Estonsko — evropský špindíra skáče do minulosti, hodlá stavět elektrárnu na ropu

Radek Kubala

Estonská vláda se rozhodla podpořit stopětadvaceti miliony eur státní firmu, která má postavit jednu z největších světových elektráren na spalování ropných břidlic. Plánu vyvolává silný odpor opozice, studentských organizaci i ekologů.

Estonsko je už dnes poněkud překvapivě domovinou největší elektrárny na spalování ropných břidlic na světě. Komplex Narva pochází ještě ze sovětské éry. Foto Giovanna Guerrerová, Thingling

Estonská vláda se rozhodla věnovat přes sto pětadvacet milionů eur z veřejných zdrojů státní společnosti Eesti Energia, která plánuje ve východním Virónsku blízko hranic s Ruskem postavit novou elektrárnu na spalování ropných břidlic. Rozhodnutí vlády kritizují opoziční politici i občanská společnost. Tamější vláda podle nich vyhazuje peníze do skomírajícího sektoru, přičemž je nutně potřebuje na řešení pandemie.

Elektrárnu by firma měla začít stavět už letos a dokončit by jí měla za čtyři roky. Jedním z důvodů finanční podpory od vlády je i to, že ropný průmysl se v současnosti nachází v krizi a celý projekt tak balancuje na hranici ekonomické únosnosti. Vláda svůj krok obhajuje nutností starat se o energetickou bezpečnost země a záchranou pracovních míst v těžařském regionu.

„Konstrukce nové elektrárny na spalování ropných břidlic je dlouhodobým strategickým zájmem země. Pomůže nám zhodnotit nejcennější surovinu, kterou zde máme, a vytvoří potřebná pracovní místa. Ta budou důležitá pro transformaci energetického sektoru, což pomůže celému regionu,“ řekl estonský premiér Jüri Ratas místní veřejnoprávní stanici ERR. 

×