jsem si vybral pěkný pohled přes hladinu amsterdamského kanálu Slotervaart z mostu, přes který jezdívám na kole do práce.

Během roku 2018 jsem zvládl shromáždit 250 snímků. Každý je stejný, ale přece jiný právě s tím, jak se mění barvy, světlo a drobné detaily téže scenérie. Fotil jsem na mobil, když jsem přes most právě přejížděl, a tedy i v různou denní dobu - nejčastěji ale po ránu cestou do kanceláře.

Galerie (6)