V USA začal v úterý 21. ledna proces, v rámci kterého má stovka senátorů posuzovat důvodnost ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa z loňského roku — tzv. imepachmentu. Trump je žalován jednak za zneužití pravomocí, které mu dává úřad — toho se měl dopustit snahou nutit ukrajinského prezidenta k vyšetřování vlastního politického soupeře —, a jednak za obstrukci vyšetřování kauzy, respektive obstrukce Kongresu.

Současný prezident je teprve třetím v historii USA, který podobnému procesu čelí. Kdyby shledaly více než dvě třetiny senátorů Trumpa vinným v alespoň jednom z bodů žaloby, byl by neprodleně sesazen a nemohl v budoucnu zastávat žádný veřejný úřad.

Republikánští senátoři, tj. zástupci prezidentovy strany, drží však aktuálně třiapadesát senátních křesel ze sta. A žádný z nich nedal najevo, že by byl o Trumpově vině přesvědčen. Zdá se tak dopředu jasné, že Trump sesazen nebude.

Zůstane tedy proces v paměti jen jako „zbytečná fraška“, „součást kampaně před podzimními prezidentskými volbami“ či „nudné divadlo z peněz daňových poplatníků“, jak uvádějí Trumpovi obhájci? To není tak jisté. Už nyní na samém začátku lze identifikovat nejméně pět aspektů procesu, jež mohou rýsující se výsledek buďto zvrátit, nebo významně ovlivnit vývoj v americké politice celkově.

Co tedy při procesu nad impeachmentem Donalda Trumpa, jež potrvá ještě nejméně týden, sledovat?

↗

Američtí poslanci schválili impeachment již v závěru loňského roku. Nyní rozhodují senátoři. Foto USHR

Kdo a s čím vystoupí

Proces začíná poměrně předvídatelnou fází úvodních vystoupení žalující strany a Trumpových obhájců, která by měla trvat nejméně do pondělí. Poté má přijít na řadu dotazování, výpovědi eventuálně předvolaných svědků a předkládání důkazních materiálů. A zde to začne být zajímavé.

Senát při impeachmentu totiž funguje jako porota a soudce zároveň, takže rozhoduje i o tom, zda budou předvoláni nějací noví svědkové či vyžádány nové důkazy. Demokratičtí senátoři chtějí nechat předvolat bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, arcijestřába, který dle výpovědi podřízených často kritizoval Trumpovu „paralelní diplomacii“, Trumpova šéfa kanceláře Micka Mulvaneyho, který na podzim utrousil, že princip „něco za něco“ ku prospěchu prezidenta je v zahraničí politice USA normální, a několik dalších osob.

Chtějí si také vyžádat několik důležitých dokumentů z Bílého domu, které administrativa odmítla na podzim uvolnit poslancům.

Republikánští senátoři zatím tyto žádosti blokovali, někdy v průběhu dalších dní by se však mělo hlasovat znovu. Většina republikánských voličů se přitom v průzkumech vyslovuje pro vyslechnutí všech relevantních svědků a uvolnění dokumentů. A čtyři až šest republikánských senátorů patří navíc ke stranickému křídlu, jež není z Trumpa moc nadšeno. Spekuluje se tedy, zda budou někteří republikáni hlasovat v otázce připuštění s demokraty.