Estonsko — evropský špindíra skáče do minulosti, hodlá stavět elektrárnu na ropu

Radek Kubala

Estonská vláda se rozhodla podpořit stopětadvaceti miliony eur státní firmu, která má postavit jednu z největších světových elektráren na spalování ropných břidlic. Plánu vyvolává silný odpor opozice, studentských organizaci i ekologů.

Estonsko je už dnes poněkud překvapivě domovinou největší elektrárny na spalování ropných břidlic na světě. Komplex Narva pochází ještě ze sovětské éry. Foto Giovanna Guerrerová, Thingling

Estonská vláda se rozhodla věnovat přes sto pětadvacet milionů eur z veřejných zdrojů státní společnosti Eesti Energia, která plánuje ve východním Virónsku blízko hranic s Ruskem postavit novou elektrárnu na spalování ropných břidlic. Rozhodnutí vlády kritizují opoziční politici i občanská společnost. Tamější vláda podle nich vyhazuje peníze do skomírajícího sektoru, přičemž je nutně potřebuje na řešení pandemie.

Elektrárnu by firma měla začít stavět už letos a dokončit by jí měla za čtyři roky. Jedním z důvodů finanční podpory od vlády je i to, že ropný průmysl se v současnosti nachází v krizi a celý projekt tak balancuje na hranici ekonomické únosnosti. Vláda svůj krok obhajuje nutností starat se o energetickou bezpečnost země a záchranou pracovních míst v těžařském regionu.

„Konstrukce nové elektrárny na spalování ropných břidlic je dlouhodobým strategickým zájmem země. Pomůže nám zhodnotit nejcennější surovinu, kterou zde máme, a vytvoří potřebná pracovní místa. Ta budou důležitá pro transformaci energetického sektoru, což pomůže celému regionu,“ řekl estonský premiér Jüri Ratas místní veřejnoprávní stanici ERR. 

Ratas pochází z místní Strany středu, která vládne spolu s pravicově populistickou Estonskou konzervativní lidovou stranou a křesťanskodemokratickou koalicí Isamaa. Vládní plán odmítají opoziční politici, zejména z estonské sociální demokracie. Místopředseda sociálních demokratů Lauri Laanemets se do vlády opřel za to, že schvaluje kontroverzní projekty namísto toho, aby řešila dopady pandemie.

„Místo toho, aby uprostřed zdravotní krize nakupovali nové testy, kterých máme akutní nedostatek, dávají peníze státní firmě na stavbu elektrárny. V současnosti přitom nejsme schopní plnit ani doporučení WHO a virologů,“ řekl Laanemets deníku The Baltic Times.

Proti se ozvalo i devatenáct studentských organizací zastupujících studenty středních i vysokých škol. Ti ve společném prohlášení obvinili vládu, že svým rozhodnutím, navíc vykonaném bez veřejné debaty, ohrožuje jejich budoucnost. „V krizové situaci, kdy sama vláda si musí ve velkém půjčovat peníze, není přípustná žádná riskantní investice, zvláště ne taková, jejímž důsledkem bude ekologická devastace,“ uvedly organizace v prohlášení.

Ředitel organizace Climate Action Network Wendel Trio zároveň připomněl, že plán na stavbu elektrárny vychází ze starých energetických plánů, které nereflektují rozhodnutí Evropské unie dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Dle studie talinské pobočky Stockholmského environmentálního institutu nebude baltský stát schopen evropské cíle splnit, postaví-li elektrárnu. „Rozhodnutí estonské vlády je v tomto směru naprosto neakceptovatelné a podkopává snahy ostatních států Evropské unie,“ dodal Wendel Trio.

Estonsko proti klimatické politice

Estonsko patří k zemím silně závislým na fosilních palivech s nejvíce rozvinutou produkcí energie z ropných břidlic, které těží pomocí metody hydraulického štěpení, takzvaným frakováním. V zemi se nachází i největší elektrárna na spalování ropných břidlic na světě — komplex Narva pocházející ještě ze sovětské éry a pokrývající pětadevadesát procent estonské potřeby elektrické energie. Těžba a spalování ropných břidlic přitom odpovídá až za devadesát procent tamějších emisí oxidu uhličitého.

I z toho důvodu je Estonsko mezi zeměmi OECD nejvíce uhlíkově náročnou zemí a v přepočtu na počet obyvatel druhým nejhorším státem v Evropské unii co se emisí skleníkových plynů týče. Před ním je jen Lucembursko, prakticky městský stát se zanedbatelnou populací, oproti Estonsku poloviční. Spolu s Českou republikou, Polskem a Maďarskem pobaltská republika vloni blokovala cíl Evropské unie dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Přidala se k němu až poté, co Evropská komise přislíbila Estonsku stopětadvacet milionů eur na energetickou transformaci. To je ovšem stejné množství, jaké estonská vláda nyní hodlá vydat na stavbu nové elektrárny, která je v přímém rozporu s evropskými cíli.

V přepočtu na počet obyvatel má přitom Estonsko dostat od evropských institucí největší balík peněz. Organizace Bankwatch přitom již několikrát upozornila, že Estonsko peníze z Evropské unie zneužívá a pomáhá z nich financovat fosilní projekty.

Další informace:

    Diskuse