„Tady jsou křídla, tady trup a tamhle je zadeček,“ ukazuje části těla včelí královny výtvarník a sochař Josef Koblic. V dílně nedaleko Pražské tržnice vznikají kostýmy Sametového posvícení, průvodu, který prostřednictvím masek, kostýmů a satirických pamfletů poukazuje na zásadní regionální i globální společenská témata.

Na stolech leží dokončené masky, hlína nebo sádra. Činorodému hemžení přihlížejí výtvory z předešlých let: hlava exministra kultury Daniela Hermana, premiéra Andreje Babiše či prezidenta Miloše Zemana. Umělci a umělkyně pečlivě pracují na svých projektech. Josef Koblic dotváří včelí královnu. „Včelí královna utekla roji a bude v čele našeho průvodu,“ říká výtvarník.

Zhruba od začátku října pracují jednotlivé — jak si samy říkají — kliky na svých maskách a kostýmech. Nápady na témata ale vznikají dřív, už někdy v červnu. „Většinou se tvůrci scházejí o víkendech, k tomu debatují, píší pamflety,“ říká jeden z organizátoru celé akce Jakub Otčenášek.

Letošní téma Sametového posvícení zní: Ulítly ti včele? „Snažíme se vyhmátnout, co je ve vzduchu. A letos to byla včela,“ vysvětluje Otčenášek.

Heslo odkazuje k projevu premiéra Andreje Babiše na výroční členské schůzi Českoněmecké obchodní a průmyslové komory v pražském Mánesu, kde doslova pronesl:

„My chceme znovu motýle. A ty včely mají rádi tu řepku, můžou si novináři kecat, co chtějí. Mají, je to pravda. Jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě.” Podle pořadatelů Sametového posvícení ale letošní heslo odkazuje také ke globálním změnám klimatu.

Sametové posvícení spojuje

Sametové posvícení začalo v roce 2012 jako festival občanských iniciativ. Letos stejně jako minulý rok si každá klika přizvala ke spolupráci také nějakou základní nebo střední školu. „Je to jedinečná spolupráce občanského sektoru, školáků, studentů, umělecké scény ale také klientely neziskových organizací, například dětí z dětských domovů či bezdomovců,“ říká Jakub Otčenášek.

Inspiraci organizátoři načerpali na bruselském karnevalu Zinneke. Jde o festival, který se koná jednou za dva roky v belgickém hlavním městě. Jeho cílem je spojit nesourodé skupiny v multikulturním Bruselu. Karnevalu se tak zúčastní náboženské skupiny, lidé s různými sexuálními orientacemi, neziskové organizace nebo školy, a ti všichni stejně jako v Praze spolupracují s profesionálními umělci.

Výsledkem spolupráce — v Praze i v Bruselu — jsou fantastické masky s poselstvím. „Letos jsme velice rádi, že jsme vystoupily z bubliny gymnázií a máme také studenty učebních oborů. Chceme tímto směrem pokračovat. Máme také chuť zapojit střední Čechy. Vzdálenější okresy a kraje jsou pro nás ale logisticky nepředstavitelné,“ říká Otčenášek.

Jednotlivé kliky si vymýšlejí témata, ale zastřešující motto vzniká na úrovni ústředního vedení. „Snažíme se to však zrealizovat tak, aby to byl hlavně studentský svátek, který připomíná studentský boj za svobodu a demokracii. Tím pádem témata vycházejí zčásti z toho, co zajímá studenty, a zčásti z toho, co přinesou občanské iniciativy,“ doplňuje Otčenášek.

Společným jmenovatelem všech ročníků Sametového posvícení je satira. „Satira je spojená s humorem. Neusilujeme ale o zlehčování témat. Většina z nich je velice závažná — domácí násilí, devastace krajiny…,“ upřesnil religionista a jeden ze zakladatelů Sametového posvícení Martin Pehal v pořadu Hergot! na Radiu Wave.

Satira poukazuje na některé problematické aspekty tématu a hlavně vyžaduje od diváků sebereflexi. Vyjadřuje živý, kritický a někdy až nemilosrdný vztah k současnému životu. K českým zemím jaksi patří. Masky a kostýmy jsou navrženy tak, že člověka donutí přemýšlet. Nejsou prvoplánové.

Kolo štěstí, méně vody a nonstop dovolená na mrtvé planetě

A co všechno bylo letos k vidění? Stejně jako v předešlých letech, i letos patřila k základním tématům ekologie. Dokonce čtyři tvůrčí party, alias kliky, si vybraly ke ztvárnění právě toto téma. Stejnou pozornost mělo bezdomovectví či domácí násilí.

Na téma bezdomovectví upozornilo Komunitní centrum Žitná. Na sexuální násilí spolek Konsent. Nechyběli Greenpeace či Ekodomov — organizace, která poukázala na problematiku sucha a úrodné půdy. Extinction Rebellion roztočili „kolo štěstí“. Mezi „výhrami“ bylo například: méně komárů v létě u vody, nonstop dovolená na mrtvé planetě, sauna v každé domácnosti nebo zažijete akční filmy: Smrtonosná past.

Sametové posvícení letos Prahou prošlo po osmé. Pracovalo na něm čtrnáct uskupení a výsledkem byly desítky masek. O hudbu se postarali basilejští a bruselští hudebníci, nechyběla českoněmecká spolupráce. Průvod procházel místy spojovanými se 17. listopadem 1989: Karlovým mostem, Národní třídou a Staroměstským náměstím.

Třicet let po revoluci si klademe otázky, na kolik se ideály revoluce naplnily, na kolik se demokratické instituce vyvíjejí správným směrem a na druhé straně, na kolik se dnes lidem v různých oblastech země daří dnes lépe.

Sametové posvícení tyto otázky vyzdvihuje a pomocí satiry klade veřejnosti. V debatách o tom, co a jak se 17. listopadu slaví, je tak Sametové posvícení sympatickou cestou, jak připomínat, o co se v roce 1989 usilovalo: aby se vláda věcí navrátila do rukou lidu, aby měli svobodu ovlivňovat věci kolem sebe.