Změní Covid-19 planetu k lepšímu, nebo horšímu?

Lukáš Jelínek

Pandemie koronaviru zcela překreslila mapu mezinárodní politiky. Otázky se kladou budoucnosti evropské integrace i globalizace. Změny, které nepochybně přijdou, mohou svět zlepšit, ale také změnit podstatně k horšímu.

Dá se jen tušit, že Covid-19 změní planetu a poměry na ní víc než předchozí pandemické hrozby. Kresba Marian Kamenský, The Cartoon Movement

Je lepší zdolávat krizové situace, jako je ta koronavirová, sólo, nebo ve spolupráci s druhými? Vývoj situace napovídá, že správně je za a, jenže to je dáno jenom tím, že se evropská integrace začala zadrhávat a globalizace nezískala politické opratě. Pak může být momentálně výhodnější zavřít hranice, odříznout se od sousedů a řešit problémy po svém.

To ale neznamená, že bychom měli tolerovat útoky tu na Brusel, tu na Berlín, ať již přicházejí od premiéra Babiše nebo exprezidenta Klause. Není náhoda, že propojují epidemii šířící se Evropou s migrací, klimatem, energetikou nebo Schengenem. Není nic snazšího než se tvářit, že vinou vnitřní propustnosti Evropy trpí naše bezpečnost a že by bylo nejlepší se vrátit aspoň o několik desetiletí zpátky.

No jistě, kdybychom nechali proudit jen peníze, zboží, maximálně pracovní sílu a vše podřídili neviditelné ruce trhu, bez politické kontroly na nadnárodní úrovni, vypadala by současnost úplně jinak. Radovaly by se hlavně silné finanční skupiny a korporace.

Jednotlivé státy — s rozpočty, které jsou z jejich pohledu legrační — a konkrétní vládce si osedlají snadno. Těsněji integrované země se společnými orgány by se krotily obtížněji.

×